DIGIarena.e15.cz

Kukuřičný obraz v rámci Fotografie týdne

Umění hraje v našem životě jistě nezanedbatelnou roli. V průběhu života si věšíme na zdi různé obrázky a plakáty, kusy papíru i zarámovaná díla. Dnes přišla řada i na kukuřičný klas. Kloki, což je přezdívka autora následující Fotky týdne, je opět jedním z těch mála, kteří své fotografii vtiskávají punc dvojakosti. Na jednu stranu dílko působí komicky, na stranu druhou je v něm obsažena jakási temnota...
Kukuřičný obraz v rámci Fotografie týdne

Stejné příšeří a zádumčivost najdeme i v dalších dvou snímcích z klokiho galerie. Ano, rozhodně pojímá realitu originálním způsobem. Z řádky klasických zasněžených svahů a oblých tvarů, v nichž se návštěvníci Galerie brodí po kolena každý den, vyčnívá jako telegrafní sloup z kukuřičného pole. Ale v žádném případě se nesnaží divákům nějak zavděčit tím, že by své scenérie oblékal do barviček, které jsou zrovna „in“ a přehnaně je nasvětloval, aby mu někdo nevyčetl podexpozici. S komentáři se také zrovna nepředává, zato však nezapomene vždy pozdravit. Klokiho zátiší jsou prostě černá jako noc, temná a špinavá, visí na oprýskaných stěnách a konfrontují umění s okolní pouliční realitou.

Klepněte pro větší obrázek
Konotace této fotografie jsou značně rozporuplné

Velké pozdvižení vyvolal tento autor už před časem svou experimentální kompozicí Lost Supper, kde - stejně jako v tomto případě - promyšleně umisťuje do symetrického prostředí pomačkaný, rozházený, diagonální či jinak zdeformovaný předmět, čímž opět potvrzuje pravidlo „Na černém podkladu je nejvíc vidět bílá tečka“ a dokazuje, že ví, jak onu pověstnou bílou tečku v kompozici nejen najít, ale také vyzdvihnout.

A závěrečný verdikt: Rámeček versus rámeček. Kloki má v této otázce jasno a své fotografie prezentuje v jednotné zaběhané formě, která neruší ani nezaujme, ale také nepobuřuje křiklavým podpisem s vykřičníkem přes půl monitoru. Na druhou stranu, o rámy tady přece nejde. Hlavní je vždycky to, jakou kukuřici najdeme uvnitř...

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.