DIGIarena.e15.cz

Japonská exotika kombinovaná s kouzlem historie

Moravská galerie nabízí netradiční výstavu fotografií pořízených v Japonsku a v Číně v sedmdesátých letech 19. století. Jedná se o snímky, které na cestě kolem světa v různých ateliérech nakoupil hrabě Erwin Dubský. Fotografie jsou doplněny o nejrůznější japonské předměty z Erwinovy sbírky – dřevořezy, malované vázy, misky, meče či fragment zbroje.
Japonská exotika kombinovaná s kouzlem historie

Počátek životního příběhu hraběte Erwina Dubského není ničím neobvyklý. Přišel na svět jako druhorozený syn pána na lysickém zámku. Protože starost o hrabství připadla na bedra jeho staršímu bratru Quidovi, nezbývalo Erwinovi nic jiného, než se poohlédnout po práci jinde. Zvolil si vojenskou službu, ve které se úspěšně propracoval přes prvního důstojníka až po fregatního kapitána.

Klepněte pro větší obrázek
Neznámý autor, Zlatý pavilon Kinkakudži v Kjótu (kolem 1870)
Albuminový papír se zlatým tónováním

Právě jako první důstojník vyplul Erwin Dubský roku 1874 na expedici válečné korvety směřující na dvouletou plavbu kolem světa. Hlavním účelem této plavby bylo získávání nových obchodních kontaktů s Japonskem a se Siamem. Během plavby si hrabě Dubský psal poznámky, které po návratu domů přepsal do dvoudílného rukopisu. Při popisech krajiny se v něm projevil jeho pozorovací talent, vylíčil zde však také různé historické události. Fotografie, které Erwin na cestách zakoupil, jsou svým způsobem ilustrací deníku. Pořídili je jak místní fotografové – například Ičida Sóta či Ueno Hikoma, nebo přistěhovalci, kteří si otevřeli v Asii studio, jako například Raimund von Stillfried Ratenicz. Právě snímky tohoto chomutovského rodáka tvoří hlavní součást výstavy.

Klepněte pro větší obrázek
Raimund von Stillfried–Ratenicz, Dívka (před rokem 1875)
Albuminový papír se zlatým tónováním, jemná parciální kolorace oblečení a vlasových ozdob
v zelené, fialové, červené, růžové, modré a žluté barvě

Prezentované snímky jsou pořízené technikou albuminiové fotografie. Jen na okraj poznámku o technologii této staré techniky: papír byl nejprve opatřen vrstvou vaječného bílku s vrstvou chlorové soli, usušen a vyžehlen žehličkou. Tak byl získán pozitivní, přímokopírující fotopapír, který bylo možno uchovávat i po velmi dlouhou dobu. Den před upotřebením se zcitlivoval. Kopírovalo se na denním nebo přímém slunečním světle. Jeho nevýhodou je, že při dlouhodobějším vystavení světlu odstíny barev blednou a kontrasty se začínají vytrácet.

Kurátoři výstavy Filip Suchomel a Marcela Suchomelová rozdělili fotografie tematicky do tří místností, dvě jsou věnovány krajině a architektuře, třetí portrétní fotografii. V portrétní sekci jsou vystaveny snímky z Siamu, Thajska a Číny. Největší část tohoto oddílu však tvoří fotografie japonských kurtizán. Podle způsobu jejich oblečení lze poznat, zda to byly dívky movitější, pro které fotografie znamenaly reklamu, či obyčejné kurtizány, které na fotografiích pózovaly za účelem finančního zisku.

Klepněte pro větší obrázek
Neznámý autor, snad Ičida Sóta, Rikša se zákaznicí (kolem 1870)
Albuminový papír se zlatým tónováním

Právě zde lze krásně pozorovat vliv turismu na kompozice japonských fotografií. Člověka z 21. století zarazí, že již v této době turismus kulturu ovlivňoval. Právě Evropané a Američané byli totiž nejčastějšími návštěvníky fotografických ateliérů, kde si kupovali snímky s japonskou tematikou jako suvenýry. Aby fotografové vyhověli jejich požadavkům, snažili se přizpůsobit kompozice evropským parametrům. Markantní je to na snímku Dvojportrét japonských krasavic, které se k sobě vinou jako nejlepší přítelkyně. Takováto kompozice by byla pro Japonce nepřijatelná.

Klepněte pro větší obrázek
Neznámý fotograf, Čajovna po vrbovými listy v Šanghaji (počátek 70. let 19.století)
Albuminový papír se zlatým tónováním

Turisté, tedy zákazníci fotografických ateliérů, ovlivňovali i snímky s jinými tématy. Například fotograf Ičida Sóta vlastnil velký ateliér, jehož členové nosili černé šaty s nápisy „fotografický ateliér Ičida Sóty“. Aby tito členové sloužili i jako chodící reklama pro turisty, nechal Sóta nápisy vyrobit v latince. Avšak snímky, na kterých byli nějakým způsobem zachyceni pomocníci s těmito nápisy na zádech, nešly u cizinců na odbyt – nezdály se jim dostatečně autentické. Proto Ičida Sóta vyměnil nápisy na oblečcích za japonské a latinku ze snímků retušoval. Na fotografii Loď u břehu na řece Jodogawa je na zádech muže táhnoucího loď pod lupou patrný ještě nevyretušovaný nápis v latince.

Klepněte pro větší obrázek
Ueno Hikoma (připsáno), Pohled na Nagasaki z výšin Nabekanmurijama (počátek 70. let 19. století)
Albuminový papír se zlatým tónováním

Mezi další zajímavosti patří například fotografie velké čínské zdi či snímek s názvem Pohled na horu Fuji. Tehdejší technologie ještě neumožňovaly horu dobře zachytit, bez teleobjektivů a polarizačních filtrů to bylo často nemožné. I na prezentovaném snímku je Fuji stěží vidět a splývá s pozadím. Fotografové tento problém řešili originálním způsobem – pokud hora na snímku nebyla patrná, domalovali ji tam.

Výstava Námořní deník hraběte Dubského potrvá v Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravské galerie v Brně na Husově ulici 8 do 21. května. Více informací získáte přímo na stránkách Moravské galerie www.moravska-galerie.cz.

Další článek




celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

Re: movitost finn 19. 3. 2006, 20:29
movitost lia 17. 3. 2006, 09:34
korektura finn 16. 3. 2006, 20:39

Další podobné články

Píchavé dobrodružství s nepálskými sběrači medu

Píchavé dobrodružství s nepálskými sběrači medu

Být profesionálním fotografem či filmařem může někdy vyžadovat odvahu hodnou výkonu adrenalinových sportů. Zvlášť, když máte zdokumentovat jedny z posledních sběračů medu nepálských včel

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Podívejte se na fascinující fotosérii inspirovanou starými Slovany

Podívejte se na fascinující fotosérii inspirovanou starými Slovany

Češi uspěli v celosvětové soutěži 365 Days of Summer

Češi uspěli v celosvětové soutěži 365 Days of Summer

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Déšť je přírodní jev se zvláštní poetikou. Pokud na poušti začne pršet, tak velice rychle rozkvete a zazelená se. Celé to působí téměř jako zázrak – vyprahlá kamenitá poušť se během několika chvil přemění na krásné místo.

EyeEm Awards 2017 jdou do finiše. Podívejte se na výběr 20 úchvatných fotografií

EyeEm Awards 2017 jdou do finiše. Podívejte se na výběr 20 úchvatných fotografií

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Říká se, že dobrá architektura by měla určitým způsobem citlivě pracovat s okolní krajinou. Santini na Vysočině vycházel z barokní představy, že ji lze přeměnit. Jeho stavby s krajinou nelícovaly, neztrácely se, ale dotvářely ji.

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Rozdíl mezi tím, jaké věci jsou ve skutečnosti, a jak se nám jeví, může vést k radikální skepsi a odmítnutí smyslového vnímání světa, neboť se na něj nelze spolehnout, nebo k přesvědčení, že mezi skutečností – a tím, jak ji vidíme – existuje shoda.