DIGIarena.e15.cz

Natáčíme video digitální zrcadlovkou: Jaké jsou možnosti?

Seznam kapitol
Natáčení videa ve vysokém rozlišení najdeme v nabídce funkcí u stále většího počtu digitálních zrcadlovek. Jak se však fotoaparát v roli videokamery doopravdy osvědčí?
Natáčíme video digitální zrcadlovkou: Jaké jsou možnosti?

Začněme, jak říkají staří římané, ab ovo (od vejce) neboli od úplného počátku. Najdete na něm NIKON D90 , který na podzim roku 2008 přinesl svým uživatelům nejen vynikající kvalitu fotografií, ale také možnost natáčet video v rozlišení 720p.

Dalším kvalitativním skokem byl Canon EOS 5D Mark II , který dokázal svým uživatelům nabídnout Full HD video v mnohem lepší kvalitě. Ale to už jsme téměř v současnosti. Prakticky všechny nejnovější modely digitálních zrcadlovek si s videem rozumí velmi dobře.

Požadavky na paměť a kvalita záznamu

Z přehledu vlastností videa na DSLR a SLT je zřejmé, že nejkvalitnější video, které ze zrcadlovek můžete získat, je uloženo ve Full HD rozlišení (1080p nebo též 1920 × 1080 bodů neprokládaně), ve formátu MOV (QuickTime). Pro kompresi videa je použit kodek H.264 a datový tok 44 Mbps (megabitů za sekundu). To v porovnání s amatérskými videokamerami vůbec není špatné. Například vynikající amatérská mini-DV videokamera Canon HV40 si vystačí s formátem 1080i (1920 × 1080 prokládaně) a maximálním datovým tokem 25 Mbps.

V porovnání s profesionálními videokamerami (1080p, MPEG-2, datovým tok 50 Mbps) zrcadlovky sice nezvítězí, ale kvalitou záznamu se k nim dost přibližují. Ovšem něco za něco. Datový tok 44 Mbps můžeme přepočítat na 5,5 MB/s, případně 330 MB/min. Pro natáčení videa proto budeme potřebovat paměťovou kartu nejméně typu class 6 a pro jeho zpracování dostatečně výkonný počítač. Na 16GB kartu se přitom vejde zhruba 44 minut videa. 

Přestože v oblasti videa donedávna dominovaly přístroje od společnosti Canon, nové typy zrcadlovek od Nikonu (D3100, D5100 a D7000) s nimi začínají srovnávat krok. Náročnější uživatelé ale musí zvážit, zda jejich kýžený fotoparát podporuje v nejvyšším rozlišení jimi požadovanou snímkovou frekvenci. V této oblasti Canony ještě úplně vedení neztratily. Dokáží při 1080p podporovat nejen 24 snímků za sekundu (frames per second – fps), odpovídající rychlosti promítání filmu v kinech, ale také snímkovou frekvenci 25 fps odpovídající televizní normě PAL nebo 30 fps, odpovídající televizní normě NTSC.

Větší senzor a výhody objektivů

Dalším argumentem pro natáčení videa digitálními zrcadlovkami může být velikost jejich snímacího čipu. Například v zrcadlovkách Canon najdeme APS-C senzor o rozměrech 22,3 × 14,9 mm. Videokamery bývají na rozdíl od zrcadlovek opatřovány poměrně malými snímači 1/4“ až 2/3“. Vezměme opět pro porovnání kameru Canon HV40, respektive její snímač o rozměru 1/2,7“.

Klepněte pro větší obrázek 
Velikost senzoru DSLR vůči tříčipové videokameře 

Výrazně větší snímač digitálních zrcadlovek nejen že produkuje méně šumu, ale při použití vysoce světelných objektivů umožní tvůrčí práci s hloubkou ostrosti. Tím jsme se dostali k další podstatné výhodě zrcadlovek. Na rozdíl od amatérských videokamer nejsou odkázány na jeden širokorozsahový zoom a mohou používat celou řadu objektivů s různými vlastnostmi. Díky dosažení menší hloubky ostrosti se vzhled jimi natočeného záznamu přibližuje vzhledu obrazu natočeného na běžný kinofilm.

Z tohoto úhlu pohledu zrcadlovky překvapivě poráží nejen amatérské, ale také profesionální videokamery, které jsou v naprosté většině vybaveny třemi malými snímací čipy o úhlopříčce kolem 1/3“. Příležitostní rodinní kameramani menší hloubku ostrosti pravděpodobně příliš neocení. Skvěle ale poslouží těm, kteří zrcadlovku využijí při tvorbě vlastních pořadů a filmů.

Zaostřování je problém

Malá hloubka ostrosti klade mnohem vyšší nároky na přesnost a rychlost zaostřování. A právě v zaostřování mají digitální zrcadlovky tradiční konstrukce při natáčení videa hodně co zlepšovat. Zkusme se podívat na to, proč je tomu tak.

Klepněte pro větší obrázek 
Princip fotografování přes DSLR 

V režimu snímání fotografií odráží polopropustné zrcátko nejen obraz do hledáčku, ale také nechá část světla dopadnout na pomocné zrcátko (2), které ho odrazí na senzor automatického zaostřování (3). Až v okamžiku stisku spouště se zrcátka na okamžik sklopí a otevře se závěrka (4), která pustí světlo na snímací čip.

Při natáčení videa, stejně jako při živém náhledu (Live view) je zrcátko trvale sklopené a světlo dopadá přímo snímací čip. Senzor automatického zaostřování, který umožňuje velmi přesné a rychlé zaostření (na principu dálkoměru) je v tomto případě zcela mimo hru stejně jako optický hledáček.

Zaostřování při práci se živým náhledem a při snímání videa je proto u současných zrcadlovek realizováno pomocí hlavního snímače a je založeno podobně jako u mnoha kompaktních fotoaparátů na vyhodnocování kontrastu obrazu. To je oproti použití specializovaného senzoru výrazně pomalejší, a navíc má tendenci k zákmitům. V praxi proces zaostření vypadá tak, že objektiv chvíli „hledá“ správné zaostření pomocí posuvu vpřed a vzad. Následující ukázka byla natočena pomocí Canonu 60D, který byl záměrně vybaven pomalu a hlučně zaostřujícím objektivem Canon EF 50/1,8 II.

 

Není divu, že například NIKON D90 , NIKON D5000 , PENTAX K-5PENTAX K-r a mnoho dalších v průběhu natáčení videa spoléhají pouze na manuální zaostřování. Proto u nich nezbývá než přesně zaostřit před spuštěním snímání videa a v jeho průběhu zaostření neměnit nebo doostřovat ručně pomocí náhledu na displeji.

Se zaostřováním pomocí kontrastu obrazu na hlavním snímači se setkáte zhruba u poloviny všech současných zrcadlovek tradiční konstrukce (např. Canon EOS 550D , Canon EOS 600D , Canon EOS 60D , Canon EOS 7D , Nikon D3100Nikon D5100 a Nikon D7000 ). Ovšem praktická použitelnost není stejná.

V případě Nikonů D3100, D5100 a D7000 si výrobce věří natolik, že je obdařil režimem neustálého přeostřování i v průběhu natáčení videa (AF-F/Full-time servo AF). V porovnání s Canony 600D, 60D, 7D, které přeostřují na stisk tlačítka, proto práce s nimi působí komfortnějším dojmem.

Uvedená výhoda na straně modelů od Nikonu má praktický přínos pouze v případě použití objektivů s rychlým a tiše pracujícím ultrazvukovým pohonem. Popsanými potížemi se zaostřováním netrpí v současnosti pouze přístroje s elektronickým hledáčkem (např. Sony Alfa 33, Alfa 55 a Panasonic DMC GH2 ).

Další kapitola
Seznam kapitol

Související články


celkem 39 komentářů

Nejnovější komentáře

Pár dalších zdrojů: <a rel="nofollow" href=… Ondřej Svoboda 11. 7. 2011, 11:52
a toto komické ... <a rel="nofollow" href="h… petrib 26. 6. 2011, 11:25
jestli chceš, pošlu ti vzorek videa z SLT A5… Kikapu 25. 6. 2011, 11:58
<a rel="nofollow" href="http://philipbloom.n… Filip 24. 6. 2011, 22:47
Pozor na SONY! Tahle firma má tak divně nast… Tomáš Opatřil 20. 6. 2011, 16:18