DIGIarena.e15.cz

Koleje bez rosy na Fotografii týdne

„Nohama stíráš rosu na kolejích…“ Známá píseň od Wabiho Daňka je tím prvním, co nás může napadnout při pohledu na tento snímek – i když právě rosa v tomto případě chybí. Co však nechybí, je vyvážená kompozice, příjemná barevnost a také melancholická nálada – a právě to jsou ingredience pro vznik nejlepšího záběru uplynulého týdne.
Koleje bez rosy na Fotografii týdne

Tentokrát proběhla menší bitka mezi dvěma fotografickými výtvory - oba však byly s podpisem zahorec. Tou druhou byla také „náladovka“, nazvaná Chožovské Peklo. Vítězem se však nakonec stal tento pohled do dáli z prostředka železniční trati.

A jak si tedy poskládat skvělou kompozici z kolejí, kopců, stožárů a narůžovělého slunečního světla? Autor si přizval ku pomoci strom, který vlivem deformace obrazu působí rozpohybovaně a svádí pohled doleva. Stejnou úlohu mají stáčející se koleje, jejichž maličko zneklidňující náklon je vyrovnáván již zmíněnými stožáry. Tvůrci záběru by se sice dalo vytknout, že pouze jedna kolejnice vychází přímo z rohu fotografie, zatímco druhá přišla v tomto ohledu trochu zkrátka, ale na druhou stranu, rozevlátá koruna stromu díky tomu zůstala neporušená ořezem v celé své kráse.

Klepněte pro větší obrázek
"Přede mnou stíny se dlouží a nad krajinou krouží podivnej pták… nebo mrak?"

Celý obraz na popředí je lehce tónován hřejivými odstíny podvečerního slunce, zatímco v dáli vidíme chladnou modř vzdálené oblohy. Právě kontrasty zde hrají prim – například dlouhé stíny, hmotné objekty v popředí a podrobně vykreslené detaily na snivě namodralém horizontu, který naopak postrádá výraznější členění. Právě díky tomuto odlišení jednotlivých úrovní vzdálenosti získala výsledná fotografie prostor a hloubku. Za malý kopeček vpravo v dálce, který vtipně vyplňuje volné místo, obdržel autor od čtenářů další bod. Klasický černý rámeček už jen podtrhuje výslednou posmutnělou náladu snímku.

Zahorec vložil do galerie již několik desítek žánrově rozmanitých snímků, od krajinek přes zátiší až po různé zajímavé experimenty. Jeho tvorba se vyznačuje nejen kvantitou, ale také kvalitou. Nebrání se ani inovaci a experimentuje se SW úpravami nebo s rybím okem. Především má však tvořivý přístup, který se cení – například oceněním Fotografie týdne.

Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

trochu padá horizont Jirka 11. 11. 2005, 13:15

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.