Pokud sledujete vývoj na poli digitálních fotoaparátů, objektivů a dalšího příslušenství, určitě jste si všimli, že některé objektivy mají odlišné značení světelnosti, respektive clonového čísla.
Standardně se clonové číslo a s ním i světelnost označuje zkratkou F, v některých případech však můžete na objektivech najít tuto hodnotu označenou jako T, týká se to především filmových skel – objektivů určených primárně pro natáčení videa.
Clona F
Světelnost objektivu je nejmenším clonovým číslem, které můžete u konkrétního objektivu zvolit, v případě zoomových objektivů je toto číslo buďto proměnlivé anebo stejné pro všechna ohniska. Světelnost je definována jako poměr ohniskové vzdálenosti ku průměru vstupní pupily objektivu.
Výsledkem práce s clonou je možnost ovlivnit množství světla dopadajícího na snímač, ovlivnit velikost hloubky ostrosti a také samotnou ostrost.
Clona T
Proč se tedy na některých objektivech značí clona a světelnost jako T? Toto značení v zásadě souvisí s konstrukcí objektivu. Každý objektiv totiž část světla chtě-nechtě pohlcuje a tak ho na snímač dopadá obvykle o něco méně než je udávaná světelnost. Reálná světelnost po započtení absorpce světla objektivem je tedy ono tajemné číslo značené jako T.
Obvykle je T světelnost horší než F světelnost, nicméně rozdíly mezi těmito hodnotami mohou být poměrně velké a ne vždy platím že dražší objektiv má T světelnost lepší. Podobně je to i s clonou která je značena jako T a najdete ji u videoobjektivů, kde má také clonový kroužek mnohem jemnější chod.
Hodnotu T světelnosti bohužel nenajdete v technických parametrech všech objektivů, je však možné ji dohledat například u objektivů testovaných webem DxO Mark.
Velmi dobře celou problematiku popisuje a rozebírá Matt Granger na jednom ze svých videí.