DIGIarena.e15.cz

Hřejivá Fotografie týdne pod stromeček

„Slunečnice každým dnem otáčí se za sluncem...“ Pole plné optimistických rostlin dokáže zářit daleko do kraje, i když je třeba zrovna pod mrakem.
Hřejivá Fotografie týdne pod stromeček

Nevím, čím to je, ale pokaždé, když přijde zima, tak v Galerii zavládne tma. Černobílá fotografie sice dokáže být doslova fantastická a ta barevná zas někdy funguje podle hesla méně je více, ale moře slunečnic, které se zde objevilo během minulého týdne, se zdá být tím pravým lékem na zimní deprese. Dost bylo zádumčivého šera a světelného deficitu. Nastal čas sáhnout do zásoby sluncí pro příští léto.

Tyhle květiny jsou jako lidé, kteří neustále rozdávají dobrou náladu a pohodu, i když se nad jejich malým políčkem zrovna stahují bouřkové mraky. Žlutá je barvou života, optimismu a naděje. Nemá v sobě agresi rudé barvy, ale intenzivně z ní sálá teplo a pohoda. „Ty hřejí i přes monitor“, objevuje se v diskusi pod snímkem názor jednoho z čtenářů. Slunečnice vypadají jako dav, který míří za zábavou. „Jako sluníčka ve školce“, tvrdí autor dalšího příspěvku. Jako rozdychtěné publikum – jeho mluvčím je květina v popředí, která nás přesvědčuje, abychom se zapojili do jejich zářivě žluté uniformity a nechali se pohltit. Nezdá se vám ten dav z tohoto pohledu svým způsobem i trochu děsivý?

Klepněte pro větší obrázek
Zásoba sluncí pro příští léto; foto: Jonatán

V popředí ještě rozeznáváme jednotlivé individuality – zírají do objektivu, naklání se k sobě, komunikují. „Ta vpravo dole se maluje a nedává pozor“, doplňuje další čtenář. Pozvedneme-li však oči trochu výš, spatříme splývající miliardy, masu téměř identických jedinců. Čím jsou vzdálenější, tím více nám splývají. Možná je lidstvo vlastně úplně stejné. Jeden jako druhý, odlišnost se s rostoucím odcizením stírá. Jen nezáříme žlutě, protože se utápíme v každodenní šedi. Jak by to asi vypadalo, kdyby se někdo z nás zítra rozhodl stát se slunečnicí v šedém světě?

Pod tímto fascinujícím výřezem ze skutečnosti je podepsán Jonatán, celým jménem Ivan Janota. Podepsán je možná až příliš křiklavým způsobem. Jméno autora by asi nemuselo být tím, na co naše oči padnou nejdříve. Také bych ocenila trochu decentnější rámeček, ten stávající působí trochu agresivněji, než je nutné. Spolu s podpisem totiž zápasí se zářivou a kontrastní fotografii, i když jsou vyvedeny v podobných barvách. Možná právě z tohoto konfliktu pochází ta nejistota a zneklidnění, které spatříte pod optimistickým teplem, když se na snímek díváte déle. Ale možná vůbec ne. Možná se jedná jen o krásné a nekomplikované žluté moře.

Další článek



Související články


Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Frankfurt am Main

Fotografie týdne: Frankfurt am Main

Známý příběh o babylonské věži, který pochází z Bible, se stal v průběhu dějin námětem řady uměleckých zpracování, z nich nelze nezmínit například to Pietra Brueghela z roku 1563. Stavba je na jedné straně obrazem systematické a hluboké lidské spolupráce.

Fotografie týdne: zastávka.

Fotografie týdne: zastávka.

Jan Sokol popisuje na příkladu zdvořilého chování ve veřejné dopravě městskou mentalitu. Stojíme blízko druhých, na které se díváme se zdvořilým úsměvem, ani ne moc silným, aby to nevypadalo osobně, ani ne s příliš kyselým obličejem.

Fotografie týdne: Do jiných světů

Fotografie týdne: Do jiných světů

Jedním z tradičních motivů sci-fi literatury je cestování do jiných světů. Člověk projde branou či proletí červí dírou a objeví se v novém světě. Jeho pojetí přitom může být značně odlišné.

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

Fotografie týdne: Světlo nezastavíš....

V řecké mytologii, ale také v dalších starověkých náboženských systémech je možné vidět, že existuje bůh Slunce, jako jedna z klíčových postav celého panteonu. Někde k němu bývá přiřazována také jistá moudrost nebo nadvláda nad živými.

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Fotografie týdne: O cestě na vrchol, která nikdy nekončí

Teilhard de Chardin má ve své knize Úvahy o štěstí zajímavý obraz lidí, které dělí do tří kategorií. Jde o horolezce, kteří se chystají na výstup.

Fotografie týdne: Starosti

Fotografie týdne: Starosti

Slovo starost etymologicky souvisí se stářím, je odvozeno od jeho představy, jako věku truchlivého či smutného. Být starý a mrzutý, je tedy jistým jazykovým rámováním, které se zde užilo a jehož základní strukturu slov dodnes nese.

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Fotografie týdne: Kam už nemůžeš...

Říká se, že do dýní a do lidí, člověk zvenčí nevidí. A zatímco u dýně je možné užívat různé diagnostické metody pro zkoumání toho, co je uvnitř, tak u člověka to jde hůře. Respektive zkoumat můžeme mnohé, ale onoho vnitřního se zatím dokážeme dotýkat skutečně jen málo.

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Fotografie týdne: Marcel Bruckmann

Moderní umění je vždy specifické tím, že aby se člověku líbilo, musí se ho naučit konzumovat. Někdy se s nadsázkou říká, že je třeba sníst sto oliv, aby nám zachutnaly. S uměním je to přitom podobné. To, co nekopíruje dlouhodobě zažité vzory se může jevit nedostupně či nepěkně.