DIGIarena.e15.cz

Jediná správná cesta na Fotografii týdne

Uplynulé týdny nám přinesly záběry z vinic pod Pálavou. Jeden zadumaně zelenkavý a druhý v dechberoucí černobílé škále. Spojuje je jméno Back.
Jediná správná cesta na Fotografii týdne

Tak si totiž říká tvořivý lovec krajinek, jehož snímky se už mnohokrát dostaly do nejužšího výběru v rámci předchozích Fotografií týdne. V jeho tvorbě se od začátku objevují barevné i černobílé snímky přírody, ale klasická poetika stále více ustupuje naléhavé a dramatické atmosféře. Po několika měsících, kdy na jeho snímcích převládaly měkké tóny podzimu a křehkost zimního chladu, přišla opět změna. Na svých posledních fotografiích nám autor předkládá zdánlivě klidné a zamyšlené scenérie, okořeněné prvkem napětí. Kontrasty a nezanedbatelný nádech temnoty najdeme i na aktuální Fotografii týdne.

Jmenuje se „Pálavské eurovinice“, ale narozdíl od její barevné předchůdkyně bychom v ní romantiku opuštěných vinic hledali jen marně. Jak trefně poznamenává jeden ze čtenářů, spíše si vzpomeneme na pole křížů z přebalu LP od kapely Metallica. Kompozice z nekonečných řad naprosto stejných tyčí, uprostřed nichž jsme se ocitli, působí neuvěřitelně tísnivě. Kontrastní tyčky se stávají čímsi, co vystupuje z šera a stahuje se v zástupech kolem nás. Když se zahledíme do šera, zjistíme, že pomyslné mezery mezi nimi vyplňují mříže. Svoboda je pouze mýtus, musíme po zbytek života šlapat pouze po té „správné“, vyznačené cestě. Nebo je snad jiná možnost?

Klepněte pro větší obrázek
Pálavské eurovinice; foto: back

Backův opuštěný vinohrad patří mezi kompozice, pro které byl zřejmě stvořen čtvercový formát. Nabízí se však otázka, jestli je správné nechat jej „přestřihnout“ čarou horizontu přesně v půli, nebo spíše sáhnout po oblíbeném zlatém řezu. Autor si nevybral ani jednu z variant a výsledek z tohoto úhlu vyznívá poněkud rozpačitě, i když výrazná obloha na sebe strhává pozornost a zčásti tento přešlap zachraňuje.

Velmi dobrý pocit ze snímku podtrhuje také skvěle odvedená práce na poli dodatečných úprav – tvůrcův záměr je jasný, linie jsou působivé a přitom čisté, kompozice je jednoduchá, ale přitom zaujme už v malém náhledu. „Někdy prostě podmínky klapnou, tak jen zbývá zmáčknout spoušť,“ ospravedlňuje se autor stydlivě, ale je jasné, že do sbírky Fotografií týdne právě přibyl další výjimečný kousek.

Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

... DuPe 15. 3. 2007, 17:12
jojo hacava 13. 3. 2007, 11:35

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.