DIGIarena.e15.cz

Misha Gordin: Vystoupil z davu a zvítězil

Konceptuální fotografie lotyšského fotografa získaly uznání po celém světě. Ačkoliv v lidech budí spíše hrůzu, mají v sobě přesto cosi přitažlivého a lákavého. Misha Gordin přirovnává konceptuální fotografii k poezii.

Když člověk žije v zemi, kde mu není dobře, a přitom je mu znemožněno, aby ji opustil, když domov se stane vězením bez vidiny konce, pak má ten člověk na výběr ze dvou možností: buďto se smíří, potlačí své touhy a potřeby, ustoupí a přidá se k mlčícímu davu, anebo to odmítne a vytvoří si vlastní svět.

Bude nasávat svou samotu a pak ji řvát do světa a dostávat ji ze sebe svými výtvory. Je to ta těžší cesta, ale člověku přirozenější – zůstat člověkem.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Z cyklu Thomas

Misha Gordin se narodil v roce 1946 v socialistickém Lotyšsku. Vyrůstal mezi rusky mluvícími Lotyši a ruská kultura měla vliv i na jeho chování. Vystudovat letecké inženýrství na technické univerzitě, ale v tomto oboru nikdy nepracoval. O umění se příliš nezajímal; socialistický realismus, který byl jedinou oficiální kulturou země, mu byl cizí a moderní západní umění neproniklo skrz uzavřené zdi Lotyšska.

Ve škole jsem byl jako ztracená duše. Podařilo se mi vykroutit se ze čtení nějaké komunistické literatury, za což mě můj učitel označil jako žáka s postrádajícím uměleckým talentem. Teprve po absolvování vysoké školy jsem si uvědomil, jak omezené mám duchovní znalosti nashromážděné v průběhu lidských dějin.

Klepněte pro větší obrázek
Misha Gordin 

Po tomto zjištění jsem to náhle chtěl všechno napravit. Byl jsem jako houba; snažil jsem se získat co nejvíc informací, kolik jen v zemi postižené cenzurou šlo. Začal jsem číst knihy od Dostojevského a jeho životní filozofie ve mně vyvolávala mnoho myšlenek. Neustále jsem hledal více materiálů. Filmy od Andreje Tarkovského a Parajanova mi jen potvrdily, že jsme na správné cestě,“ vzpomíná dnes osmašedesátiletý fotograf.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
z cyklu Doubt

Vnějšímu světu rozuměl čím dál tím méně, a to ho donutilo k tomu, vytvořit si svět vlastní. Vše důležité se začalo odehrávat jen uvnitř něj. Rozhodl se, že vnitřní obrazy, které postupně nabyly konkrétní podoby, bude přenášet do fotografií. V roce 1972 vytvořil zásadní snímek s názvem Vyznání. Konceptuální přístup, který použil při této práci, se stal páteří pro jeho další fotografie. Dodnes je Gordin toho názoru, že největší vliv na jeho práci měla jeho práce předchozí. Učit se z každého nového snímku, který vytvoří, je největší rada, kterou jinému fotografovi může dát.

Jeho změn v chování si brzo všimli lidé z okolí, kteří v něm spatřili možné nebezpečí, ale i odraz své vlastní slabosti. V roce 1974 se Gordin, po letech pronásledování komunistickými úřady, rozhodl pro útěk do New Yorku. „V prvním roce ve Spojených státech jsem objevil v místním knihkupectví monografii René Magritta. Byl jsem u vytržení! Našel jsem umělce, který byl svými nápady a stylem malování, tak blízko mé tvorbě,“ vypráví Gordin. Dnes už ho obrazy Magritta nebaví. Proč? „Věci se mění,“ vysvětlí krátce.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Z cyklu Crowd

Je to skutečné či mě šálí zrak?

Gordin stále žije v New Yorku, kde se věnuje vlastní tvorbě a komerční fotografii, která ho živí. Jeho práce s konceptuální fotografií se však nezměnila, dává ji dokonce na stejnou rovinu s dalšími způsoby uměleckého vyjadřování, jako je malba, socha, poezie nebo hudba. To všechno vyžaduje talent a především určitou míru vnímavosti.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
z cyklu Crowd

Pro čtenáře bude jistě velkým překvapením zjištění, že Gordinovy fotografie stále vznikají klasicky v temné komoře. Tedy žádný digitál, žádný Photoshop! Ač je to namáhavější způsob vytváření fotografií, lotyšský fotograf si je jistý svým jednáním; digitální technologie jsou sice skvělou pomůckou k dosažení dokonalého výsledku, avšak Gordina přitahuje právě ona nedokonalost lidské práce.

Drsné snímky, které znázorňují ve většině případů potlačenou osobnost jedince davem, působí na první pohled opravdově. Ale je to, co vidíme, skutečné? Je to pravda? Ptá se divák Gordinových fotografií. Osmašedesátiletý fotograf se přiznává, že k docílení požadovaného efektu užívá různých triků, ale s technickou manipulací pracuje jenom do určité míry.

Více snímků naleznete na stránkách www.bsimple.com

Další článek




celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

Konečně něco zajímavého. Vinikající fotk… Pavel Šnobl 24. 1. 2014, 16:54
Krasny fotky, kreativni. To ja bych si větši… jn 24. 1. 2014, 16:47
Po každej strane úžasné fotky, remeselne aj … bob222 24. 1. 2014, 11:58

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Ačkoli se nás výrobci fotoaparátů neustále snaží napínat a přicházejí s nejrůznějšími novinkami a zlepšováky, prakticky každý fotograf sledující dění na trhu má představu o tom, co nás v následujících letech čeká. Co takhle výhled na delší dobu?

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Určitě si každý z nás vzpomene, jak jsme byli jako děti ohromeni tajemnými fotkami, na kterých jsou zachyceni duchové nebo jiné paranormální jevy. U mnoha z nich není jasné, jak vznikly, přesto se je podařilo vyfotit znovu.

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.