DIGIarena.e15.cz

Nadpřirozená světla ve fotografiích Jana Pohribného

Prostorná chodba Místodržitelského paláce, kterou návštěvníci výstav znají pod názvem Ambit, je celoročně vyhrazena fotografickým projektům. Přibližně sedmkrát do roka zde dochází k obměnám monografických výstav, a to nejen českých a slovenských autorů, ale také zahraničních.
Nadpřirozená světla ve fotografiích Jana Pohribného

V současné době brněnskému Ambitu kralují krajinářské fotografie Jana Pohribného (1961), autora žijícího v Praze. Poté, co se po studiích rozhodl působit jako svobodný umělec na volné noze, se pustil do aranžovaných a konceptuálních snímků přírody, a tato dlouhodobá vášeň ho dodnes neopustila. Kořeny jeho ambiciózních děl můžeme shledat již v rodině - otec byl teoretikem výtvarného umění, matka ilustrátorka - tedy v umělecké tradici. Své osobité místo zaujímá Pohribného dílo nejen na poli barevné fotografie, ale soudobého umění vůbec.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek 

Klepněte pro větší obrázek
Jan Pohribný: z cyklu Místa zasvěcení

Již v roce 1988 začal Pohribný vytvářet reflexe na kultovní místa prehistorické Evropy. Cyklus Místa zasvěcení, výstava uspořádaná Moravskou galerií v Brně, jakožto soubor velice působivých děl, vychází z těchto reflexí. Autor předkládá návštěvníkům originální, dalo by se říct s důvtipem a dávkou citlivosti vyhotovené luminografie, tedy krajiny protknuté kresbou světla. Tuto světelnou zář lze chápat vícerým způsobem – každopádně je to signál nadpřirozeného světa, snad paprsků božích. V obecné rovině je to pak ubíhající čas, nevědomá paměť, a podle slov kurátora výstavy Antonína Dufka také „minulost propojená s budoucností a vyhýbající se přítomnosti“.

Přestože o různé „zásahy“ do krajiny se pokouší řádka umělců, a to několikerým způsobem, Pohribný má v tomto směru velice výraznou pozici - vyzařujícím mysticismem pramenícím z dávných rituálů, prací se světlem, obecnou myšlenkou o kolektivním nevědomí. Samotný fotograf chápe celek výstavy jako hledání vlastní identity, prapůvodního spojení s přírodou a se zákony kosmu.

Jan Pohribný: Místa zasvěcení 
Ambit Místodržitelského paláce
Moravská galerie Brno
otevřeno denně, od 10 hodin do 23:30
do 9. ledna 2005, vstup volný 

Jan Pohribný vystudoval užitou fotografii na Střední průmyslové škole grafické v Praze (1976-1980), poté katedru umělecké fotografie na FAMU. V letech 1995 a 1997 získal ocenění v prestižní soutěži Czech Press Photo. Kromě volné tvorby se zabývá reklamní a ilustrační výtvarnou fotografií. V Česku i zahraničí pravidelně vede fotografické dílny zaměřené na tvorbu intermediální i krajinářskou. Externě vyučuje na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě.

Další článek




celkem 5 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: fotky nebo grafika? Jan Novák 31. 12. 2004, 12:14
fotky nebo grafika? kombajn 23. 12. 2004, 13:08
Re: Pohribný??? no comment stanislava 21. 12. 2004, 08:25
Re: Pohribný??? no comment lia 21. 12. 2004, 08:04
Pohribný??? no comment Honza Krč 21. 12. 2004, 07:53

Další podobné články

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne