DIGIarena.e15.cz

Koncentrovaná bolest na fotografii týdne

Fotografická tvorba v devíti obrazech, jimiž se prezentuje Michal Škrabálek, nutí k hlubokému zamyšlení. Jsou to zasmušilé snímky, ponuré scenérie a světy zachycené v anonymních odstínech šedi. Ulice, skály, voda a oblaka. A jeden jediný portrét jménem Utrpení, který si právě vysloužil kompliment „Fotografie týdne“.
Koncentrovaná bolest na fotografii týdne

I další názvy prozrazují, že svět nemusí být vždy růžový – Opuštěnost, Neznámo či Samota, to vše jsou pohledy na život z té méně radostné stránky. Máme jedinečnou příležitost vychutnat si temný emocionální koktejl okořeněný špetkou melancholie. K zakousnutí autor servíruje myšlenky, citáty a komentáře k zamyšlení: „Existuje sedm druhů připoutanosti, která nás ovlivňuje natolik, že si způsobujeme vlastní utrpení – připoutanost k věcem, lidem, minulosti, penězům, vlastnímu tělu, vlastním myšlenkám a touze zvítězit. Nikdy nejsme spokojeni s tím, co máme – chceme více. Pokud však budeme utrpení vnímat pouze jako zkušenost, kterou máme projít, překonáme ho...“

Před námi je portrét vrásčitého muže, z jehož výrazu je cítit nezměrná bolest. Můžeme jen hádat, zda jeho utrpení pramení z bolesti těla, nebo spíše duše. Hlavní scéna je výrazně posunuta vlevo, takže v druhé části snímku vzniká zneklidňující prázdný prostor. Podle vlastních slov autora byl při tvorbě snímku použit bodový zdroj světla, takže se lokální plasticita osvětlené tváře v jiných místech zase doslova propadá do tmy. Drobné prasklinky a skvrny, docílené závěrečnými úpravami v Photoshopu, ještě umocňují špinavý, popraskaný pocit zhroucených iluzí a všudypřítomnou bolest, tryskající z každého póru trpícího člověka.

Klepněte pro větší obrázek
Největší utrpení si každý způsobujeme sám.

Ačkoli v naší galerii se dá potkat množství opravdu schopných autorů, kteří ze sebe ještě ani zdaleka nevydali vše, Michal Škrabálek nasadil dalším lovcům emocí laťku pěkně vysoko. Vytvořil fotku, ze které zamrazí. Snad jen drobné mínus na závěr – výrazný podpis a vodoznak v okrajové části trochu zhoršují výsledný skvělý dojem z atmosféry snímku. Není to však nic, s čím by se nedalo poprat. A i když se možná tento talentovaný autor utápí v přílišné „temnotě“ okolního světa, má tu své fanoušky, kteří jsou přesvědčeni, že si ocenění Fotografie týdne zaslouží. Přidávám se tedy s gratulací a přáním dobrého oka a pevné ruky do dalších (a snad i trochu světlejších) zítřků...

Další článek




celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

takřka zen Jméno a příjmení 28. 9. 2005, 09:58
Re: Vodoznak Michal Škrabálek 27. 9. 2005, 11:55
Vodoznak PN 27. 9. 2005, 11:32

Další podobné články

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Déšť je přírodní jev se zvláštní poetikou. Pokud na poušti začne pršet, tak velice rychle rozkvete a zazelená se. Celé to působí téměř jako zázrak – vyprahlá kamenitá poušť se během několika chvil přemění na krásné místo.

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Říká se, že dobrá architektura by měla určitým způsobem citlivě pracovat s okolní krajinou. Santini na Vysočině vycházel z barokní představy, že ji lze přeměnit. Jeho stavby s krajinou nelícovaly, neztrácely se, ale dotvářely ji.

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Rozdíl mezi tím, jaké věci jsou ve skutečnosti, a jak se nám jeví, může vést k radikální skepsi a odmítnutí smyslového vnímání světa, neboť se na něj nelze spolehnout, nebo k přesvědčení, že mezi skutečností – a tím, jak ji vidíme – existuje shoda.

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Podle klasické aristotelovské teorie existuje ve věcech jistý parametr, který říká, k čemu daný objekt slouží, jaký je jeho smysl v kontextu celého vesmíru. Lze tedy říci, jaká je role člověka ve vesmíru, stejně jako dobrého jídla, hudebního nástroje...

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Pokud bychom na ulici ve městě potkali herce, který bude hrát svoji divadelní roli, tak – bez ohledu na její obsah – na první pohled zpozorujeme, že je na takovém člověku něco divného.

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Jaký je rozdíl mezi domem a domovem? Zatímco některé jazyky tuto diferenci vůbec neprovádí, v češtině je mezi nimi zásadní rozdíl. Dům je stavbou, má čistě materiální povahu, domov je ale něco zcela jiného...

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Skromnost je podivuhodná ctnost, která (snad ještě více nežli jiné) může být problematicky chápaná. První nesprávný výklad může být učiněn z pohledu malého sebevědomí, nepřijetí sebe sama, komplexů či lenosti.