DIGIarena.e15.cz

Koncentrovaná bolest na fotografii týdne

Fotografická tvorba v devíti obrazech, jimiž se prezentuje Michal Škrabálek, nutí k hlubokému zamyšlení. Jsou to zasmušilé snímky, ponuré scenérie a světy zachycené v anonymních odstínech šedi. Ulice, skály, voda a oblaka. A jeden jediný portrét jménem Utrpení, který si právě vysloužil kompliment „Fotografie týdne“.
Koncentrovaná bolest na fotografii týdne

I další názvy prozrazují, že svět nemusí být vždy růžový – Opuštěnost, Neznámo či Samota, to vše jsou pohledy na život z té méně radostné stránky. Máme jedinečnou příležitost vychutnat si temný emocionální koktejl okořeněný špetkou melancholie. K zakousnutí autor servíruje myšlenky, citáty a komentáře k zamyšlení: „Existuje sedm druhů připoutanosti, která nás ovlivňuje natolik, že si způsobujeme vlastní utrpení – připoutanost k věcem, lidem, minulosti, penězům, vlastnímu tělu, vlastním myšlenkám a touze zvítězit. Nikdy nejsme spokojeni s tím, co máme – chceme více. Pokud však budeme utrpení vnímat pouze jako zkušenost, kterou máme projít, překonáme ho...“

Před námi je portrét vrásčitého muže, z jehož výrazu je cítit nezměrná bolest. Můžeme jen hádat, zda jeho utrpení pramení z bolesti těla, nebo spíše duše. Hlavní scéna je výrazně posunuta vlevo, takže v druhé části snímku vzniká zneklidňující prázdný prostor. Podle vlastních slov autora byl při tvorbě snímku použit bodový zdroj světla, takže se lokální plasticita osvětlené tváře v jiných místech zase doslova propadá do tmy. Drobné prasklinky a skvrny, docílené závěrečnými úpravami v Photoshopu, ještě umocňují špinavý, popraskaný pocit zhroucených iluzí a všudypřítomnou bolest, tryskající z každého póru trpícího člověka.

Klepněte pro větší obrázek
Největší utrpení si každý způsobujeme sám.

Ačkoli v naší galerii se dá potkat množství opravdu schopných autorů, kteří ze sebe ještě ani zdaleka nevydali vše, Michal Škrabálek nasadil dalším lovcům emocí laťku pěkně vysoko. Vytvořil fotku, ze které zamrazí. Snad jen drobné mínus na závěr – výrazný podpis a vodoznak v okrajové části trochu zhoršují výsledný skvělý dojem z atmosféry snímku. Není to však nic, s čím by se nedalo poprat. A i když se možná tento talentovaný autor utápí v přílišné „temnotě“ okolního světa, má tu své fanoušky, kteří jsou přesvědčeni, že si ocenění Fotografie týdne zaslouží. Přidávám se tedy s gratulací a přáním dobrého oka a pevné ruky do dalších (a snad i trochu světlejších) zítřků...

Další článek




celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

takřka zen Jméno a příjmení 28. 9. 2005, 09:58
Re: Vodoznak Michal Škrabálek 27. 9. 2005, 11:55
Vodoznak PN 27. 9. 2005, 11:32

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.