DIGIarena.e15.cz

Jak se dělá fotka?

Jak vlastně vzniká fotografie z digitálních dat, a jak vzniká fotografie z kinofilmu? Na to jsme se zajeli podívat do největší fotolaboratoře v České republice.

Výroba fotografií – v době analogové fotografie tzv. pozitivní proces – je velice dobře známý proces. Téměř každý kdo fotografoval na černobílý film, má zkušenosti s domácí temnou komorou, kde se za dlouhých večerů zvětšovaly fotografie. Pomineme-li obtíže s určením ideální doby osvitu, výběr vhodného fotopapíru a všechny ostatní detaily, je proces výroby fotografií poměrně jednoduchý. Negativ se prosvítí na fotopapír, který následně vložíme do vývojky, přerušovače a ustalovače, posledním krokem je důkladné vyprání fotografie vodou. V případě vyvolávání filmu je postup velice podobný.

U barevné fotografie se používá ve většině případů standardizovaný vyvolávací proces s označením C-41, postup při výrobě fotografií je shodný jako při vzniku černobílé fotografie, rozdíl je pouze v tom, že na zvětšovacím přístroji je použita barevná hlava a fotopapír se tedy osvětluje třemi různými barvami.

Pozn.: Výše popsaný postup vzniku fotografie je velice zjednodušený, pro jednoduché seznámení však bohatě dostačující.

Představa, že všechny popsané kroky se dějí s každým filmem, který odevzdáme ve fotolabu, je více než neuvěřitelná. Zajímalo nás jakým způsobem se velkoobjemově zpracovávají filmy a jaká je cesta vedoucí k fotografii na papíře. Navštívili jsme tedy největší fotolaboratoř v České republice, která je v Praze-Chodově a vlastní ji společnost Cewe color, ta má na trhu dvě značky – Fotolab a Fotostar. V této fotolaboratoři se vyrábí prakticky 95 % všech fotografií.

Klepněte pro větší obrázek

Kroutíte hlavou, že to není možné? Že přeci existuje velké množství výrobců fotografií? Částečně máte pravdu. Když v dnešní době navštívíte prodejnu fototechniky a budete chtít udělat fotky (z filmu nebo z digitálu), většinou máte na výběr ze dvou možností. První z nich je nechat vyrobit fotografie na minilabu, který je v dané prodejně umístěn, druhou možností je nechat odeslat podklady ve sběrném sáčku do laboratoře (a tou je právě Cewe color v Praze).

Oba dva způsoby mají své výhody i nevýhody. Výroba fotek v minilabu je obvykle rychlejší, pokud obsluhuje stroj fundovaná a školená osoba a zařízení je zároveň správně nakalibrováno a seřízeno, dostanete obvykle fotografie přesně podle svých představ. Nevýhodou je, ve srovnání s fotolaboratoří, vyšší cena a riziko nereálné barevnosti u těch, kdo se o minilab nestarají.

Pokud necháte vyrobit fotografie ve fotolaboratoři, můžete si být jisti, že budou vždy stejně barevné a budou za nižší cenu. Nevýhodou může být to, že snímky jsou tzv. standardizované, pokud tedy fotíte na film a používáte barevné filtry, raději si nechejte vyrobit fotografie v minilabu, v opačném případě by vás mohlo čekat nemilé překvapení.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že oba dva způsoby výroby fotografií si navzájem konkurují, není tomu tak. Každý z nich je totiž cílen na jiného zákazníka a navzájem se doplňují. Ve fotolaboratoři končí zakázky od uživatelů, kteří zmáčknou spoušť a odnesou do obchodu film nebo paměťovou kartu (CD) se snímky, které chtějí nechat vyrobit. Nic víc je nezajímá a je jich většina. Služby minilabu obvykle využívají pokročilejší uživatelé, kteří stráví nemálo času s úpravou fotografií v počítači, nebo s perfektním nastavením expozice při snímání na film.

Základem je třídění

Cesta k výsledné fotografii je poměrně krátká, všechny zakázky, které fotolaboratoř přijme, jsou zpracovány nejpozději do čtyřiadvaceti hodin. Podle informací odpovědného technika, je podíl digitálních a analogových dat přibližně 50 : 50 a má rostoucí tendenci směrem k digitálním datům.

Právě v závislosti na tom, zda jsou zdrojová data digitální nebo analogová se liší první část výroby fotografií. Druhá je již společná pro oba dva typy dat.

Klepněte pro větší obrázek

Výroba fotografií začíná shromážděním sáčků s kinofilmovými kazetami, případně digitálními daty (CD, DVD, USB Flash disky, diskety) na jednom místě, poté procházejí sáčky čtecím zařízením, které je roztřídí podle typu výstupu – třídění podle formátu fotografií, povrchu fotografie (lesk/mat), typu dat (digitální analogová) – to je důvod proč musí být přesně zakřížkovaná okénka na sběrném sáčku.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Výsledkem třídění je přehledné uspořádání sáčků do poměrně velkého množství boxů. V tomto okamžiku také končí společná cesta analogových a digitálních dat.

Kinofilm až na věky

Kazety s kinofilmem putují k obsluze stroje, který vytváří filmový pás, určený pro vyvolání. Obsluha stroje otevře každý sáček s filmem a kazetu vloží do stroje. Uvnitř stroje je z kazety trnem vytlačen film a navinut do velké kazety. Každý film je na začátku označen unikátním čárovým kódem, který je vytištěn i na sběrný sáček. Do jedné kazety se vejde přibližně 200–250 kinofilmů.

Klepněte pro větší obrázek
Zařízení pro vytahování filmů z kinofilmové kazety, vpravo nahoře je vidět velká kazeta s kapacitou 200–250 filmů. Vlevo dole si pak všimněte krabice s prázdnými kazetami

Jakmile je kazeta naplněna kinofilmy, následuje kontrolní převinutí do druhé kazety. V průběhu převíjení kontroluje další stroj zda jsou filmy řádně označeny kódem a zda nedošlo k nějaké chybě při navinutí. V této fázi je ještě možné provést poslední úpravy ve vytvořeném filmovém pásu.

Klepněte pro větší obrázek

Dalším krokem je již samotné vyvolání kinofilmu procesem C-41. Obrovský stroj pro vyvolávání pracuje stálou rychlostí 1,5 km vyvolaného filmu za hodinu.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Na levém obrázku vidíte nasazenou kazetu s nevyvolaným filmem, pod ní je pak navíjen vyvolaný film na samostatný kotouč | zařízení pro vyvolání filmu má několik metrů | točíme se a ustalujeme...

Chemikálie použité při vyvolávacím procesu jsou připravovány v oddělené místnosti, odkud putují potrubím na určené místo. Díky kompletní recyklaci chemických látek včetně oddělení stříbrných částic je zajištěn nulový toxický odpad, který by byl vypouštěn do kanalizace. Každý den ráno probíhá kalibrace kompletního vyvolávacího systému, takže jsou zajištěny stále stejné parametry vyvolávání a tím pádem i krytí negativu.

Klepněte pro větší obrázek

Dalším krokem je převinutí vyvolaného filmu společně s jeho značkováním – stroj vykrojí do krajů kinofilmu půlměsíčky, které označují začátek a konec filmového políčka. Tyto údaje jsou využívány jednak při osvitu fotopapíru, jednak při následném stříhání kinofilmového pásu. Následuje nasazení filmu do stroje pro vyvolávání fotografií.

Nekonečné pásy fotografií

V současné době používá Cewe color jak stroje pro výrobu klasickou cestou – osvitem, tak stroje pro výrobu snímků digitální cestou – tiskem. V případě digitálního tisku projde kinofilmový pás skenerem, který digitalizuje jednotlivé snímky na rozlišení 1 500 × 1 000 pixelů rychlostí 10 000 snímků za hodinu (zde jemožné vypalovat CD s naskenovanými snímky) a následně je vytiskne na dlouhý pás papíru. V případě digitálních zdrojů jsou snímky po předchozím zpracování odeslány přímo do tiskového zařízení. Rychlost tisku fotografií je v tomto případě 20 000 kusů fotek formátu 10 × 15 cm za hodinu.

Klepněte pro větší obrázek
Zařízení pro digitální tisk fotografií

Analogová cesta se opět mírně liší. Kinofilmový pás je nasazen do osvitové jednotky, která dočasně naskenuje dvě třetiny káždého kinofilmu (přibližně dvacet políček) a zjistí průměrnou expozici filmu. Následuje nastavení barevné korekce samostatně pro každý snímek a případně nastavení způsobu elektronického nadržování. To spočívá ve vytvoření „mraku na elektronické matnici, kterým je možné zakrýt vybraná místa ve snímku a za pomoci delší doby osvitu „vytáhnout“ tmavá místa.

 

 

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Velké krabice na kolečkách jsou zásobníky s pásem fotopapíru

Samotná doba osvitu je velmi krátká, pokud stojíte přímo u osvitové jednotky, je slyšet cvakání podobné rychlému psaní na stroji, jedno cvaknutí znamená osvit jednoho snímku. Osvícený pás fotoapapíru poté putuje do vyvolávací a ustalovací lázně a následně je vyprán a vysušen. Maximální rychlost vyvolávání je 50 metrů za minutu. Maximální počet vyrobených fotek za hodinu je pak 18 000.

Klepněte pro větší obrázek

Fotopapír v jednotlivých zásobnících mívá různé emulzní číslo, proto je před každou výměnou zásobníku s odlišným emulzním číslem nutné provést kalibraci celého osvitového zařízení.

Jedničky a nuly

Pokud jsou zdrojová data digitální, je příprava pro tisk fotografií mnohem kratší než u analogu. Samostatné digitální pracoviště roztřídí data podobným způsobem jako u kinofilmu, tzn. shromáždí data pro tisk stejného formátu a stejného povrchu papíru, vytvoří tiskovou dávku, která je následně odeslána na printserver a vytištěna na digitálním zařízení. Po vytištění již putují fotografie dlouhým pásem podobně jako u osvitové jednotky.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Jakmile je filmový pás navinut na velký kotouč, následuje rozřezání a kompletace jednotlivých zakázek. Pomocí vyříznutých půlměsíčků řezačka nastříhá kinofilm na pásky a pás fotografií na jednotlivé snímky. Na sáček označený shodným čárovým kódem, jako je na kinofilmu, se vytisknou cenové údaje a po opětovném zalepení putuje zakázka do třídícího zařízení.

 Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Poslední fází před odvozem zakázky je roztřídění všech sáčků do balíků určených k expedici do různých koutů republiky. Třídící stroj zvládne zpracovat až 3 000 zakázek za hodinu. Tím končí pobyt obrazových dat v Praze-Chodově.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

V pražské fotolaboratoři se zpracovávají pouze kinofilmy vyvolávané procesem C-41 a digitální zakázky. Ostatní filmy, které je třeba vyvolávat jiným chemickým procesem a také černobílé filmy putují do menší sesterské laboratoře v Teplicích. Tam je také soustředěna výroba profesionálních zvětšenin a ruční zpracování specifických zakázek.

Ideou společnosti Cewe color je minimalizovat v případě digitálních dat přísun jakýchkoliv datových nosíčů a přijímat zakázky přes internet. Na zákazníkovi jsou pak pouze dva kroky, nafotit požadované snímky a předat data (ať už digitální či analogová) do laboratoře.

Věříme, že naše exkurze vás alespoň trochu zaujala a dozvěděli jste se něco nového. Máte-li vlastní zkušenosti se zpracováním fotografií, případně chcete doplnit nějaká fakta, budeme rádi pokud se s námi podělíte o informace v diskuzi.

Další článek




celkem 13 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: kua Radek 14. 7. 2007, 18:30
Skvělý článek... Dalibor 28. 6. 2007, 10:43
Re: kua Clipr 20. 6. 2007, 13:27
Re: kua Tamburýna z okolý Rýna 18. 6. 2007, 09:26
Re: Co dodat... Tamburýna z okolý Rýna 18. 6. 2007, 08:48

Další podobné články

Nová bezzrcadlovka EOS M100 prý již brzy

Nová bezzrcadlovka EOS M100 prý již brzy

10 nejtěžších objektivů, které si můžete aktuálně koupit

10 nejtěžších objektivů, které si můžete aktuálně koupit

Objektivy jsou nedílnou součástí fotografické soustavy, a leckdy také tou prostorově i váhově výraznější. Tělo fotoaparátu vedle nich může působit jako David vedle Goliáše. Pojďme se podívat na ta nejtěžší „skla“, která si můžete aktuálně pořídit.

Canon údajně připravuje čtyři nové profi objektivy

Canon údajně připravuje čtyři nové profi objektivy

Dodávky vybraných zrcadlovek Canonu i Nikonu budou mít zpoždění

Dodávky vybraných zrcadlovek Canonu i Nikonu budou mít zpoždění

Mohou naše zdraví ohrozit staré „radioaktivní“ objektivy?

Mohou naše zdraví ohrozit staré „radioaktivní“ objektivy?

V poslední době se v internetových diskuzích vyrojila celá řada dotazů na bezpečnost používání starších objektivů, které obsahují radioaktivní prvek Thorium. Znamenají takové objektivy nějaké reálné riziko pro uživatele?

Co udělá s fotoaparátem aceton?

Co udělá s fotoaparátem aceton?

Nové verze firmwaru u Sony a Fujifilmu

Nové verze firmwaru u Sony a Fujifilmu

Google Al tvoří dokonalé fotografie ze Street View

Google Al tvoří dokonalé fotografie ze Street View