DIGIarena.e15.cz

Koleje bez rosy na Fotografii týdne

„Nohama stíráš rosu na kolejích…“ Známá píseň od Wabiho Daňka je tím prvním, co nás může napadnout při pohledu na tento snímek – i když právě rosa v tomto případě chybí. Co však nechybí, je vyvážená kompozice, příjemná barevnost a také melancholická nálada – a právě to jsou ingredience pro vznik nejlepšího záběru uplynulého týdne.
Koleje bez rosy na Fotografii týdne

Tentokrát proběhla menší bitka mezi dvěma fotografickými výtvory - oba však byly s podpisem zahorec. Tou druhou byla také „náladovka“, nazvaná Chožovské Peklo. Vítězem se však nakonec stal tento pohled do dáli z prostředka železniční trati.

A jak si tedy poskládat skvělou kompozici z kolejí, kopců, stožárů a narůžovělého slunečního světla? Autor si přizval ku pomoci strom, který vlivem deformace obrazu působí rozpohybovaně a svádí pohled doleva. Stejnou úlohu mají stáčející se koleje, jejichž maličko zneklidňující náklon je vyrovnáván již zmíněnými stožáry. Tvůrci záběru by se sice dalo vytknout, že pouze jedna kolejnice vychází přímo z rohu fotografie, zatímco druhá přišla v tomto ohledu trochu zkrátka, ale na druhou stranu, rozevlátá koruna stromu díky tomu zůstala neporušená ořezem v celé své kráse.

Klepněte pro větší obrázek
"Přede mnou stíny se dlouží a nad krajinou krouží podivnej pták… nebo mrak?"

Celý obraz na popředí je lehce tónován hřejivými odstíny podvečerního slunce, zatímco v dáli vidíme chladnou modř vzdálené oblohy. Právě kontrasty zde hrají prim – například dlouhé stíny, hmotné objekty v popředí a podrobně vykreslené detaily na snivě namodralém horizontu, který naopak postrádá výraznější členění. Právě díky tomuto odlišení jednotlivých úrovní vzdálenosti získala výsledná fotografie prostor a hloubku. Za malý kopeček vpravo v dálce, který vtipně vyplňuje volné místo, obdržel autor od čtenářů další bod. Klasický černý rámeček už jen podtrhuje výslednou posmutnělou náladu snímku.

Zahorec vložil do galerie již několik desítek žánrově rozmanitých snímků, od krajinek přes zátiší až po různé zajímavé experimenty. Jeho tvorba se vyznačuje nejen kvantitou, ale také kvalitou. Nebrání se ani inovaci a experimentuje se SW úpravami nebo s rybím okem. Především má však tvořivý přístup, který se cení – například oceněním Fotografie týdne.

Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

trochu padá horizont Jirka 11. 11. 2005, 13:15

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.