DIGIarena.e15.cz

Jak na panorama s 900Mpx rozlišením?

Seznam kapitol
V době sofistikovaných programů a výkonných počítačů, již není problém spojit si doma panoramatickou fotku z několika snímků.

Ale co když chceme jít dál a vytvořit si panorama, které se bude skládat z desítek až několika stovek snímků? Na jaké problémy a omezení softwaru a hardwaru narazíme? A jak tato omezení obejít? Tak o tom je tento článek.

Postupem, který si popíšeme, jsem již spojil cca 10 panoramatických fotek, focených z různých rozhleden, které mají rozlišení od 200 Mpx do 900 Mpx. Největší dosud spojená fotka má rozlišení 72 396 × 12 805, tedy 927 Mpx a byla spojena z 348 fotek focených v šesti řadách.

Asi se zeptáte, proč vůbec tak velké panorama dělat? Důvodem může být jednak potřeba tisku výsledné panoramatické fotky na velké formáty, v řádu několika metrů na délku (pro účely výstav, pro městské úřady, apod.). Dalším uplatněním je použít velké výsledné rozlišení pro možnost v panoramatické fotce hodně přibližovat vzdálené objekty (vesnice, města) ve scéně. Lze pak dosáhnout fotky, která má na monitoru při plné velikosti výsledné přiblížení, jako byste se dívali dalekohledem třeba s 20× optickým přiblížením. A v těchto detailech je pak zaznamenáno např. 230° výhledu do krajiny.

Poskládat si takto velké panorama ve více řadách má smysl v podstatě jen z nějakého výše položeného místa, např. z výhledu do kraje nebo přímo z rozhledny, kdy fotíme panoramatickou fotku v několika řadách od horizontu směrem dolů.

Pokud bychom např. fotili na rovném poli, tak i s objektivem s velkou ohniskovou vzdáleností nám bude pro panorama stačit jedna, maximálně dvě řady. Nemá cenu detailně fotit hroudy hlíny, které jsou pár metrů od místa, kde fotografujeme. A právě na panoramatické fotce z rozhledny si ukážeme, jak takto veliké panoramatické fotky vytvářet.

Parametry vytvořené panoramatické fotky

Zde jsou shrnuty údaje o výsledné panoramatické fotce, která bude sloužit jako příklad pro tento návod.

  • Počet zdrojových fotek: 231 (foceno ve 3 řadách)
  • Rozlišení jedné fotky: 8 Mpx (3 264 × 2 448)
  • Fotografováno ohniskovou vzdáleností: 200 mm (5,7× zoom)
  • Výsledné rozlišení: 502 Mpx (77 102 × 6 512)
  • Zobrazovaný úhel v horizontálním směru: cca 230°

Pozn. Pojmem zdrojová fotka označuji jednu z nasnímaných fotografií. Pojmem ztransformované zdrojové fotky označuji výstup z programu Hugin (program nona), který se poté načte do programu Enblend GUI. Jednotlivé zdrojové fotky jsou prohnuty, otočeny… tak, aby na sebe co nejpřesněji seděly.

Klepněte pro větší obrázek
Ukázka ztransformované zdrojové fotografie

Tato fotka je výstupem z programu Hugin (v našem případě jedna z 231 ztransformovaných zdrojových fotek) a je vždy uložena ve formátu TIFF. Tyto ztransformované zdrojové fotky se poté načtou do programu Enblend GUI, kde se provede vyhlazení přechodů mezi jednotlivými, již ztransformovanými fotografiemi a provede se jejich kompletní spojení (s vyhlazením přechodů mezi nimi) do jedné fotografie.

Parametry použité techniky

Fotoaparát

  • Minolta A200 – ohnisko 200 mm (5,7× zoom), rozlišení 8 Mpx

Počítač

  • Athlon 3500+ (2,2 GHz) přetaktovaný na 2,53 GHz
  • 2 GB RAM DDR1 400 MHz (460 MHz po přetaktování)
  • 3× HDD – Western Digtial Raptor 150 GB 10 000 ot./min,
  • Hitachi Deskstar 250 GB 7200 ot/min
  • Western Digital 80 GB 7200 ot/min
  • OS – Windows XP

Software

Fotografování panoramatického snímku

Pokud je cílem vyfotit výhled z rozhledny tak, aby byl výsledek ve velmi vysokém rozlišení, stojí za to si počkat, až bude opravdu dobré počasí a dobrá viditelnost – minimálně 30–40 km. Za velmi dobré viditelnosti bývá dohled v krajině i kolem 100 km. Při ohnisku 200 mm budou bez problémů vidět vesnice i 20–30 km daleko. Nemá proto příliš cenu fotit panorama třeba z 200 fotek, když je viditelnost jen na pár kilometrů – je to škoda práce.

Příprava na fotografování

Pokud se rozhodnete vyfotografovat velké panorama, nezapomeňte na nabitou baterii (případně jednu záložní) a dostatek místa na paměťové kartě. Už se mi také stalo, že jsem na rozhledně fotografoval ještě několik menších panoramat a při konečném focení velké panoramatické fotky mi ve 2/3 fotky došla kapacita paměťové karty, pak je již pozdě na proklínání sama sebe.

Povinná výbava

  • fotoaparát s rozlišením alespoň 6 Mpx s objektivem s ohniskovou vzdáleností přibližně 150 mm a více
  • dobrý stativ
  • výkonný PC pro následné zpracování (bude dále detailně popsáno)

Při fotografování musí být tyto parametry všech snímků shodné

  • ohnisková vzdálenost
  • vyvážení bílé
  • expozice

Ohniskovou vzdálenost je vhodné použít co největší, abychom tak získali ze snímané scény co nejvíce detailů. Proto zde jsou ve velké výhodě majitelé zrcadlovek s kvalitními teleobjetivy (které i na nejdelším ohnisku zaručují kvalitní kresbu), oproti majitelům ultrazoomových přístrojů, kde kvalita kresby na nejdelším ohnisku zpravidla není rozhodně zcela ideální a velmi často trpí sníženou ostrostí kresby a zvláště neostrostí v rozích.

Vzhledem k tomu, že snímaná scéna bude mít třeba více než 180 stupňů, bude její dynamický rozsah poměrně velký. Ve scéně se budou nacházet objekty s velmi různou odrazivostí světla, jako např. lesy vůči budovám (které mají vysokou odrazivost světla – typicky to jsou bílé fasády domů). Proto je velmi důležité zvolit správnou expozici.

Expozici je vhodné proměřit v několika místech fotografované scény (min. tak v pěti místech) a nakonec zvolit nějaký kompromis mezi světlými a tmavšími oblastmi výsledného snímku. Expozici je vhodné zvolit spíše tak, aby v žádné větší části snímku nedocházelo k přeexpozici. Ideální je zvolit např. takový kompromis, kdy bílé fasády domů lehce přeexponujeme, ne však více než cca +0,3 EV, aby v krajině nebyla podexponovaná místa. Zvolenou hodnotu expozice pak nastavíme na fotoaparátu v manuálním režimu nastavení expozice.

Použití přechodového a polarizačního filtru

Pokud se fotografuje opravdu velká panoramatická fotka (cca 200 fotek), fotografuje se panorama ve více řadách. V tomto případě je téměř nemožné použít pro ztmavení oblohy přechodový filtr (u jednořadé panoramatické fotky použití přechodového filtru mohu jen doporučit), z důvodu že druhá řada fotek bude ještě obsahovat malou část oblohy. Přechod pro druhou řadu, kde fotka tmavne, by se musel posunout přesně na místo, kde byl přechod u první řady fotek, jinak fotky z 1. a 2. řady budou v místech překryvu jinak světlé a výsledek nebude použitelný.

U polarizačního filtru zase nastává problém jeho velmi různého účinku pokud je fotka fotografovaná zády ke slunci (téměř žádný účinek) a v úhlu 90° vůči slunci (nejsilnější účinek). Při jeho použití by vznikl velice expozičně nevyvážený snímek (viz ukázka).

Klepněte pro větší obrázek
Ukázka panoramatické fotky focené s polarizačním filtrem

Překryv jednotlivých snímků volíme mezi 30–50 %. Panoramatickou fotku fotíme zásadně s fotoaparátem umístěným na stativu na výšku. Tím získáme větší zorný úhel ve vertikálním směru. Pro zachycení určitého zorného úhlu (ve vertikálním směru) u výsledné panoramatické fotky, nám pak stačí fotografovat méně řad, než v případě kdy bychom panorama fotografovali s fotoaparátem v horizontální poloze. Zorný úhel v horizontálním směru (např. 180 stupňů) pak samozřejmě určujeme počtem vyfotografovaných snímků v jednotlivých řadách.

Zde jsou opět trochu ve výhodě majitelé zrcadlovek, které mají tradičně (kromě zrcadlovek od firem Olympus a Panasonic) poměr stran snímače 3:2. Desetimegová zrcadlovka s tímto poměrem stran má na delší straně necelých 3 900 pixelů, zatímco při stejném rozlišení (10 Mpx) při poměru stran 4:3, je to na delší straně cca 3 650 pixelů. Takže se snímačem s poměrem stran 3:2 (při shodném ohnisku a rozlišení snímače) získáme ve výsledné fotce ve vertikálním směru vždy o něco větší rozlišení.

Aby snímač s poměrem stran 4:3 měl na delší straně rozlišení cca 3 900 pixelů, muselo by se tedy jednat o zhruba 12 Mpx snímač, zatímco u zrcadlovky s poměrem stran 3:2 nám pro toto rozlišení na delší straně stačí snímač s rozlišením 10 Mpx.

Panoramatickou fotku je vhodné vhledem k přehlednosti při následném spojování fotek v PC fotit zleva doprava a takto postupovat u každé další řady.

Klepněte pro větší obrázek
Příklad postupu focení panoramatické fotky (čísla označují pořadí fotky)

Kompozici snímků v první řadě nastavíme tak, aby obloha vyplňovala 2/3 snímku, jinak by na výsledné panoramatické fotce vznikl jen nevzhledný úzký proužek oblohy.

Takto velikou panoramatickou fotku je samozřejmě nutné fotit ze stativu, který je třeba nastavit co nejpřesněji do roviny, abychom nemuseli po následném spojení panoramatickou fotku příliš ořezávat, jelikož byla fotografovaná tzv. „z kopce“.

Jdeme nafotit zdrojové snímky

Před vlastním fotografováním velké panoramatické fotky ještě doporučuji udělat jedno menší panorama (z cca 10–30 snímků), které bude fotografované jen v jedné řadě a bude zabírat zhruba stejný úhel záběru jako pak následně fotografované velké (víceřadé) panorama.

Toto panorama se pak, před vlastním spojováním velké panoramatické fotky, relativně rychle spojí v počítači a získáme tak jasnou představu, jak bude vypadat velké panorama. Hlavně se hodí zkušenost, kam při transformaci umístit horizont v programu Hugin, protože každá operace nastavení pak s velkým panoramatem bude trvat dlouhou dobu. Proto je vhodné tato nastavení vědět alespoň orientačně již před vlastním skládáním velké panoramatické fotky.

Další možností je také si fotky z velkého panoramata někam zkopírovat, zmenšit je na malé rozlišení (1 024 ×768) a s těmito fotkami provést nastavení panoramatické fotky a opět znalost, kde má být umístěn horizont, poté použít při nastavení velké panoramatické fotky.

Shrnutí postupu

  • počasí s velmi dobrou viditelností
  • ověřit nabité baterie a dostatek volného místa na paměťové kartě
  • fotoaparát na stativu umístit na výšku
  • stativ nastavit co nejpřesněji do roviny
  • správně zvolit expozici
  • nastavit fotoaparát na manuální nastavení expozice a zvolit shodné vyvážení bílé
  • vyfotografovat menší panorama v jedné řadě
  • plocha první fotografované řady velké panoramatické fotky bude obsahovat 2/3 oblohy
  • vyfotografovat velké panorama
Další kapitola
Seznam kapitol


celkem 49 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: XP a paměť Václav 1. 8. 2007, 00:28
Optimalizace Jiří Němec 6. 6. 2007, 14:29
Re: Linux? smrADo 6. 6. 2007, 00:19
Gigapixelove fotky ... Roman 5. 6. 2007, 16:00
Re: No co toto... Roman Dbalý 5. 6. 2007, 09:07

Další podobné články

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

7 tipů pro fotografování v nepříznivých podmínkách

7 tipů pro fotografování v nepříznivých podmínkách

Fotografovat za špatných povětrnostních podmínek chce hlavně pevného ducha. S tím vám těchto 7 tipů příliš nepomůže. Pomohou a poradí vám ale v tom, jak si udržet svou techniku „v suchu“.

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?