DIGIarena.e15.cz

Když se řekne krize

Krize jsou údajně nutné pro ozdravení každého organismu. Ale že by se to muselo týkat i mně nebo i vás? A co děláme s každou krizí?

Nedávno jsem špičkou boltce jednoho ucha sledoval jakýsi komentář na ČT24. Tam jeden pán vyprávěl, že nejfrekventovanější slovo za ten uplynulý loňský rok bylo: „krize“. Pak už moji pozornost upoutalo cosi jiného, ale někde ve mně ta věta zůstala, protože o pár dní později jsem si na ni vzpomněl a začal o ní přemýšlet. Uvědomil jsem si, že se mě krize celý rok dotýkala s takovou samozřejmostí, až jsem ji začal vnímat, jako nedílnou součást života, stejně jako vzduch kolem nás.

Nevěříte?

Tu velkou světovou finanční a ekonomickou krizi jsme si přinesli už z roku předešlého a ovlivnila život všech lidí této planety na dlouhá léta. V našem případě to vypadá, že její následky budou uklízet i naše, dnes ještě nenarozené, děti. Ale to už souvisí s přesahem dalších loňských Prů...honic, jak by to eufemisticky nazval Jan Werich.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
max. velikost | max. velikost
Stínový život dryád | Mezinárodní sčítání vodních ptáků...

Hned po novém roce nás i velkou část Evropy zasáhly další dvě krize. Permanentní krize středovýchodní eskalovala, když Izraeli došla trpělivost a dosti tvrdě si vyšlápl na palestinské teroristy a jejich pomahače v Gaze. Je mi líto nevinných, ale srovnám-li, jak boj s "terorismem" řeší třeba Ruská vláda, šlo skutečně o jemnou akci.

Energetická krize se nás, asi podle úsloví, že košile bližší než kabát, dotýkala více a mnohem bezprostředněji. Tady však musím vyjádřit uznání předešlému vedení této země, že nás nenechalo odkázané jen na jeden směr toku energie z nevyzpytatelné říše na východě. Takže na rozdíl od slovenských krajanů většina z nás tuto krizi sledovala spíše jen jako televizní zajímavost. Ovšem i v tento okamžik byly v naší zemi síly, které se snažily pod heslem: „Čím pro ostatní hůř, tím pro nás lépe!“ vytlouci svůj kapitál. Ale to zúročili až o pár týdnů později, když vyvolali krizi politickou a vládní. Krize politická přešla v krizi společenskou, kdy už občan opět nevěří nikomu a ničemu…

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
max. velikost | max. velikost
Blackout | Krajinou divokých hus...

O krizi středního věku asi nemá cenu psát. Ti co jí jsou nebo byli postižení, to vědí lépe, než bych ji popsal já a mladší ročníky k ní musí dospět samy.

Chci psát hlavně o stavu, který jistě zná většina z nás. A to je:

Krize tvůrčí

Jde o permanentní stav většiny mých známých, kteří se nějak podílejí na tvůrčí práci. Alespoň mi to tak připadá. Takřka kdykoliv se některého z nich zeptám, co právě dělá, odpoví, že zrovna nic moc, protože prochází už delší dobu tvůrčí krizí a neví jak dál. Načež mi ukážou něco natolik silného, že pod vlivem toho co mi předvedli, začnu silně pochybovat o smyslu všeho, co dělám sám a propadám se rovnou do té krize, kterou mi právě popisují.
Načež se mě někdo zeptá, co dělám a já…
…je to jako začarovaný kruh.

Klepněte pro větší obrázek
max. velikost
Taková ztráta krve...

Tvůrčí krize je průvodní jev asi všech, kdo mají nějakou vizi či představu, která není založená jen na mechanickém přejímání něčeho jiného. Jsou to obavy, že jsme už narazili na strop svých možností, že jsme už „dobyli svůj vrchol“, a budeme už jen přešlapovat na místě nebo nás dokonce cesta povede dolů. Je to o to těžší, že nikde není ukazatel, který by nám naznačil, kde jsme a kterým směrem jdeme. Tím, jak jsme každý jiný, jak preferujeme různá témata, rozlišná technická řešení i způsoby vyjádření, těžko se nám srovnává s jinými autory. Prostě občas přijde natolik silný pocit pohybu v uzavřeném kruhu, až se zdá, že vidíme vyšlapanou cestičku z vlastních stop.

Klepněte pro větší obrázek
max. velikost
Modrá je barva naděje....

Zbývá zase to nerudovské: Kam - či v tomto případě - Co s ní? Asi to, co děláme s každou jinou krizí. Vezmeme ji na vědomí a jdeme dál. Více dělat netřeba. Často toho ani víc dělat nejde. Dá-li osud, z kruhu bude spirála. A pokud osud řekne dost – výš to už nepůjde - nic nezmůžeme. Takže proč se nervovat?

Tak proč se ještě nervuju?

František Richter
 

Další článek




celkem 31 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: pán fejetonista znepokojený uživatel... 6. 3. 2010, 17:06
Re: bezejmení ? kolemjdoucí 4. 3. 2010, 22:21
Tvůrčí krize? fotrhol 4. 3. 2010, 21:29
bezejmení ? šel okolo 4. 3. 2010, 12:18
Re: pán fejetonista Grimjaur 4. 3. 2010, 12:09

Další podobné články

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne