Nejnovější kompakt Lumix patří k tomu lepšímu ve své třídě. Má dobrý zrak, je chytrý, stabilizovaný a vypadá elegantně.
Květnová 12Mpx novinka od Panasoniku se narodila do složité doby: musela soupeřit o přízeň fotografů s novým Casiem se stejným rozlišením. Panasonic ale nabídl takový kompakt, že ani chvíli nebylo pochyb, kdo tento souboj vyhraje. Pojďme si jej prohlédnout podrobně, aby nebylo moc chvály najednou.
Základní technické parametry fotoaparátu:
- snímací prvek: CCD 1/1,72", 12,2 Mpx (efektivně)
- max. výst. rozlišení: 4 000 × 3 000 bodů
- paměťové médium: SD/SDHC/MMC
- objektiv: 28–100 mm, F2,8–5,6
- LCD displej: úhlopříčka 2,5" (63 mm), 207 000 obrazových bodů
- video: 640 × 480 px při frekvenci 30 sn./s (poměr stran 4:3), 1 280 × 720 při frekvenci 15 sn./s (poměr stran 16:9), 848 × 480 při frekvenci 30 sn./s (poměr stran 16:9)
- možnosti napájení: Li-Ion akumulátor, síťový zdroj
- rozměry a hmotnost: 97 × 54 × 25 mm, 148 gramů
- cena: 11 995,- vč. DPH (doporučená cena výrobce)
Co všechno dělí model FX100 od jeho předchůdce, půl roku starého FX30? Hlavní rozdíl spočívá v čipu, ten se zvětšil z 1/2,5" na 1/1,72". Zároveň se povedlo zvýšit citlivost až na ISO 6 400. Samozřejmostí je i větší rozlišení, ze 7 Mpx vyskočil nový model na 12 Mpx, a rozměry snímků jsou 4 000 × 3 000 bodů. Základ však zůstává původní.
Jak už je u Lumixů zvykem, i z nového modelu přímo sálá elegance. Pohled zepředu je odzbrojující. Jakmile se ale pokusíte udělat fotku, pocítíte jednu z mála slabin této krabičky. Chybí jí jakýkoliv grip, místo něj najdete stříbrně vyvedený nápis „Lumix“, který příliš opory pro pravou ruku neposkytne.
Na zadní stěně objevíte (postupně zleva) displej, pět tlačítek křížového ovladače, dvě funkční tlačítka, zvukový výstup a kolečko na přepínání režimů zcela nahoře. Hledáček tradičně chybí, ustoupil rozměrnému displeji. Za zmínku stojí jeho parametry: úhlopříčka 63 mm, rozlišení 207 tisíc obrazových bodů. Velmi praktická je funkce Power LCD, která umožní číst displej poměrně zřetelně i v přímém slunci, a funkce Angle LCD, s jejíž pomocí můžete pozorovat displej z takřka 180° úhlu. Jde o jednu z méně nápadných funkcí, které vám ale focení usnadní.
Na horní straně fotoaparátu najdete spoušť, ovladač zoomu, vypínač, zvukový vstup a tajemné tlačítko e.zoom. Funguje cyklicky: po prvním stisknutí vyvolá maximální zoom, napodruhé je to maximální zoom včetně digitálního, potřetí se objektiv zasune na minimum, další stisknutím se vše vrátí na počátek cyklu. Příjemné je, že i při vypnutém digitálním zoomu se k němu můžete dostat velmi rychle, oceníte jej také v okamžiku, kdy potřebujete rychle přezoomovat z nejširšího na nejdelší ohnisko. Osazení vrchní stěny fotoaparátu je velmi šikovné, nic nezavazí, páčka zoomu i spoušť kladou přesně ten správný odpor.
Zbývají vnitřnosti přístroje a přístup k nim. Na spodní stěně najdete dvířka k baterii a paměťové kartě, na boku výstup pro USB a napájení ze sítě. Baterie je klasický Li-Ion akumulátor, USB rozhraní je dostupné ve verzi 2.0. Interní paměť fotoaparátu je 27 MB, což se při rozměrech fotek okolo 5 MB rovná pěti kusům. Můžete proto použít SD, SDHC nebo MMC kartu.
Pokračování 2 / 5
Funkce a vybavení
Lumix FX100 dostal do vínku pouze automatickou expozici. Je to trošku škoda, protože v kombinaci s ostatními vlastnostmi by alespoň částečně manuální expozice dokázala divy. Ale i automat je vybaven několika „zlepšováky“. Prvním je optický stabilizátor obrazu MEGA O.I.S. s dvěma variantami stabilizace. Druhou „vychytávkou“ řady Lumix je funkce Inteligentní ISO. Ta dokáže určit optimální hodnotu citlivosti v závislosti na pohybu fotografovaného objektu, takže jde také o možnou variantu stabilizace obrazu.
Pak jsou zde samozřejmě scénické režimy. Lumix FX100 disponuje dvaadvaceti položkami, z nichž vyčnívají režimy „hvězdná obloha“ a „vysoká citlivost“. První z nich je založený na dlouhé expozici (potřebujete tedy stativ). Druhý nabízí extrémní hodnoty citlivosti, mezi ISO 3 200 a 6 400.
Automatické zaostřování pracuje s devíti zaostřovacími body. Ostřit se dá celoplošně, bodově nebo celoplošně s důrazem na střed.
Dále je možné a snadné upravit expozici v rozmezí ±2 EV. K tomu slouží horní tlačítko na křížovém ovladači, kroky jsou po 1/3 EV. Pokud vám to kapacita karty dovolí, můžete místo korekce zvolit v menu expoziční bracketing. Výsledkem budou tři snímky s krokem 1/3 až 1 EV, záleží na vás. K dispozici je také histogram, a to jak náhledový, tak reálný.
Vyvážení bílé nabízí automatiku a tradiční varianty (slunečno, zataženo, stín, žárovka). Barevné režimy jsou rovněž obvyklé: naturální, živé a chladné barvy, černobílá, nechybí samozřejmě oblíbená sépie. Co se týče formátu obrazu, FX100 umí fotit v poměru stran 4:3, 3:2 i 16:9. Stabilní přitom zůstává hodnota 4 000 bodů na šířku, výška se u obou nestandardních formátů zmenšuje.
Sekvenční režim snímání pracuje rychlostí 2 snímky za sekundu do počtu tří fotek. Pravda, není to mnoho. Pokud vám stačí rozlišení 2 Mpx, můžete za sekundu vyfotit až 8 snímků. To už se pomalu blíží filmu, a ten patří u FX100 k tomu nejlepšímu. Standardní je možnost natáčet video v kvalitě VGA při frekvenci 30 snímků za sekundu. Naopak doposud ojedinělá je možnost natáčet širokoúhlé HD video (1 280 × 720 bodů), i když rychlost ukládání je omezená na 15 snímků za sekundu.
Konečně se dostáváme k optice fotoaparátu. A tady je další perla tohoto digitálu. Ohnisko objektivu Leica se pohybuje v rozsahu 28–100 mm a disponuje plynulým 3,6× zoomem. V nejširší poloze tedy zasahuje do oblasti vyhrazené širokoúhlým objektivům. Doplňuje to poměrně dobrou světelností F2,8–5,6. Díky kombinaci těchto charakteristik dosahuje dobrých výsledků i u tmavších scenérií. A pokud potřebujete blesk, vězte, že jeho dosah je 0,6 až 5 metrů u širokého objektivu a poloviční u nejužšího ohniska.
Pokračování 3 / 5
Obrazová kvalita, testy
Jak už jsem zmínil, oproti svému předchůdci má Lumix FX100 větší čip. Velikost 1/1,72'' stačí k efektivní hodnotě 12,2 Mpx. Hned na počátku bych rád rozptýlil obavy nedůvěřivých čtenářů. Těch 12 Mpx není na úkor kvality obrazu. V tomto případě skutečně nejde o to, že by výrobce vydoloval maximum z malinkého čipu.
max. velikost | max. velikost | max. velikost
Fotografie na nejširší a nejužší ohnisko, plus jedna pořízená se sedminásobným zoomem. Toho lze ale dosáhnout jen snížením rozlišení snímku na 3 Mpx
Hodnoty citlivosti se standardně pohybují mezi ISO 80 a ISO 1 600. Problematický začíná být snímek na 400 ISO, a to hlavně ve světlých plochách. Dobře je to vidět jak na standardní scéně, tak na testovacích snímcích. Až do citlivosti ISO 200 nemá tento fotoaparát prakticky žádné problémy s šumem ve středu ani v rozích.
Při nízké citlivosti dosahuje objektiv výborných hodnot rozlišení, uprostřed přesahuje hodnotu 1 800 lph, v rozích s velikou rezervou 1 000 lph. Při vyšších hodnotách ISO začíná být problém s čitelností hlavně v levém dolním rohu. Sem tedy můžete při focení umístit své nejméně oblíbené členy rodiny.
U testovacího obrazce si můžete ještě všimnout mírného přesahu vyfoceného objektu oproti tomu, který se objevuje na displeji.
max. velikost
Snímky v exteriéru, ISO 80 až ISO 1 600
max. velikost | max. velikost | max. velikost
Kuriozitou tohoto digitálu je režim vysoké citlivosti, který dosahuje astronomických hodnot ISO. V tomto případě postupně ISO 3 200, 5 000 a 6 400
Vyvážení bílé je bezproblémové, klidně můžete nechat nastavenou automatiku. Pokud ale máte potřebu nadiktovat fotoaparátu, jak pracovat s bílou, máte k dispozici slunečno, zataženo, stín a žárovku. Oba tmavé režimy, tj. stín a zataženo, se chovají velmi podobně a barví fotografii mírně dožluta.
max. velikost | max. velikost
Tugendhatova vila s polojasnou oblohou. Focena postupně na automatické vyvážení bílé, slunečno, zataženo a stín
Barevných režimů je u FX100 pět. Naturální barvy vytvářejí věrné snímky. Teplé a chladné barvy naopak vytvářejí scenérie, které mají s realitou pramálo společného. Není proto složité dodat fotce náladu, aniž byste ji museli upravovat v počítači.
max. velikost | max. velikost
Barevné režimy, postupně naturální, chladné a teplé barvy, černobílá a sépiová. Snímky působí nereálně
max. velikost | max. velikost
Stabilizace obrazu funguje ve dvou režimech. Oba snímky pořízené se stabilizátorem
max. velikost | max. velikost
Funkce Inteligentní ISO v akci. V prvním případě zapnutá a výsledné ISO 500, v druhém vypnutá a ISO 640
max. velikost | max. velikost | max. velikost
Funkce Bracketing ilustrovaná na tomhle Fiátku. Výsledné fotky mají poloviční šířku i výšku, expozice se liší o 2/3 EV
max. velikost | max. velikost | max. velikost
Můžete si vybrat mezi třemi nejběžnějšími formáty, 16:9, 3:2 a 4:3. Přijdete tím sice o část foceného objektu, ale to vám jistě náladu nepokazí
Naměřili jsme
První snímek za 2,8 sekundy nepatří k nejhorším. Ani fotka bez namáčknutí za 0,7 není špatná. Dohromady se stabilizátorem obrazu, který vaše roztřesené ruce zpacifikuje, se dají skutečně do tří sekund od zapnutí pořídit dobré snímky. Horší je to se sekvenčním focením, kde hlavní režim zvládne pouze tři snímky rychlostí 1,8 snímků za sekundu. Přece jen, ukládat pětimegové snímky v reálném čase je zatím pro Lumixy problém. Rychlost sekvenčního snímání se dá zvýšit nastavením menšího rozlišení.
| Panasonic Lumix DMC-FX100 |
| první snímek | 2,80 s |
| snímek bez namáčknutí | 0,69 s |
| snímek s namáčknutím | neměřitelné |
| ukládádní-připravenost k dalšímu snímku | 1,59 s |
| rychlost sériového snímání | 1,8 sn./s |
| max. počet snímků v sérii | 3 |
| měřeno s paměťovou kartou | Panasonic SDHC 4GB |
Pokračování 5 / 5
Celkové hodnocení
Panasonic Lumix DMC-FX100, jak zní celé jméno tohoto kompaktu, patří k tomu nejlepšímu ve své kategorii. Objektiv se širokým rozsahem ohniska a dobrou světelností z něj dělá favorita zkušenějších fotografů, spousta šikovných funkcí zase umožňuje spolehlivost v rukou amatérů. Rozlišení 12 Mpx spolu s elegantním designem a stabilizací jej předurčují k solidnímu komerčnímu úspěchu.
Také kvalita obrazu nastavuje dalším kompaktům vysokou laťku. Maximální použitelná citlivost je v závislosti na fotografované scéně ISO 400 až ISO 800. Při vyšší citlivosti však dochází ke ztrátě detailů a vyššímu nárůstu digitálního šumu
A tak pro konstruktivní kritiku zůstává jen otázka, proč se nejnovější Lumix ještě nenaučil alespoň něco málo z manuálního režimu. Konkurenční Casio (model EX-Z1200) už to umí, a sbírá tak poměrně dost bodů.
Plusy:
- kvalitní objektiv
- reálný histogram, stabilizace obrazu
- HD video
Mínusy:
- absence gripu
- chybí pokročilý režim expozice
- pomalé sekvenční snímání
Cena:
Zdroj:
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně