DIGIarena.e15.cz

Mix snímků zahraničních fotografů

Výstava Známosti na zapřenou s podtitulem Zahraniční fotografové 20. století ve sbírce Moravské galerie o sobě mnohé vypovídá už svým názvem. V představě, co nám tato expozice může nabídnout, se dostaneme ještě o kousek dál, pokud prostudujeme text Antonína Dufka. V něm kurátor výstavy uvádí způsoby, jakým Moravská galerie snímky v době, která nepřála kontaktům se západním světem, získávala.
Mix snímků zahraničních fotografů

První fotografie dostala galerie od jejich majitelů žijících v České republice, další možnosti představovalo osobní setkán s fotografy, či dopisy se žádostí o zaslání snímku. Bohužel finanční prostředky na takovouto sbírku byly (jak již spojení „na zapřenou“ napovídá) nulové. Přesto na žádost zareagovali dva fotografové - Bill Brandt a Ralph Gibson. Posledním způsobem, kterým se sbírka rozšířila, byl dar Jindřicha Štreita. Ten vyměňoval své fotografie za snímky zahraničních fotografů a takto vzniklou sbírku daroval Moravské galerii.


Bill Brandt, Akt, 1957

Z tohoto nesystematického sbírání fotografií nemohl vzniknout ucelený soubor, který by nějakým způsobem prezentoval, či sledoval nějakou linii. Přesto má smysl výstavu Známosti na zapřenou navštívit. Hlavním důvodem je koncentrace zajímavých snímků od neméně zajímavých fotografů, mezi kterými si snad každý návštěvník najde fotografii, která ho osloví.

Na výstavě máte možnost shlédnout snímky od více než čtyřiceti fotografů, nejstarší pochází z konce předminulého století, nejmladší je z roku 2004. Z této široké škály vyniká například snímek Wernera Bischofa, který byl mimochodem první, jenž galerie získala. Fotografie z cyklu Matka a dítě z roku 1946 spadá do série Bischofových snímků z poválečného Německa, na kterých je zachycena bída způsobená politickou situací: oblečení aktérů, oprýskaná zeď a dítě, které vnímáme jako příliš staré na kojení.

Klepněte pro větší obrázek
Werner Bischof, Z cyklu Matka a dítě, 1946

Na druhou stranu odráží fotografie matky s dítětem i jistý Bischofův optimismus ztělesněný v postavě dítěte, které symbolizuje novou generaci i lepší časy. Divákovi, který navštívil nedávnou Bischofovu výstavu v Obecním domě v Praze, zapadne tento snímek do celkové představy o fotografově tvorbě a možná se mu vybaví například snímek Děti hrající si v troskách (1945), který zachycuje podobnou myšlenku jako fotografie z Moravské galerie.

Kromě Bischofa zaujmou například portrétní fotografie Evelyn Richter či polského fotografa Krzysztofa Pruszkowski, který na jednom ze svých snímků zachytil režiséra Romana Polanského. Působivosti tomuto snímku dodává hrubé zrno i okamžik, ve kterém byl režisér zachycen – uprostřed holení. Z holandských fotografů jsou zde zastoupeni Paul den Hollander se zátišími vytvořenými v teráriích na jeho zahradě a Theo Derksen, z jehož tvorby prezentuje galerie několik snímků ze souboru Homeless Images. Tyto fotografie vznikly v Brně, když Derksen zavítal do moravské metropole na vernisáž své výstavy v Ambitu Moravské galerie v roce 2004.

Klepněte pro větší obrázek
Krzysztof Pruszkowski, Marie-Colette vložila ruce do těsta, 1995

Na závěr nelze nezmínit vynikajícího britského fotografa Billa Brandta. Na fotografiích, které jsou pro jeho tvorbu nejcharakterističtější, vystavěl fotograf jakési mystické divadlo, na kterém se odehrávají scény se surrealistickými prvky. Nejinak je tomu u snímku Akt (1957), který je prezentován v Moravské galerii. Tato fotografie není zachycením nahého těla, jedná se spíše o metaforu aktu v podobě lidského ucha umístěného na snovou pláž se skaliskem v pozadí.

Výstavu Známosti na zapřenou Zahraniční fotografové 20. století ve sbírce Moravské galerie - můžete navštívit do 8. května v Uměleckoprůmyslovém muzeu na Husově ulici v Brně.

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: V šachu...

Fotografie týdne: V šachu...

Šachy jsou jednou z nejpozoruhodnějších her, které člověk kdy vymyslel. Dlouhou dobu platily za jistý etalon lidského intelektu, hráli je chytří lidé, se strategickým a analytickým myšlením, dobrou pamětí a schopností se dlouho soustředit.

Americká státní pošta pochybila, nyní musí zaplatit 3, 5 milionu dolarů

Americká státní pošta pochybila, nyní musí zaplatit 3, 5 milionu dolarů

Pro slávu do roztrhání těla? Modelka z Instagramu se fotila mezi žraloky!

Pro slávu do roztrhání těla? Modelka z Instagramu se fotila mezi žraloky!

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.

Časopis TIME použil 985 dronů k vytvoření nejnovější titulky

Časopis TIME použil 985 dronů k vytvoření nejnovější titulky

Američan vysoudil na největším pornografickém portálu 3 miliony dolarů

Američan vysoudil na největším pornografickém portálu 3 miliony dolarů