DIGIarena.e15.cz

Naplánujte si výlet do galerie

Naše kulturní hlídka pro vás opět připravila pozvání na výstavy v českých galeriích. Nabídneme vám ochutnávku z výstavy ve znovuotevřeném Pražském domu fotografie a komponovanou akci, kde naleznete nejen fotografie.
Naplánujte si výlet do galerie

HORIZONTY: 15 let Fulbrightovy komise v České republice

Expozice Horizonty představuje široké rozpětí spektra oborů, podporovaných programem Fulbrightovy komise. Výstava obsahuje různé formy vizuálního umění, dotýká se i oblasti hudby, filmu, žurnalistiky a humanitních věd. Jádro tvoří výtvarné projekty doplněné fotografií, multimedii, videoinstalacemi a autorskými knihami. K výstavě je připraven dvojjazyčný katalog s vystavenými pracemi a s texty několika českých a amerických kurátorů.

Doprovodný program k výstavě sestává z několik hudebních večerů, autorských čtení a diskuzí na témata týkající se výtvarného umění. Výstava je situována do dvou prostorů, jedním je Komunikační prostor Školská 28, kde jsou exponáty k shlédnutí do 15.října. Druhým pak Galerie Nová síň, kde najdete fotografie, instalace a sochy v období od 4. do 13. října. Podrobné informace o výstavě najdete zde.

Klepněte pro větší obrázek

Fulbrightova komise vznikla v roce 1991 na základě mezivládní dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy za účelem podpory vzdělávacích, vědeckých a kulturních výměn Podobné organizace pracují na základě bilaterálních dohod mezi USA a konkrétními zeměmi v mnoha dalších státech světa. Hlavním cílem programu je podpora vzájemného porozumění mezi USA a ČR prostřednictvím vzdělávacích, vědeckých a kulturních výměn

Od založení vyjelo v rámci programu více než 450 Čechů do Spojených států a téměř 400 Američanů navštívilo Českou republiku. Výstavní projekt prezentuje tvorbu 18 stipendistů komise J.W.Fulbrighta v České republice za posledních 15 let a paralelně probíhá výstava v Českém centru v New Yorku a ve Washingtonu D.C.

Klepněte pro větší obrázek

Jiří Toman v Pražském domě fotografie

Obnovený Pražský dům fotografie zahájil svoji činnost 21. září výstavou fotograf, knižního grafika a ilustrátora Jiřího Tomana. Toman se narodil v roce 1924 v Pardubicích a zemřel roku 1972 v Hradci Králové, během svého života prošel mnohými povoláními, od grafika, ilustrátora a scénáristu až k výtvarníkovy animovaných filmů.

Klepněte pro větší obrázek

Ne náhodou získali filmy na nichž spolupracoval ocenění v zahraničí, mezi významné snímky patří např. Ptáci Koháci (1965, režie Vl. Lehký), O Čtverečce a Trojúhelníčkovi (1965), Až najdu růži (1965), Pour You či Kosmodrom (1968). Z knižních ilustrací jsou nejznámější – Poslední cesty kapitána Nema (1966), Město od Raye Bradburyho nebo kolážované obálky pro edici detektivek 3x…

Klepněte pro větší obrázek

Fotografií se Toman zabýval již od mládí, patrně největší vliv na jeho pozdější vývoj mělo setkání s Janem Sudkem, kterému v roce 1945 asistoval při vzniku souboru Praha panoramatická. Vliv Sudka je patrný v mnoha Tomanových fotografiích, kde také důmyslně pracuje se světlem. Nejbližší mu však byl svět dětí a prostředí dětských hřišť.Prvky objevného originálního fotografického vidění a myšlenkové hloubky charakterizují četné portrétní fotografie, fotografie z cest a mnohé další snímky, které lze charakterizovat i jako subjektivní dokumenty.

Výstava trvá do 22 října 2006 v Pražském domě fotografie, Václavské náměstí 31, Praha. Otevřeno je denně od 11:00 do 18:00

Klepněte pro větší obrázek

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát