DIGIarena.e15.cz

Na Fotografii týdne se probouzí... pro změnu měsíc

Tvorba jednotlivých autorů v naší Galerii je tak různorodá, jak jen mohou být různorodé lidské povahy a životy. Nabízí nám sépiové portréty i pestrou přírodu. Nejlepší snímek minulého týdne je ale jiný. Honosí se nezvyklou, netuctovou, až hororovou atmosférou. Dámy a pánové, přivítejte mezi vyvolenými Mariana Šicka.
Na Fotografii týdne se probouzí... pro změnu měsíc

Před nedávnem se na tomto místě objevil fascinující snímek zasněžené krajiny, jemuž dominovalo právě vycházející slunce. Dnes přišel čas, aby se probudil dlouho spící měsíc, ten kus bílé skály, který kolem naší planety obíhá již od nepaměti a ukazuje nám stále jen jednu tvář. Na své si přijdou hlavně ti, kdo mají rádi i tu odvrácenou stranu, její šero, chlad a hrůznou velkolepost.Tvůrce čerstvé Fotky týdne není tím, kdo by fotografoval jen čistou a nepřikrášlenou realitu. Jeho snímky nespojuje podpis – jsou jen prosyceny nereálnou, až gotickou atmosférou, okořeněny napětím a podkresleny temnotou. Převládá zde portrét a krajina, případně jejich kombinace. Někteří namítnou, že „to je přece kýč“, ale... zkuste definovat kýč. Význam toho slova nám uniká stejně jako sny, stejně jako rozmazané pruhy mraků na nebi za dlouhé expozice.

Klepněte pro větší obrázek
Pravá a nefalšovaná noční hororová poezie zimních lesů

Když se měsíc probouzí, přebírá svoji vládu noc. Mnozí se již snažili zachytit prchavé kouzlo okamžiku, kdy se bílé kolo úplňku vynořuje zpoza obzoru, a mnozí z nás zklamaně rozdupali svůj fotoaparát poté, co spatřili výsledek: bílou skvrnu uprostřed černé skvrny. Možná proto má Měsíc Mariana Šicka takové kouzlo – není na snímku sám. Na nebi můžeme rozeznat již zmíněné mlhavé pruhy mraků, na obou stranách pak uzavírají formát pichlavé větve bílých bříz, které zima svlékla z listí. Díky těmto kontrastujícím prvkům má fotografie říz a ubíhající mraky na nebi vzbuzují pocit „ticha před bouří“.

Tento autor má již slušnou sbírku zvláštních záběrů a neméně fanoušků, neboť v jeho práci se setkává horor i sny, světla a stíny, dramatická oblaka nad všední scenérií či tajemný modravý přísvit v elfském lese. Nyní má ve sbírce i titul Fotografie týdne.

Další článek




celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

ma to stavu Janinka 1. 3. 2006, 18:07
příjemná záležitost zdenek7k 1. 3. 2006, 16:40
Kýč? CGC 1. 3. 2006, 16:17

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Fotografie týdne: mimo obraz – o ochotě hledat anomálie a překračovat diskurs

Soustředit se na to, co děláme, čím žijeme, na okamžik. Jít si tvrdě za svým snem. Mít sen, vizi, plán, tah na bránu. Všechny tyto úvahy či postoje mají společné to, že je lze zařadit buď do konceptu amerického snu nebo alespoň do motivačních příruček.

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Fotografie týdne: Aeuronautica – o svobodě, člověku a orlu

Pták byl vždy vnímán jako určitý symbol svobody. Být volný jako pták. Toto lidové, ale také literární, tvrzení může vycházet ze dvou základních možných pohybů letce. Může se pohybovat horizontálně bez ohledu na překážky.