DIGIarena.e15.cz

Jak vznikla fotografie týdne „Samou láskou…“

Jak vznikla fotografie týdne „Samou láskou…“

Miluji ve fotografiích prapodivné scény, personifikace, když se živé tváří jako neživé a naopak. Často vytrhávám z kontextu scény, i když nezřídka výsledek budí spíš rozpaky než obdiv.

Fotografie „Samou láskou…“ vznikla v osobně vypjatém okamžiku, kdy jsem se spíše pokoušel zahnat myšlenky na to, že ten den je právě tím, kdy moje dcera „vyletěla z hnízda“.Stěhoval jsem svojí starší ratolest na vysokoškolské koleje ZČU Plzeň – a poté, co kytara, notebook, svetry, ponožky, špagety a rendlík spočinuly na místě svého nového působiště, špitla dcera prosbu o odvoz na studijní oddělení fakulty.

Klepněte pro větší obrázek 
Samou láskou..., foto: shimmel

Areál univerzity mne však okamžitě donutil vytáhnout fotografický přístroj a nastartovat hru na to, kolik zajímavých záběrů za dobu nepřítomnosti dcery vyrobím. Scéna se sloupem, lavičkou a hladovým košem byla „na první pohled“ a rozhodně se nedala přehlédnout a minout, bylo to přesně ono, směšné, poťouchlé, živé – a celkem netradičně u mojí fotografie i barevné. Pořídil jsem i několik dalších fotografií, které se někdy snad odhodlám uveřejnit – ale zda si za nimi budu stát i za několik měsíců či let … to je otázka.

Přitisknut k hledáčku fotoaparátu, zabrán do kompozice obrazu střechy jedné z budov, zaklepal mi někdo na rameno. Trhnul jsem sebou úlekem, vzpomněl jsem si v tom okamžiku na všechny ty ochránce čehokoliv v obchodních centrech, co nás už několikrát s fotoaparáty nachytali a kárali. Byla to ale Aneta, vyřídila vše potřebné … nasedli jsme do auta …. „Kde chceš vyhodit“ ptám se zoufale.„Někde … v Plzni….?“ zní odpověď, po které už se na slovo nezmohu…

Fotografie je upravována pouze ořezem na můj oblíbený formát, jen jsem velmi lehce přidal kontrastu – jen tak, abych „neztratil stíny“.

Fotografie týdne: samou láskou

Fotografie týdne: samou láskou

Jednou ze základních vlastností fotografa musí být schopnost dívat se kolem sebe jinak, než ostatní lidé. Jen tak si může všimnout zajímavé reality, která nás obklopuje.

Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

tos nevěděla o mně? :-D paklik 12. 10. 2012, 09:55
žiš, ty seš sentimentální :P Anees 11. 10. 2012, 20:07

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.