DIGIarena.e15.cz

Mezi fotografií a ekologií

Proměny krajiny nejen v okolí Brna zachycoval od 40. let fotograf a ekolog Miloš Spurný. Jeho dílo je k vidění v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Brně.
Mezi fotografií a ekologií

První výstavu brněnského krajináře a přírodovědce Miloše Spurného pořádala Moravská galerie v Brně již v roce 1964. Expozice s názvem Vysočina ve fotografii M. Spurného se dočkala značného úspěchu a mnoha opakování. Nyní se MG k tomuto autorovi vrací znovu a je až překvapivé, nakolik aktuální jsou jeho fotografie i dnes.

RNDr. Miloš Spurný, CSc., žil v letech 1922–1979. Byl rostlinným fyziologem, botanikem a krajinným ekologem. V letech 1945–1949 studoval fyziologii rostlin a filozofii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde poté pracoval jako asistent. Po nuceném odchodu z fakulty roku 1955 pracoval ve Výzkumném ústavu naftovém, od roku 1962 v Laboratoři pro výzkum životních dějů filmem, kterou později převzal Botanický ústav Československé akademie věd v Brně.

Klepněte pro větší obrázek

Spurný pokračoval v průkopnickém díle svého učitele Prof. Vladimíra Úlehly, zejména ve studiu klíčících rostlin pomocí kinematografie, ale také v ekologickém pojetí ochrany a tvorby životního prostředí. Publikoval řadu odborných prací, jeho vědecké filmy byly oceňovány i v zahraničí. Kromě vědeckých filmů točil i dokumenty o Českomoravské vrchovině a o jižní Moravě. Fotografické tvorbě se věnoval od roku 1945, od roku 1950 dokumentoval zejména moravskou krajinu. V letech 1950–1979 se zúčastnil asi 150 domácích a zahraničních výstav, na nichž získal četná ocenění. Roku 1965 založil s Pavlem Mazalem, Milo Černouškem, Janem Baltusem a Pavlem Spurným skupinu REKRAFO (Regionálních krajinářských fotografů).

Klepněte pro větší obrázek

Čtyřicet devět vystavených fotografií zobrazuje jak krajinu v blízkém okolí Brna, tak také na Vysočině, v údolí říčky Rokytné a v okolí Pálavy. Unikátní jsou snímky krajiny, která dnes tvoří dno Novomlýnských nádrží. Tomuto fenoménu je věnována kniha Sbohem, staré řeky, která dokumentuje zmizelou oblast soutoku Dyje a Svratky.

Ale není to jen ekologické a dokumentární hledisko, co dělá tuto expozici zajímavou. Vysoké úrovně dosahuje také umělecké provedení snímků. Dynamické linie, abstraktní geometrické vzorce i jednoduché motivy tvoří působivé kompozice zcela podle rčení „v jednoduchosti je krása“. Výsledný dojem dotváří dobrá ostrost a kontrast fotografií.

Klepněte pro větší obrázek

Nanejvýš zajímavé jsou Spurného panoramatické fotografie. To, co za nás dnes rychle a jednoduše provedou grafické editory, tvořil Miloš Spurný takřka na koleni pomocí přístroje ruční výroby pojmenovaném Bednaflex už v 50.letech. S překližkovým výrobkem, na kole, motocyklu a později v automobilu projížděl Spurný Moravu a fotografoval na negativy neobvyklého formátu 6,5 x 11 cm. Jeho panoramatické snímky jsou tvořeny ze dvou, ale také ze čtyř částí.

K výstavě Mezi fotografií a ekologií je připraven doprovodný program v podobě přednášek a promítání filmů. Více informací o výstavě a doprovodném programu naleznete na webu Moravské galerie.

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Po 45 letech končí Shutterbug s tiskem svého magazínu, zaměří se jen na web

Po 45 letech končí Shutterbug s tiskem svého magazínu, zaměří se jen na web

Podpora svobody tisku aneb kdo získal letošní cenu UNESCO/GUILLERMO CANO

Podpora svobody tisku aneb kdo získal letošní cenu UNESCO/GUILLERMO CANO

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Když se o někom řekne, že je to prostý člověk, nemusí to znamenat, že by byl analfabetem nebo nevzdělancem. Ostatně také babička Boženy Němcové, alespoň jako literární postava, byla na jedné straně archetypem prostoty a na druhé moudrosti.

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

...našlapuj lehce, neboť kráčíš po mých snech, je citátem anglického básníka Samuela Butlera. Otevírá přitom dvě důležité otázky – proč sníme a co s těmi sny mají dělat druzí. Na první otázku by bylo možné odpovědět psychologicky.

Takto vypadá 24 hodin zachycených v gigantickém timelapse Londýna

Takto vypadá 24 hodin zachycených v gigantickém timelapse Londýna

Fotografie týdne: Industriality II

Fotografie týdne: Industriality II

Továrna není jen místo, kde se něco vyrábí, ale sociální fenomén. Joshua B. Freeman ve své knize Behemoth ukazuje, jak továrna a struktura společnosti spolu těsně souvisejí. Postavit velkou a úspěšnou továrnu totiž předpokládá mít v ní koho zaměstnat

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Peter Jervis ve svých knihách pracuje s pojmem epizodická zkušenost. Jde o nějaký nejmenší atomický celek poznání, který nám umožní o světě něco vypovědět. Epizodickou zkušeností může být čas potřebný pro rozpoznání kolegy z práce nebo třeba poznání melodie oblíbené písně.

V LA mají muzeum selfie, jejich focení má na svědomí již více jak 127 životů

V LA mají muzeum selfie, jejich focení má na svědomí již více jak 127 životů

Různá muzea proti pořizování různých fotografují bojují různými způsoby. Ne však muzeum selfie, které se nachází v americkém Los Angeles. To k tomu totiž přímo nabádá, mějte se ale na pozoru před „selfitis“...