DIGIarena.e15.cz

Labutí jezero na Fotografii týdne

Máte radši humor nebo romantiku? Vítězný snímek týdne ovládly plastové kachničky na prknech, jenž znamenají svět. Romantika skončila až druhá.
Labutí jezero na Fotografii týdne

Pravděpodobnost, že se právě váš záběr objeví po titulkem Fotka týdne, je zpravidla ovlivněna třemi fakty. Hlavní je bodové hodnocení čtenářů, dále tematická kategorie – to hlavně kvůli pestrosti Fotografií týdne – a nakonec vaše jméno. Nebo spíše otázka, zda jste nedávno již nějakou tu Fotku týdne nevyplodili. To by přece potom nebyla žádná zábava, vidět stále stejná jména. Chce to neustále novou krev a čerstvý vzduch, aby nám Foto týdne nezatuchlo. A právě z tohoto důvodu se dnes blíže podíváme na tvorbu autorky, která se podepisuje SofiG.

SofiG patří právě mezi výše zmiňovanou „mladou krev“. V naší Galerii se objevila letos na jaře. Její doménou je focení lidí a zejména reportážní fotografie divadla, baletu či tance. „Labutí jezero“ je jedním z posledních příspěvků této zajímavé tvůrkyně. Z nejasných důvodů je umístěno v kategorii Abstrakce, Humor by mu jistě sedl víc.

Klepněte pro větší obrázek
Labutí jezero; foto: SofiG

Tanečnice na snímku se totiž rozhodla, že si „zatančí“ své Labutí jezero. A tak se usadila na prkna jeviště a nechala kolem sebe „plavat“ hejno kachniček... I když je z fotografie maličko cítit, že je prostě naaranžovaná, jemný humor a technická kvalita to vyrovnávají. Prostředí divadla je inspirativní a svým způsobem tajemné. Vždyť tady vznikají příběhy, pohádky, mýty. A člověk je vždycky jen tak starý, jak se cítí – proč si tedy nedopřát špetku infantilního humoru?

Ostatní záběry této autorky už tak úsměvné nejsou. Zachycují okamžiky z baletu, chvilky v divadelní šatně, okamžiky u kafe. Reportážní cyklus o emocích, které se vážou k divadelnímu prostředí. Samozřejmě už je zde určitá vážnost. Lehký humor, který kvalitativně pozvedl aranžované foto s kachničkami, už zde nenajdeme. Je to trochu škoda, ale kdo ví, co SofiG předvede příště – třeba nás ještě překvapí.

Na závěr bych ještě ráda poukázala na „romantiku“. Druhé místo tohoto týdne totiž získal Adamec se svým „Ránem na laguně“. Tento autor má již Fotku týdne také na kontě, naposled se tak stalo v březnu. Máte rádi kotouče mlhy, ranní opar, třpyt vody a ticho lesa? Vydejte se s ním na jeho lagunu, tam je ráno nejhezčí. Sice si budete muset přivstat, ale stojí to za to. A rozhodně tam nepotkáte plastovou kachničku...

Klepněte pro větší obrázek
Ráno na laguně; foto: adamec
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.