Jestliže se chcete ve fotografické tvorbě posunout dál, nakopnout vás může vysoká škola fotografie.
Rozjíždíme letní cyklus o vysokých fotografických školách. Chtěli byste se stát studentem fotografie nebo vás pouze zajímají výhody, které takové studium přináší? Profily jednotlivých škol a zkušenosti současných i minulých studentů přinášíme z první ruky.
foto: Michal Adamovský, student prvního ročníku magisterského studia
Josef Koudelka, Dagmar Hochová, Ivan Pinkava, Miro Švolík. To jsou jen namátkou jména fotografů, kteří se svou tvorbou dokázali uspět i ve světě. Všichni čtyři působili coby studenti na Fakultě akademie múzických umění v Praze. Dnes tedy bude řeč o FAMU.
FAMU není jen historie
Filmový obor na pražské AMU vznikl v roce 1946 jako pátá filmová škola na světě – po Moskvě, Berlíně, Římě a Paříži. První uchazeči zde mohli studovat režii, dramaturgii a filmový obraz. V té době se ještě fotografie nevyučovala samostatně. Katedru fotografie založil až roku 1975 Ján Šmok.
Za těch více než třicet let prošla tato katedra velkými změnami. Především to, jak je fotografie vnímána v porovnání s jinými uměleckými obory. Fotografové si tenkrát museli své místo vybojovat, protože fotka vždy byla mezi malíři, filmaři, sochaři a jinými umělci brána jako něco podřadného. S rostoucí oblibou k fotografii rostla zároveň i její vážnost a prestiž. Na katedře fotografie došlo k rozšíření oborů a nabírání nových studentů, včetně těch zahraničních. Škola vychovala už několik generací fotografů a všem se samozřejmě díru do světa nepodařilo udělat. Přesto byla FAMU vždy spojována jen s těmi nejlepšími. Vždyť zde vyučovaly takové celebrity mezi fotografy jako Vladimír Birgus, Anna Fárová, Pavel Dias nebo Jindřich Štreit.
Vojtěch Veškrna (student prvního ročníku magisterského studia): „Školu si většinou člověk volí z toho důvodu, že chce být nějak ovlivněn, nebo aspoň tak k tomu přistupuji já. Nechci studium brát jako fotografickou dovolenou se statusem ‚student‘, ale chci, aby mi škola poskytla prostor se vyjádřit. Tím, že částečně nalinkuje cestu studia (např. dílčími zadáními v ateliéru), se nastaví podmínky pro výsledné setkání student versus profesor a následné konzultace. Díky tomuto omezení je také určen prostor, o kterém se můžete mezi sebou bavit a kritika nemusí být obecná, ale ke konkrétnímu stanovenému zadání. K závěrům a poučení z nich vedoucího se pak dochází snadněji. A v čem spatřuji největší výhodu FAMU? Má zavedené jméno, ze kterého může těžit.“
foto: Vojtěch Veškrna
Dnes můžete na FAMU studovat výtvarnou fotografii pod vedením Štěpána Grygara, studiovou fotografii pod vedením Ruda Prekopa, dokumentární fotografii pod dohledem Viktora Koláře, experimentální fotografii se Štěpánkou Šimlovou nebo fotografii s přesahem do jiných odvětví s Robertem Portelem. Fotka je nové médium, které se stále vyvíjí a je to především technologie, co má na ni obrovský vliv. Z tohoto důvodu vznikl na FAMU v rámci magisterského studia ateliér restaurování, který má dopomoci k záchraně historických fotografických prací. Významným rysem je v této oblasti propojení FAMU s Národním filmovým archivem v Praze.
Velkou výhodu, kterou FAMU nabízí, je spolupráce se zahraničními školami. Nejen, že má student možnost vycestovat do zahraničí (např. do Norska, do Lichtenštejnska, do Kanady nebo na Island), ale FAMU navíc hostí také ze zahraničí studenty a pedagogy. Proces propojení FAMU se zahraničními školami začal na začátku 90. let a značný podíl na tom má prof. Mgr. Miroslav Vojtěchovský, který vybudoval na katedře fotografie studijní program v angličtině.
Miro Švolík (absolvent, studoval FAMU v letech 1981–87): „Studium na FAMU pro mě znamenalo potvrzení mého životního profesního směřování – že se chci věnovat profesní umělecké fotografii, pracovat soustavně na mojí fotografické tvorbě a realizovat výstavy. Co je ale hlavní, tehdejší atmosféra studia ve mně vyvolala trvalou vášeň k fotografii. Zásluhu na tom mají moji spolužáci a pedagogové prof. Ján Šmok, Pavel Štecha a další.“
Stačilo, aby som letel, foto: Miro Švolík
Veřejná škola, která se prodraží
Fakulta FAMU sídlí na jednom z nejkrásnějších míst Prahy, v paláci Lažanských. Z oken vidí studenti a pedagogové na panorama historického centra, majestátnou stavbu Malé Strany a Hradčan. Kromě budovy školy, ve které studenti získávají teoretické znalosti z oblasti estetiky, historie výtvarného umění, filozofie atd., vlastní katedra fotografie navíc dílny v Berouně, kde se vyučuje řemeslo. V budově na Tržišti mají studenti pro změnu zázemí s počítačovými učebnami a jinými pracovnami.
Školné se na FAMU sice neplatí (platí ho pouze zahraniční studenti), ale přesto jsou výdaje studentů značné, a to především na technické vybavení a spotřební materiál. Fakulta v některých případech zapůjčuje fotografické pomůcky, student by měl být přesto vybaven alespoň jedním svým digitálním fotoaparátem a jedním klasickým na film a nejlépe i středoformátem. Pro krytí nákladů mimořádných tvůrčích počinů škola každoročně vypisuje granty.
Michal Adamovský (student prvního ročníku magisterského studia): „Každá škola vás ovlivňuje, záleží do jaké míry se člověk ovlivnit nechá. Mladší lidé jsou o něco snáz ovlivnitelnější než starší, ale nelze to úplně generalizovat. Protože na FAMU jsou i studenti, kteří si do své tvorby mluvit nenechali a tvořili podle svého. To naše škola umožňuje také, pakliže se těm lidem daří. Já si vážím názoru několika profesorů, které respektuji. To, že mě škola v mé tvorbě ovlivňuje samozřejmě uznávám. Co mi škola dává? Především obrovské možnosti. Katedra se stále více otevírá zahraničním studentů, se kterými se můžu běžně setkávat a hovořit s nimi. A platí to i opačně. Zahraničí se otevírá nám, studentům FAMU, což beru jako největší výhodu. Už jsem byl v Marseille, Izraeli a chystám se do New Yorku. Kdybych to měl hodnotit komplexně, rozhodně mi z toho studium na FAMU vychází kladně.“
Z cyklu Exhibition, foto: Michal Adamovský, 2×
Famáci mají svůj galerijní prostor
Jestliže chcete studovat na FAMU, ale říkáte si, že byste přes přijímací řízení stejně neprošli, vaše obavy jsou oprávněné. Na FAMU se opravu nedostane jen tak někdo, zato je téměř jisté, že jen ti nejlepší. Přijímačky probíhají ve dvou kolech, kdy porota složená z pěti pedagogů hodnotí jak talent uchazeče, tak i jeho vůli talent rozvíjet. Ve druhém kole se pak posuzují všeobecné znalosti, přehled v kulturní oblasti a předpokládají se také znalosti techniky a dějin fotografie. Projdete-li přes přijímací řízení, vaše úsilí nekončí, nýbrž začíná. Svojí práci musí studenti obhajovat každého půlroku na tzv. klauzurách.
Semestrální neboli klauzurní práce můžete shlédnout coby pouhý divák. Pro tento účel slouží „famákům“ galerie GAMU na Malostranském náměstí, kam si fotografie sami instalují. Škola si dává za cíl vybudovat studentům takové podmínky, aby její absolventi vstupovali do praxe vybaveni, a to jak v ČR, tak v zahraničí. Trh je umělci přesycen a prosadit se je čím dál těžší. FAMU byla pro mladé tvůrce vždy dobrou adresou, ale jestli si své místo uhájí v konkurenci s jinými školami, ukáže teprve čas.
Kontakty
- Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze
- Smetanovo nábřeží 2
- 116 65 Praha 1
- Česká republika
Jan Faukner (absolvent, studoval FAMU v letech 2003–09): „Největší přínos studia na FAMU vidím v tom, že se má student možnost seznámit a úzce spolupracovat s poměrně velkým množství fotografických a uměleckých osobností. Vedle různorodě zaměřených kmenových profesorů je na FAMU organizováno mnoho dílen vedenými českými i zahraničními fotografy, kurátory, teoretiky a umělci. Inspirativní bylo pro mě také setkávání se s ostatními studenty, a to především se studenty ze zahraničí anebo se studenty jiných oborů (např. filmového), kteří byli ve stejné budově jako my a mohlo tak docházet k různorodé spolupráci. Celkově mi škola otevřela obzory v umělecké fotografii a umění, seznámila mě s hodně kreativními lidmi a umožnila mi dvakrát vyjet na stáže do Londýna a do Jeruzaléma, které byly pro mě velice užitečné.“
Z cyklu Izraelské portréty, foto: Jan Faukner