DIGIarena.e15.cz

Liz Hickoková: Miniaturní světy z krystalků

Chemie a fotografie odjakživa patřila k sobě, Liz Hickoková se v projektu Ground Waters oklikou k tomu spojení vrací, aby vytvořila snové světy a jejich růst zachytila na médium fotografie.

Ground Waters (Podzemní vody) je projekt pohybující se na pomezí několika disciplín – na jedné straně čerpá s výtvarného umění, spojuje v sobě sochařství, fotografii a video, na druhé straně využívá potenciálu organických proměn chemických sloučenin.

Klepněte pro větší obrázek
Liz Hickoková: Incident

Při pohledu na krystalické útvary na fotografiích Liz Hickokové si člověk maně vzpomene na školní pokusy se solným roztokem, jehož odpařováním vznikají krystalické struktury různých tvarů. Princip projektu Ground Waters je stejný, pouze s tím rozdílem, že fotografka využívá při svých „obrazových“ experimentech vlastních chemických směsí, např. roztoky s monoammonium fosfátem a kamencem.

Klepněte pro větší obrázek
Liz Hickoková: Preternatural

Před samotnou aplikací roztoku však konstruuje miniaturní modely připomínající městské nebo přírodní scenérie; k jejich výrobě používá pěnové jádro, hadice, dráty atp. Poté přichází na řadu chemický roztok. Během několik hodin, dní nebo i týdnů se na scéně vytvoří krystalické formy – jejich růst Liz Hickoková vedle fotografie zaznamenává také v časosběrných videích.

Když krystaly dorostou do „správné kompozice“, následuje fotografování. Liz Hickoková je důkazem, že k podobným projektům není nutné drahé ateliérové vybavení. Prohlédněte si sami, jak její ministudio vypadá:

Klepněte pro větší obrázek
Komentář L. Hickokové: „Líbí se vám láhev vodky coby stativ na světla?“

Projekt Ground Waters nemá být pouze samoúčelným umělecko-chemickým pokusem, jehož výsledkem jsou líbivé snové obrázky, nýbrž má upozornit na znečištění životního prostředí, které je dennodenně vystaveno působení milionu chemických látek. Sama autorka k tomu říká:

 

„Zatímco barevnost modelů je příjemná a lákavá, ostré útvary jsou čistou chemií a odkazují na znečištění, které prosakuje do našeho prostředí.“

 

V tomto kontextu lze sérii považovat za jakousi apokalyptickou vizi – lidských výtvorů, přírody, jež jsou pomalu pohlcovány neviditelným jedovatým organismem, vetřelcem.

O fotografce

Liz Hickoková je sanfranciská umělkyně zabývající se hned několika odvětvími výtvarného umění – sochařstvím, fotografií, videem a výtvarnými instalacemi. Její práce byly vystaveny v nejrůznějších galeriích napříč Spojenými státy, i v zahraničí, a jsou také součástí stálých galerijních sbírek.

Poprvé na sebe výrazně upozornila sérií Cityscapes in Jell-O, která opět stojí na pomezí několika uměleckých disciplín, konkrétně sochařství a fotografie: jedná se o snímky želatinových modelů městských zákoutí a scenérií San Franciska. Její nejnovější projekt Ground Waters je pak logickým vyústěním autorčiny záliby v netradičních „výrobních“ materiálech a uměleckém experimentu. Její tvorbu můžete sledovat také na Facebooku

Klepněte pro větší obrázek

 

Ground Waters

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Vlevo: Canopy, vpravo: Reaching
Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Vlevo: Over Spill, vpravo: Submerged
Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Vlevo: Refraction, vpravo: Passageway
Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Vlevo: Seep, vpravo: Biosphere
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne