DIGIarena.e15.cz

Japonská skládačka na Fotografii týdne

Origami neboli japonská skládačka. Název snímku je trefný – kompozice je umně seskládaná z kousků nebe a architektury.
Japonská skládačka na Fotografii týdne

Během posledního týdne se v naší galerii sešlo několik vyvedených fotografií s nápadně podobnou barevností. Šlo o kombinaci modré a oranžové, dvou výrazných doplňkových barev, které k sobě dokonale sedí. Pravděpodobně jde o nové módní odstíny této sezóny, protože se objevovaly na snímcích nebe, mraků, kopců, polí... a také na tomto záběru, který právě získal titul Fotografie týdne.

Protínající se diagonály, ostré stíny a špičaté hrany si s křiklavými odstíny skvěle rozumí. Nic akčnějšího pravděpodobně v kategorii Architektura nenajdeme – a tento kousek od autorky s přezdívkou lelinka je navíc velmi výtvarně působivý. Je to jeden z těch napůl abstraktních, napůl reálných obrazů, které bychom si dokázali představit na volné bílé stěně svého obývacího pokoje. V podstatě je tento motiv totiž celkem jednoduchý, nekomplikovaný; přináší napětí a pochopení jednotlivých vztahů a významů v kompozici.

Klepněte pro větší obrázek
Origami; foto: lelinka

Není to jen spojení zmíněných výrazných odstínů, co v sobě nese kontrastní potenciál. Nejdřív vás zřejmě zaujme dramatický úhel, pod nímž byl záběr pořízen. Jednotlivé linie se na snímku sbíhají a rozbíhají zcela náhodně, a přesto s razancí, jaké se u něžných výhonků rostlinného světa těžko dočkáme. Geometrická tvrdost s pohlazením modrého nebe působí podobně jako tank v záhonu růží.

Možná by mohlo být zajímavé nechat oblohou proplout větší kus něžné oblačné krajky, aby nabyla skladba snímku podobné razance, jako asociace s tankem, ale na druhou stranu je pouze na pozorovateli, aby se snažil zjistit, kde se právě nachází. Teprve v okamžiku, kdy poznáme, kde je nahoře a kde dole, můžeme zhluboka vydechnout.

Ačkoli Origami má tvar přesného čtverce, není to typická „středová“ kompozice, které je často vytýkána statičnost a přílišný klid. Děj na fotce ubíhá hlavně díky použitému materiálu výrazně doprava, směrem ven „na vzduch“. Hrnout se zleva doprava je přirozené; tímto směrem přece čteme a autorka navíc tento „kopec“ výrazně nahnula.

Za dynamiku můžou samozřejmě i všemožné linky, které protínají neosobní hmotu. V tomto případě je více než namístě pochválit hlavně autorčino oko, protože bez použití výstředního úhlu by jen těžko z masivní stavby vzniklo něco, co je skutečně v pohybu. Pokud se ale podíváte, čím se ještě chlubí v galerii, zjistíte, že má prostě cvik, protože architektura je zřejmě její vášní. Zasíláme tedy znovu gratulaci na Slovensko!

Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

SI můžu taky vyfotit chlupy v análu a bude t… onan 16. 10. 2007, 17:39
Foto tyzdna ? LM 8. 10. 2007, 20:53

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.