Galerie Artistů pořádá putovní výstavu Barbory Kuklíkové nazvanou City v cizím city. Slavnostní vernisáž se uskuteční 11. října v 17:30 ve foyer brněnského kina Art, návštěvníci mohou výstavu zhlédnout až do 14. listopadu.
Výtvarně talentovaná experimentátorka a fotografka Barbora Kuklíková se ve svém novém cyklu City v cizím city, který vytvořila na závěr svého bakalářského studia na Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě pod vedením doc. Aleše Kuneše, ocitá na hranici mezi dokumentární a inscenovanou fotografií. V premiérovém cyklu Kuklíková sleduje život čtyř mladých cizinců v Praze, a to Vietnamce Le Bat Dunga, Slovenky Kataríny Janigové, Syřanky Natali Zein a Rusa Alexandra Sevrjukova. Prostřednictvím fotografií ukazuje autentické domovy, práci a záliby svých zvolených objektů, ale její snahou je symbolicky zobrazit také jejich pocity, touhy a sny. Podobně obrazově pracuje s náznaky jejich radosti, nervozity, napětí, klidu či samoty. Zobrazované osoby jsou autorkou často zachyceny jen v detailech, popřípadě vidíme pouhé siluety. Kompozice těchto snímků jsou vypracované do detailů a jejich neobvykle nápaditá barevnost napomáhá vyvolávat a předávat dál nejrůznější vizuální emoce.
Plakát k fotografické výstavě Barbory Kuklíkové
Světelnost je vůbec podstatnou vlastností vystavovaných snímků. U většiny z nich převládající barva, např. modrá, zelená či červená, vytváří pocit jednobarevnosti. Ve zdánlivé monochromii však sehrávají důležitou roli utlumené tóny, které prohlubují intimní atmosféru. Výrazné jsou pak zejména ostré přechody světla a tmy a práce se stíny.
O postavách samotných nejvíce prozrazuje prostředí, v němž se pohybují, a předměty, které se v jejich bezprostředním okolí vyskytují. Barbora Kuklíková postupovala metodou postupného pronikání do soukromého světa fotografovaných, s nimiž se nejdříve spřátelila. Z této pozice se pak pokusila obrazově zprostředkovat vnitřní život zúčastněných postav.
Fotografie Kuklíkové nejsou žádnými náhodnými dokumentárními záběry. Naopak jsou promyšleně tematicky i motivicky. Barevně celistvé sekvence čtyř záběrů odvíjí před očima krátký filmový příběh. Tyto „filmové“ obrazy zkratkou, nikoli zjednodušeně podávají netradiční pohled na lidi, kteří svůj každodenní běh žijí vzdáleni od svého domova a rodiny.
Autorku příliš nezajímá povrchový pohled na společenské a kulturní zázemí, ani emigrantské otázky. Její pozornost se soustřeďuje spíše na psychologické vyobrazení osobností. Subjektivním dokumentem vypovídá nejen o soukromí a vlastnostech svých přátel, velkou měrou prozrazuje mnohé i o sobě samé.