DIGIarena.e15.cz

Jak se fotí barevné běhy a jak se na ně připravit?

Barevné běhy jsou čím dál populárnější. Loni se konal v celé ČR jeden, letos jen v Praze už tři. Nutno ale uznat, že pro fotografa je to vděčná příležitost – pestrobarevná s pohodovou atmosférou, radost fotit.

Barevné s*instvo

Rovnou zapomeňte, že byste fotili jen z dálky, a tím se barvám vyhnuli. Na Color Runu foukal vítr, který hnal barevný oblak všemi směry.

Účastníci po sobě práškové barvy házejí a nehledí na to, co nebo kdo je poblíž; a samozřejmě fotky z těsné blízkosti vypadají nejlíp. Zkrátka dřív nebo později, ať chcete nebo nechcete, budete stejně pestrobarevní jako oni.

Klepněte pro větší obrázek
Tak jsme vypadali, vlevo Roman Knedlík, vpravo autor

Chráníme techniku

Za předpokladu, že nechcete dopadnout jako tento fotograf, bude vhodné se poohlédnout po nějakém obalu na fotoaparát. Logicky mě jako první napadlo použít neopreny Lens-Protect. S nimi jsem nafotil loňský barevný běh „Barvám neutečeš“. Neopreny fungovaly velmi dobře, ale Lens-Protect přece jen nepřiléhá k tělu tak těsně a otvorem pro palec i přední stranou se barva dostala až k tělu. Letos jsem proto zkusil jiný přístup.

Na objektivech jsem Lens-Protect nechal, pro utěsnění kroužků zoomu a ostření se hodí skvěle. Tělo jsem tentokrát zabalil do obyčejné potravinové fólie. V místě hledáčku jsem ji nastřihl, roztáhl a očnici nasadil přes ni; výhledu do hledáčku tak vůbec nic nebránilo. V místě zadního displeje jsem se snažil mít fólii co nejméně „zkrabatělou“ a pokud možno jen v jedné vrstvě, aby nebránila pohledu na displej. Přesto byl na slunci displej špatně viditelný, což ale nakonec příliš nevadilo, v zápalu „boje” na prohlížení nebyl moc čas.

Klepněte pro větší obrázek
Rok 2014, pouze Lens-Protecty

Veškerá tlačítka se přes fólii mačkala úplně normálně, horší to bylo s rollery, zejména tím předním. Ale jelikož fotím téměř výhradně na plnou díru, nehrál tento fakt velkou roli. Protože jsem se bál, že by mohlo dojít k natržení tenké fólie, na exponovaných místech – sáňky blesku, spodní rohy, kde se fotoaparát otíral o tělo při zavěšení přes rameno a podobně – jsem fólii zvenku přelepil gaffa páskou. Lepším řešením by mohla být pevnější fólie, třeba taková, do jaké se balí zavazadla.

Klepněte pro větší obrázek
Rok 2015, kombinace Lens-Protectu a potravinové fólie. Černé obdélníky tvoří gaffa páska

Pokud bych měl obě řešení srovnat, tak fóliové je více náchylné na poškození, ale fotoaparát pod nimi byl prakticky stoprocentně čistý. Kromě toho jde o řešení za babku, neboť potravinovou fólii má dnes doma každý.

Ještě bych se chtěl na chvíli vrátit k ochraně objektivu. Doporučené objektivy pro Lens-Protect jsou takové, které při zoomování nemění svou délku, a tudíž nenasávají vzduch dovnitř tubusu. V opačném případě je třeba je extra chránit a dovedu si představit, že potravinářská fólie by mohla opět fungovat, když ji namotáte na objektiv v „nataženém” stavu. Samozřejmostí je UV filtr nasazený na přední čočce objektivu. Čas od času se na něm sice usadí barva, ale není problém ji ofouknout.

Klepněte pro větší obrázek
Barvám neutečete ani s teleobjektivem. Foto: Roman Knedlík

Čištění po návratu

Ochrany splnily svou funkci na jedničku a jediné části, které bylo třeba po návratu čistit, byly sluneční clony a přední čočky, respektive UV filtry. Na filtry stačí štěteček nebo libovolná jiná vámi oblíbená metoda, sluneční clony šly do sprchy. A samozřejmě Lens-Protecty, s těmi si poradila pračka. Kromě toho se mi osvědčilo nosit s sebou měkký kartáč na očištění sebe sama po akci, případně náhradní oblečení na převlečení.

Měnit nebo neměnit?

Několik lidí se mě ptalo, zda je možné během barevných běhů měnit objektivy? Osobně doporučuji dvě těla, na jednom objektiv s rozsahem 70–200 mm a na druhém 17–40 mm nebo jinou podobnou kombinaci. Při maximální obezřetnosti je však možné objektivy vyměnit, ale činil bych tak po důkladném očištění prostoru okolo bajonetu a v dostatečné vzdálenosti od běžců.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Nezapomeňte na postproces! Před úpravou…a po úpravě

A jak se barevné šílenství fotí?

Na trati se nachází několik barevných stanovišť, každé jiné barvy, kde pořadatelé rozhazují práškové barvy na probíhající běžce. Mezi stanovišti se nic zajímavého neděje, takže klidně to z místa na místo berte zkratkou. Může se stát, že barvy časem dojdou, proto buďte rychlí a nezasekněte se hned v první barevné zóně.

Klepněte pro větší obrázek
Před startem neprošvihněte takzvanou bombu, neboli okamžik, kdy všichni vyhodí do vzduchu nějakou tu barvu. Já v sobotu propásl tu první, při druhé už mnoha lidem barvy došly.
Klepněte pro větší obrázek
Chvílemi nebylo na krok vidět, ale to je to, co mě baví!
Klepněte pro větší obrázek
Širokáčem z blízka je to lepší
Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Barevných portrétů si užijete až až, nestyďte se o ně běžce požádat.
Klepněte pro větší obrázek
Všichni ochotně pózují. A když už je barva jen na zemi, tak se v ní spokojeně vyválí. Nezapomeňte to fotit!
Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Jako obvykle, nafoťte i „ilustračky“, zde například barevná zem
Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Jak tak na to barevné šílenství koukám, nejl… jirik 21. 7. 2015, 16:29

Další podobné články

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Leica Sofort LimoLand – umělecké dílo od Jeana Pigozziho

Leica Sofort LimoLand – umělecké dílo od Jeana Pigozziho

Zábavné fotografování v galerii – když lidé vypadají jako z obrazu

Zábavné fotografování v galerii – když lidé vypadají jako z obrazu