Jak vybrat digitální zrcadlovku aneb s D-SLR nadosmrti

Možná chcete proniknout hlouběji do digitální fotografie nebo chcete mít v rukou sofistikovanější nástroj a s ním i širší možnosti, které digitální zrcadlovky nabízejí. Z počátku může být pro neznalého fotografa množství modelů a nových pojmů matoucí. S námi však tápat nebudete!

D-SLR, z anglického originálu Digital Single Lens Reflex, tedy digitální jednooké zrcadlovky, bývají jednak další metou pro pokročilé fotoamatéry, jednak se ovšem začínají ve větší míře rozšiřovat i mezi běžné uživatele, kteří s fotografií takové zkušenosti nemají. To má na svědomí především jejich klesající cena a tím i snazší dostupnost pro širší publikum. Především začínajícím fotografům je tak věnován tento článek.

Sametově rozostřené pozadí a extrémně nízká hloubka ostrosti, kdy je v podstatě jen část obrazu ostrá a zbytek se krásně rozpíjí. Situace, která se vám při focení malým kompaktním fotoaparátem téměř nemůže přihodit.
Nikon D80, AF Nikkor 50 mm F1,8D, 1/1 600 s, F2,8, ISO 100

Rozdíly mezi samotnými zrcadlovkami a digitálními kompakty jsou poměrně značné už co se týče ovládání, například zoom objektivu ovládáte pouze ručně a stejně tak můžete i poměrně snadno ručně ostřit, když budete chtít. Díky rozměnější velikosti snímače a větším a tím i světelnějším objektivům můžete mnohem lépe pracovat s hloubkou ostrosti a dosáhnout tak příjemného rozostření pozadí či popředí ve scéně. Spoustu funkcí navíc můžete nastavit přímo pomocí ovládacích prvků umístěných na těle fotoaparátu a nemusíte je zdlouhavě lovit z menu. K dispozici máte i rozměrný optický hledáček, na který zrcadlovkáři nedají dopustit.

O čem bude řeč

Vyšší rychlost a pohotovost, o třídu lepší obrazová kvalita, možnost výměny objektivu a široké možnosti ve výběru příslušenství… ať už je váš důvod pro koupi digitální zrcadlovky jakýkoli, při výběru konkrétního modelu či ze začátku práce s D–SLR se můžete setkat s jistými překážkami, například co se týče pojmů – schválně, jestli jste třeba u kompaktů museli vědět, co to je bajonet nebo fullframe? Zřejmě nikoli.

Některé z těchto pojmů naleznete vysvětlené v samostatných rámečcích na dalších stranách a kromě digitálních zrcadlovek se dotkneme i jedné nové třídy fotoaparátů – „kompaktů s výměnnými objektivy“, neboť koncept digitálních zrcadlovek s nimi poměrně úzce souvisí, a jedná se tedy o velice zajímavou alternativu.

Nejen bonusy

Pravděpodobně se setkáte i s pojmem Live View, živý náhled. Pokud přecházíte z digitálního kompaktu, pak pro vás nebude žádnou neznámou. Dovolí vám totiž zobrazit fotografovanou scénu na zadním LCD panelu, aniž byste se museli dívat do hledáčku. U zrcadlovek, které nemají Live View, musíte komponovat pouze pomocí hledáčku. To však není žádné velké omezení, a navíc – ještě několik let zpátky to byla jediná možnost, jak sledovat scénu, protože žádný živý náhled u D-SLR neexistoval.

Jestliže bychom na třídě digitálních zrcadlovek chtěli hledat nějaké nevýhody, pak jsou to právě charakteristiky, které ztrácíte odchodem od digitálních kompaktů. Především rozměry a hmotnost, ale také ztráta nenápadnosti – s velkým fotoaparátem vás všichni budou mít za profesionálního fotografa. Nutně se navíc musíte naučit novým pojmům, a pokud budete chtít přikoupit další objektivy či jiné příslušenství, může se pro vás fotografování stát finančně náročným koníčkem.

Crop faktor a fullframe

U focení na film jste nemuseli přemýšlet nad velikostí filmového políčka, neboť jste v drtivé většině případů používali kinofilm (35mm film). Jenže s digitálními zrcadlovkami přišly i nové standardy. Od rozměrů kinofilmového políčka, které má strany 24 × 36 mm, se však stále vše odvíjí nebo odpočítává, chcete-li. Pojmem „fullframe“ se označují snímače, které mají fyzickou velikost shodnou právě s rozměry kinofilmového políčka. Jedná se o vyšší, profesionální třídu fotoaparátů, kterou na začátku pravděpodobně odmítnete, protože pořizovací cena samotného těla přístroje překračuje hranici padesát tisíc korun.

S crop faktorem, v překladu „ořezovým faktorem“, se setkáte u všech dalších modelů D-SLR. Ten udává, kolikrát musíte vynásobit délku strany digitálního snímače, abyste dosáhli rozměrů již zmiňovaného kinofilmového políčka.

Kdyby měl pouze tuto vlastnost, vůbec bychom se o něm nebavili. Crop faktor má ale vliv i na ohniskovou vzdálenost, kterou při nasazení objektivů na snímače s crop faktorem musíte také přepočítat. U všech objektivů – i u těch určených pouze pro digitální zrcadlovky – se totiž zachovalo označení ohniskových vzdáleností vztažených na kinofilm a při jejich použití na tělech digitálních zrcadlovek s fyzicky menším snímačem se jejich ohniskové vzdálenosti „virtuálně“ prodlouží. Musíte je tak vynásobit právě daným crop faktorem své zrcadlovky.

Menší výjimku tvoří standard 4/3, u kterého se nejedná o crop faktor v pravém slova smyslu, ale ohniska musíte tak jako tak vynásobit, a sice 2×.

Zrcadlovky bez zrcátka

Zvláštní třídu fotoaparátů tvoří zrcadlovky bez zrcátka nebo také „nezrcadlovky“, což je dva roky nový koncept, který přišel až díky možnostem digitální fotografie. Vznikl tak, že z těla zrcadlovky byl odstraněn hranol, jenž přenáší odražený obraz procházející objektivem do hledáčku, a právě také již zmiňované zrcátko. Tedy objekty, které v klasických přístrojích příliš miniaturizovat nemůžete. U digitálních fotoaparátů však nic nebrání zobrazení scény bez použití zrcátka – buďto přímo na zadní LCD panel, nebo pomocí elektronického hledáčku.

Díky tomu přístroje, označované i jako „kompakty s výměnnými objektivy“, dostály menších rozměrů a hmotnosti než zrcadlovky, ovšem se zachováním výrazně lepší obrazové kvality než kompakty a také všech dalších výhod, které D-SLR s sebou přináší – zůstala například zachována fyzická velikost snímačů, která silně ovlivňuje výslednou obrazovou kvalitu. Jestliže přecházíte z kompaktu k digitálním zrcadlovkám, pak třída „nezrcadlovek“ rozhodně stojí za vaši pozornost a neměli byste ji jen tak přehlížet.

Při srovnání rozměrů a hmotnosti digitální zrcadlovky Sony Alfa A500 a kompaktu s výměnnými objektivy Samsung NX-10, který je o více než 200 g lehčí, s rozměry všech stran minimálně o centimetr menšími. A to jsme vybrali ještě jednoho z těch „tlustších“ zástupců „nezrcadlovek“.

Koncept výměnných objektivů

Jednou z předností zrcadlovek jsou jejich objektivy. Tedy přesněji ona existující možnost kdykoli vyměnit objektiv, který používáte, za jiný, například s vyšší kvalitou nebo mající odlišnou ohniskovou vzdálenost. Ohniskové vzdálenosti souvisejí s úhlem, který jsou objektivy schopny zachytit, a platí nepřímá úměrnost – čím menší ohnisko, tím širší úhel obrazu zachytíte.

 
Další z výhod práce s digitální zrcadlovkou se vám naskytne při focení krajiny, reportáže nebo všude tam, kde budete chtít zdůraznit hloubku mezi popředím a pozadím. Ultraširoká ohniska u kompaktů nenajdete.
Nikon D80, Tokina AT-X 124 Pro DX, AF 12–24 mm F4, 1/200 s, F8, ISO 100

Spolu s ohnisky objektivů jsou spjaty standardní situace, pro které se daný objektiv primárně využívá. Střední rozsah ohnisek pokrývají zpravidla setové objektivy dodávané přímo k tělu zrcadlovky. Jsou to univerzální nástroje, které začínají na širších ohniscích a dostávají se až ke kratším vzdálenostem teleobjektivů. Objektivy s krátkými ohnisky, tedy ty širokoúhlé, jako třeba 18 mm, se perfektně hodí k fotografování celkových záběrů, interiérů, architektury a v krajinářské fotografii. Naopak delší ohniska, zpravidla od 85 mm, se nasazují při nutnosti zachytit výřez ze scény, focení detailů nebo portrétů. Objektivy s ještě delšími ohnisky se pak využívají například pro focení v divočině nebo třeba sportovní fotografii. Tedy tehdy, když se nemůžete dostat blíže k fotografovaném objektu.

 
Cirkulární rybí oko, Nikon F80, Sigma 8 mm F3,5 EX DG Fisheye

Také se můžete setkat se specializovanými typy, jako třeba makroobjektivy nebo fish-eye objektivem (rybí oko). První z nich vám dovolí nahlédnout do makro světa těch nejmenších objektů a scén, druhý typ pak dokáže obsáhnout extrémně velký úhel záběru, klidně i plných 180°.

Na druhou stranu nutnost pořídit další objektivy navíc se může pro leckterého fotografa jevit jako spíše zápor než klad celého konceptu. Můžete však fotografovat celý život s jedním objektivem a k objektům, k nimž se nepřiblížíte zoomem, raději dojít po svých. Kromě toho, že můžete v budoucnu kupovat objektivy přímo daného výrobce, existují i další alternativy (často o poznání levnější), které mohou být kompatibilní s vaším přístrojem. Takové objektivy vyrábí Sigma, Tamron a Tokina.

Pět mýtů o digitálních zrcadlovkách

Mýtus 1 – s digitální zrcadlovkou budu mít fotografie s lepší obrazovou kvalitou
S tím se nedá než souhlasit, pokud tedy dodržíte jistá pravidla: budete fotografovat na nejvyšší možnou kvalitu JEPGu nebo dokonce do RAWu a budete pracovat s opticky kvalitními objektivy. Řada setových objektivů totiž svou průměrnou kvalitou obrazu snižuje celkový výsledek, jakého se zrcadlovkou můžete dosáhnout.

Mýtus 2 – s digitální zrcadlovkou pořídím lepší fotografie
Ono už i označení „lepší fotografie“ je hodně subjektivní. Sice můžete pořídit technicky zdařilejší snímky, tedy pokud se budete řídit bodem 1, ale kvalitní fotoaparát ještě sám o sobě nedělá kvalitní a dobře působící fotografie. Ty vznikají především díky dobrému počátečnímu nápadu ve fotografově hlavě a jsou ovlivněny dalšími faktory, jako nasvícením fotografované scény, atmosférou, výrazy portrétovaných osob atd.

Mýtus 3 – k práci se zrcadlovkou nemusím znát nic navíc
Omyl! Nižší modely digitálních zrcadlovek sice disponují „zeleným“, plně automatickým fotografickým režimem, ale když nebudete využívat pokročilých nastavení fotoaparátu, tvůrčí práci s clonou či časem, budou vaše snímky pouze technicky zdařilejší obrazy toho, co byste zachytili na kompakt.

Mýtus 4 – zrcadlovka je důležitá pro všechny disciplíny
Pokud jdete tvrdě po technické kvalitě obrazu, pak s vámi můžeme souhlasit. Existuje však pouze jedna fotografická disciplína, ve které se bez zrcadlovky coby rychlého přístroje neobejdete. Tou je sportovní fotografie. V řadě ostatních případů lze dosáhnout působivých fotografií, i když byste fotografovali kompaktem. Fotografování sportu však dokáže prověřit rychlost a připravenost vaší fotovýbavy.

Mýtus 5 – koupí zrcadlovky mám s investicemi vystaráno
Klidně můžeme napsat, že je tomu přesně naopak. Výměnné objektivy, externí blesky, filtry a množství dalšího příslušenství se někdy může jevit jako černá díra pro vaši peněženku. Bez některých pomůcek se navíc v konkrétních disciplínách neobejdete – například pro sametově rozostřené portrétní pozadí budete muset pořídit portrétní objektiv, v makrofotografii si podobnou investici žádají makroobjektivy, bez kterých to pravé makro bohužel nepořídíte, atd.

Jakou zrcadlovku?

Možná, že vám váš kamarád či zkušenější známý poradí, abyste si koupili Canon nebo Nikon, tyto značky jsou považovány za vůdčí v oblasti digitálních zrcadlovek. Jenže, proč zrovna jeden z jejich modelů, když lidé okolo vás fotí i Olympusem, Pentaxem nebo Sony a všechno to jsou zajímavé a kvalitní fotoaparáty? Jestliže byste se mě zeptali, jakou vybrat značku, skoro by se mi chtělo odpovědět: jakoukoli, nemůžete šlápnout vedle. Ona to ale není tak jednoduché.

Předně si je třeba uvědomit, že spolu s fotoaparátem kupujete i celý systém. Jinými slovy řečeno, jestliže si koupíte Canon, budete moci používat pouze objektivy, které mají bajonet Canon. Bajonet je kovová objímka, která spojuje objektiv se zrcadlovkou. Podobně je to i s dalším příslušenstvím. Dále například Olympus má vlastní 4/3 standard a poměr stran fotografie je shodný s kompakty, tedy 4 : 3, naproti tomu Canon, Nikon, Pentax i Sony mají dynamičtější formát 3 : 2, kterému někteří fotografové dávají přednost.

Důležité také je, nakolik vám daný model padne do rukou. Někteří uživatelé se například nedokážou plně sžít s rozmístěním ovládacích prvků konkrétního modelu, přitom konkurenční fotoaparát by jim ideálně vyhovoval – proto než se pevně rozhodnete o koupi, můžeme vám jedině doporučit, abyste navštívili některou kamennou prodejnu a vyzkoušeli si, jak vám fotoaparát padne do rukou.

Postup výběru zrcadlovky spočívá tedy v eliminaci modelů, které nechcete. Určete si, co budete chtít fotografovat a zda si vystačíte jen s jedním, třeba tím setovým objektivem. Stanovte si horní limit prostředků, které jste ochotni do fotoaparátu investovat, a držte se jej. Rozmyslete si, zda budete chtít nahrávat video, či nikoli – tím můžete vyškrtnout celou řadu starších modelů, které video nepodporují. Budete chtít pracovat s živým náhledem, nebo ne? A bez výklopného displeje se neobejdete? Zbývá vám tak už jen jeden, možná dva modely, ze kterých můžete vybírat.

Toto byla pochopitelně pouze modelová situace, každý fotograf je svými nároky individuální, takže u vás bude postup pravděpodobně mírně odlišný.