Autor s přezdívkou back představuje snímek s letním nádechem, působivou oblohou... a trochou heřmánku
Letní prázdniny a s nimi související čas relaxace logicky zapříčiňují nárůst (někdy velmi kvalitních) příspěvků s oblíbenou přírodní tematikou. Přelom prázdnin je tak zasvěcen zejména typickým českým polím a lukám. Poslední červencový týden nám tedy reprezentuje jednoduchý, ale působivý pohled do krajiny, zastřešené přímo ukázkovou letní oblohou. Pojďme se projít „Cestou s heřmánkem“.
Letošní léto není v žádném případě pouze pestrou paletou barev. Na jednu stranu možná trošku škoda, na druhou – neexistuje snad lepší způsob, jak zdůraznit všechny detaily této scenerie. Každý kamínek i větvička keře k tomu přispívají. Samozřejmě, že stěžejní roli hrálo i počasí – odpolední slunce všechny tyto detaily ideálně zdůraznilo, takže černobílá fotografie se stala mozaikou zajímavých struktur.
Cestou s heřmánkem; foto: back
Dalším zajímavým prvkem jsou také barvy okolních polí, které bychom v pestrobarevném podání zřejmě přešli jako nudnou plochu. Pravá strana – původně zřejmě žlutá řepkou olejkou – svítí do dálky, zatímco nalevo se to jen hemží stíny. Cesta mezi oběma plochami, černou i bílou, působí jako most mezi dvěma světy a již zmíněný heřmánek ji lemuje jak krajka sváteční ubrus.
Pohádkově letní nebe je pak tím, co kompozici dodává další rozměr i další hvězdičku. Ačkoli snímek pojednává především o polní cestě a jejím bezprostředním okolí zejména v dolní třetině, největší prostor je věnován obloze a to zcela zaslouženě. Nadýchaná oblaka jsou dalším odlišným prvkem, vzdušným a odlehčujícím, a právě díky nim na pozadí dokáže záběr působit tak příjemným dojmem. I stožár v dálce má svou úlohu: díky němu má cesta smysl a procházka letním odpolednem svůj cíl. Připomíná nám, že vše se odehrává v současnosti a má to svůj reálný základ. Spolu s jejím autorem jsme "Cestou s heřmánkem" došli až k titulu Fotografie týdne. Pěkná procházka, že?