Přiznávám, že jako většina mých fotografií, nevznikla ani tato po dlouhé přípravě, ale zcela intuitivně a s o to většími rozpaky. Ta slečna, mladá paní se na to nádraží tak nehodila...., no to by "trklo" každého. A tak se není ani čím chlubit, snad jen trochou štěstí a zachyceným okamžikem.
Jo, jsem z těch, kdo přemýšlí až když vystřelí a občas se nestačí divit, jak jsou někdy barvy zbytečnou informací. Tak jsem je zrušil. Nevím, zda by se to slečně líbilo, ale já byl spokojen.
A také chtěl jsem ještě něco opravit (viz.koment uživatele "shimmell"). Ale ta slečna už tam druhý den opravdu nebyla, a tak jsem si uvědomil, že ten okamžik i když s rozpaky, se už nikdy nevrátí.
