DIGIarena.e15.cz

Kde studovat fotografii? Zkuste pražskou FAMU

Jestliže se chcete ve fotografické tvorbě posunout dál, nakopnout vás může vysoká škola fotografie.

Rozjíždíme letní cyklus o vysokých fotografických školách. Chtěli byste se stát studentem fotografie nebo vás pouze zajímají výhody, které takové studium přináší? Profily jednotlivých škol a zkušenosti současných i minulých studentů přinášíme z první ruky.

Klepněte pro větší obrázek
foto: Michal Adamovský, student prvního ročníku magisterského studia

Josef Koudelka, Dagmar Hochová, Ivan Pinkava, Miro Švolík. To jsou jen namátkou jména fotografů, kteří se svou tvorbou dokázali uspět i ve světě. Všichni čtyři působili coby studenti na Fakultě akademie múzických umění v Praze. Dnes tedy bude řeč o FAMU.

FAMU není jen historie

Filmový obor na pražské AMU vznikl v roce 1946 jako pátá filmová škola na světě – po Moskvě, Berlíně, Římě a Paříži. První uchazeči zde mohli studovat režii, dramaturgii a filmový obraz. V té době se ještě fotografie nevyučovala samostatně. Katedru fotografie založil až roku 1975 Ján Šmok.

Za těch více než třicet let prošla tato katedra velkými změnami. Především to, jak je fotografie vnímána v porovnání s jinými uměleckými obory. Fotografové si tenkrát museli své místo vybojovat, protože fotka vždy byla mezi malíři, filmaři, sochaři a jinými umělci brána jako něco podřadného. S rostoucí oblibou k fotografii rostla zároveň i její vážnost a prestiž. Na katedře fotografie došlo k rozšíření oborů a nabírání nových studentů, včetně těch zahraničních. Škola vychovala už několik generací fotografů a všem se samozřejmě díru do světa nepodařilo udělat. Přesto byla FAMU vždy spojována jen s těmi nejlepšími. Vždyť zde vyučovaly takové celebrity mezi fotografy jako Vladimír Birgus, Anna Fárová, Pavel Dias nebo Jindřich Štreit.

Vojtěch Veškrna (student prvního ročníku magisterského studia): „Školu si většinou člověk volí z toho důvodu, že chce být nějak ovlivněn, nebo aspoň tak k tomu přistupuji já. Nechci studium brát jako fotografickou dovolenou se statusem ‚student‘, ale chci, aby mi škola poskytla prostor se vyjádřit. Tím, že částečně nalinkuje cestu studia (např. dílčími zadáními v ateliéru), se nastaví podmínky pro výsledné setkání student versus profesor a následné konzultace. Díky tomuto omezení je také určen prostor, o kterém se můžete mezi sebou bavit a kritika nemusí být obecná, ale ke konkrétnímu stanovenému zadání. K závěrům a poučení z nich vedoucího se pak dochází snadněji. A v čem spatřuji největší výhodu FAMU? Má zavedené jméno, ze kterého může těžit.“

Klepněte pro větší obrázek
foto: Vojtěch Veškrna

 

Dnes můžete na FAMU studovat výtvarnou fotografii pod vedením Štěpána Grygara, studiovou fotografii pod vedením Ruda Prekopa, dokumentární fotografii pod dohledem Viktora Koláře, experimentální fotografii se Štěpánkou Šimlovou nebo fotografii s přesahem do jiných odvětví s Robertem Portelem. Fotka je nové médium, které se stále vyvíjí a je to především technologie, co má na ni obrovský vliv. Z tohoto důvodu vznikl na FAMU v rámci magisterského studia ateliér restaurování, který má dopomoci k záchraně historických fotografických prací. Významným rysem je v této oblasti propojení FAMU s Národním filmovým archivem v Praze.

Velkou výhodu, kterou FAMU nabízí, je spolupráce se zahraničními školami. Nejen, že má student možnost vycestovat do zahraničí (např. do Norska, do Lichtenštejnska, do Kanady nebo na Island), ale FAMU navíc hostí také ze zahraničí studenty a pedagogy. Proces propojení FAMU se zahraničními školami začal na začátku 90. let a značný podíl na tom má prof. Mgr. Miroslav Vojtěchovský, který vybudoval na katedře fotografie studijní program v angličtině.

Miro Švolík (absolvent, studoval FAMU v letech 1981–87): „Studium na FAMU pro mě znamenalo potvrzení mého životního profesního směřování – že se chci věnovat profesní umělecké fotografii, pracovat soustavně na mojí fotografické tvorbě a realizovat výstavy. Co je ale hlavní, tehdejší atmosféra studia ve mně vyvolala trvalou vášeň k fotografii. Zásluhu na tom mají moji spolužáci a pedagogové prof. Ján Šmok, Pavel Štecha a další.“
 

Klepněte pro větší obrázek
Stačilo, aby som letel, foto: Miro Švolík

 

Veřejná škola, která se prodraží

Fakulta FAMU sídlí na jednom z nejkrásnějších míst Prahy, v paláci Lažanských. Z oken vidí studenti a pedagogové na panorama historického centra, majestátnou stavbu Malé Strany a Hradčan. Kromě budovy školy, ve které studenti získávají teoretické znalosti z oblasti estetiky, historie výtvarného umění, filozofie atd., vlastní katedra fotografie navíc dílny v Berouně, kde se vyučuje řemeslo. V budově na Tržišti mají studenti pro změnu zázemí s počítačovými učebnami a jinými pracovnami.

Školné se na FAMU sice neplatí (platí ho pouze zahraniční studenti), ale přesto jsou výdaje studentů značné, a to především na technické vybavení a spotřební materiál. Fakulta v některých případech zapůjčuje fotografické pomůcky, student by měl být přesto vybaven alespoň jedním svým digitálním fotoaparátem a jedním klasickým na film a nejlépe i středoformátem. Pro krytí nákladů mimořádných tvůrčích počinů škola každoročně vypisuje granty.

Michal Adamovský (student prvního ročníku magisterského studia): „Každá škola vás ovlivňuje, záleží do jaké míry se člověk ovlivnit nechá. Mladší lidé jsou o něco snáz ovlivnitelnější než starší, ale nelze to úplně generalizovat. Protože na FAMU jsou i studenti, kteří si do své tvorby mluvit nenechali a tvořili podle svého. To naše škola umožňuje také, pakliže se těm lidem daří. Já si vážím názoru několika profesorů, které respektuji. To, že mě škola v mé tvorbě ovlivňuje samozřejmě uznávám. Co mi škola dává? Především obrovské možnosti. Katedra se stále více otevírá zahraničním studentů, se kterými se můžu běžně setkávat a hovořit s nimi. A platí to i opačně. Zahraničí se otevírá nám, studentům FAMU, což beru jako největší výhodu. Už jsem byl v Marseille, Izraeli a chystám se do New Yorku. Kdybych to měl hodnotit komplexně, rozhodně mi z toho studium na FAMU vychází kladně.“

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Z cyklu Exhibition, foto: Michal Adamovský, 2×

 

Famáci mají svůj galerijní prostor

Jestliže chcete studovat na FAMU, ale říkáte si, že byste přes přijímací řízení stejně neprošli, vaše obavy jsou oprávněné. Na FAMU se opravu nedostane jen tak někdo, zato je téměř jisté, že jen ti nejlepší. Přijímačky probíhají ve dvou kolech, kdy porota složená z pěti pedagogů hodnotí jak talent uchazeče, tak i jeho vůli talent rozvíjet. Ve druhém kole se pak posuzují všeobecné znalosti, přehled v kulturní oblasti a předpokládají se také znalosti techniky a dějin fotografie. Projdete-li přes přijímací řízení, vaše úsilí nekončí, nýbrž začíná. Svojí práci musí studenti obhajovat každého půlroku na tzv. klauzurách.

Semestrální neboli klauzurní práce můžete shlédnout coby pouhý divák. Pro tento účel slouží „famákům“ galerie GAMU na Malostranském náměstí, kam si fotografie sami instalují. Škola si dává za cíl vybudovat studentům takové podmínky, aby její absolventi vstupovali do praxe vybaveni, a to jak v ČR, tak v zahraničí. Trh je umělci přesycen a prosadit se je čím dál těžší. FAMU byla pro mladé tvůrce vždy dobrou adresou, ale jestli si své místo uhájí v konkurenci s jinými školami, ukáže teprve čas.

Kontakty

  • Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze
  • Smetanovo nábřeží 2
  • 116 65 Praha 1
  • Česká republika

Jan Faukner (absolvent, studoval FAMU v letech 2003–09): „Největší přínos studia na FAMU vidím v tom, že se má student možnost seznámit a úzce spolupracovat s poměrně velkým množství fotografických a uměleckých osobností. Vedle různorodě zaměřených kmenových profesorů je na FAMU organizováno mnoho dílen vedenými českými i zahraničními fotografy, kurátory, teoretiky a umělci. Inspirativní bylo pro mě také setkávání se s ostatními studenty, a to především se studenty ze zahraničí anebo se studenty jiných oborů (např. filmového), kteří byli ve stejné budově jako my a mohlo tak docházet k různorodé spolupráci. Celkově mi škola otevřela obzory v umělecké fotografii a umění, seznámila mě s hodně kreativními lidmi a umožnila mi dvakrát vyjet na stáže do Londýna a do Jeruzaléma, které byly pro mě velice užitečné.“

Klepněte pro větší obrázek
Z cyklu Izraelské portréty, foto: Jan Faukner

 

Další článek




celkem 20 komentářů

Nejnovější komentáře

<a rel="nofollow" href="http://s1382.photobu… Dk mlynarcikova 20. 9. 2014, 06:29
já osobně vidim fotku jako něco, co prostě v… karlík 13. 7. 2012, 15:21
No, ty ukázky jsou podle mě trochu zavádějíc… karlík 13. 7. 2012, 15:17
ono by to byl i zajimavy pokus o vtip,kdyz b… ferren 3. 7. 2012, 15:02
To je právě ten rozdíl. Já nedělám umění, pr… Pavel Krček 1. 7. 2012, 15:59

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Ačkoli se nás výrobci fotoaparátů neustále snaží napínat a přicházejí s nejrůznějšími novinkami a zlepšováky, prakticky každý fotograf sledující dění na trhu má představu o tom, co nás v následujících letech čeká. Co takhle výhled na delší dobu?

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Určitě si každý z nás vzpomene, jak jsme byli jako děti ohromeni tajemnými fotkami, na kterých jsou zachyceni duchové nebo jiné paranormální jevy. U mnoha z nich není jasné, jak vznikly, přesto se je podařilo vyfotit znovu.

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.