DIGIarena.e15.cz

Koncentrovaná bolest na fotografii týdne

Fotografická tvorba v devíti obrazech, jimiž se prezentuje Michal Škrabálek, nutí k hlubokému zamyšlení. Jsou to zasmušilé snímky, ponuré scenérie a světy zachycené v anonymních odstínech šedi. Ulice, skály, voda a oblaka. A jeden jediný portrét jménem Utrpení, který si právě vysloužil kompliment „Fotografie týdne“.
Koncentrovaná bolest na fotografii týdne

I další názvy prozrazují, že svět nemusí být vždy růžový – Opuštěnost, Neznámo či Samota, to vše jsou pohledy na život z té méně radostné stránky. Máme jedinečnou příležitost vychutnat si temný emocionální koktejl okořeněný špetkou melancholie. K zakousnutí autor servíruje myšlenky, citáty a komentáře k zamyšlení: „Existuje sedm druhů připoutanosti, která nás ovlivňuje natolik, že si způsobujeme vlastní utrpení – připoutanost k věcem, lidem, minulosti, penězům, vlastnímu tělu, vlastním myšlenkám a touze zvítězit. Nikdy nejsme spokojeni s tím, co máme – chceme více. Pokud však budeme utrpení vnímat pouze jako zkušenost, kterou máme projít, překonáme ho...“

Před námi je portrét vrásčitého muže, z jehož výrazu je cítit nezměrná bolest. Můžeme jen hádat, zda jeho utrpení pramení z bolesti těla, nebo spíše duše. Hlavní scéna je výrazně posunuta vlevo, takže v druhé části snímku vzniká zneklidňující prázdný prostor. Podle vlastních slov autora byl při tvorbě snímku použit bodový zdroj světla, takže se lokální plasticita osvětlené tváře v jiných místech zase doslova propadá do tmy. Drobné prasklinky a skvrny, docílené závěrečnými úpravami v Photoshopu, ještě umocňují špinavý, popraskaný pocit zhroucených iluzí a všudypřítomnou bolest, tryskající z každého póru trpícího člověka.

Klepněte pro větší obrázek
Největší utrpení si každý způsobujeme sám.

Ačkoli v naší galerii se dá potkat množství opravdu schopných autorů, kteří ze sebe ještě ani zdaleka nevydali vše, Michal Škrabálek nasadil dalším lovcům emocí laťku pěkně vysoko. Vytvořil fotku, ze které zamrazí. Snad jen drobné mínus na závěr – výrazný podpis a vodoznak v okrajové části trochu zhoršují výsledný skvělý dojem z atmosféry snímku. Není to však nic, s čím by se nedalo poprat. A i když se možná tento talentovaný autor utápí v přílišné „temnotě“ okolního světa, má tu své fanoušky, kteří jsou přesvědčeni, že si ocenění Fotografie týdne zaslouží. Přidávám se tedy s gratulací a přáním dobrého oka a pevné ruky do dalších (a snad i trochu světlejších) zítřků...

Další článek




celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

takřka zen Jméno a příjmení 28. 9. 2005, 09:58
Re: Vodoznak Michal Škrabálek 27. 9. 2005, 11:55
Vodoznak PN 27. 9. 2005, 11:32

Další podobné články

Fotografie týdne: V šachu...

Fotografie týdne: V šachu...

Šachy jsou jednou z nejpozoruhodnějších her, které člověk kdy vymyslel. Dlouhou dobu platily za jistý etalon lidského intelektu, hráli je chytří lidé, se strategickým a analytickým myšlením, dobrou pamětí a schopností se dlouho soustředit.

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Pnutí mezi vztahem jednice a společnosti je v dějinách přítomno zcela od počátku. Kdo je důležitější? Koho upřednostnit? Kdo nese zodpovědnost? To jsou jen některé otázky, které nás při takto postaveném dilematu mohou napadnout

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Nejdůležitější ctností pro život ve společenství lidí je nadhled. Co si pod ním představit? Předně je třeba říci, že mít nadhled neznamená být nezúčastněný nebo apatický. Nadhled není ignorací nebo nezájmem.