K tomuto příspěvku na prahu nedělního večera mě přiměly dvě věci – jednak ohlas řady čtenářů DIGIareny pod výsledky naší soutěže o nejlepší fotografické panorama a vedle toho zkušenost ze silně propagované soutěže pořádané jedním z nejčtenějších českých společenských časopisů.
Pořádání fotografických soutěží v prostředí internetu je dvousečnou zbraní – na rozdíl od skutečně prvoligových klání, kde o vítězi rozhoduje renomovaná porota a výsledkem je prestižní ocenění, jež si povětšinou odnášejí protřelí profesionálové, soutěže na webu, jako byla třeba ta naše, mají za úkol zejména pobavit a dát šanci i méně zkušeným fotografům.
Pominu-li nyní bezhlavé výkřiky o podjatosti našich rozhodnutí, o tom, že si ceny rozdělujeme mezi sebou a další nepodložená nařčení, která jsou dle mého názoru nanejvýš produktem osobní frustrace některých jedinců, jež si zkrátka potřebují anonymně zakřičet a hlubší souvislost ani pravda je nakonec vůbec nezajímá, přijde mi skutečně zajímavé, nakolik se může lišit (zde jen mnou předpokládaný) výběr „odborné“ poroty od toho, co dá dohromady široká veřejnost.
V případě našich panoramat si dovedu docela dobře představit, jak by to vypadalo – na první místa by se dostalo několik veskrze líbivých obrázků krajinek či západů slunce s teplými barvami a přetékající prvoplánovostí. Napovídá mi celá řada názorů, které se mi po vyhlášení soutěže sešly z mnoha stran. A svým dílem k tomu přispívá i průběžný výsledek jednoho z kol zmíněné soutěže z mainstreamového časopisu.
Podívám-li se do jakékoliv kategorie, typické chování „běžného“ internetového návštěvníka takové galerie lze docela dobře odhadnout od počtu zobrazení jednotlivých snímků. Asi ani nepřekvapí, že v tomto ohledu vedou obrázky opět prvoplánové – zde tedy ta nejprostší nahota. Dá se říci, že míra odhalení je přímo úměrná počtu kliků a nevypadá to, že by nějak významně záleželo na umělecké úrovni fotografie.
Vidím řadu kompozičně i technicky velmi zdařilých snímků, které se s pár stovkami zobrazení krčí na chvostu sledovanosti, protože z nich neční dvě (případně více) bradavky, obnažené klíny a další rozmařilosti, když do čela se může dostat i lacině sépiový „výcvak“ z obýváku, jen když je na něm žena na kanapi dostatečně roztažená a zcela svlečená, takže posbírá hned několik tisíc kliknutí. Za vše pak mluví celkový vítěz jedné z kategorií – parodický portrét muže na způsob klasického aktu v těhotenství. Nelze mu vytknout jeho humornost, nicméně, je toto kritérium důvodem pro to, aby takový obrázek vyhrál v obdobně koncipované soutěži?
V této věci nejsem arbitrem a nebudu zde vynášet jakékoliv soudy. Ani stran toho, jaký způsob hlasování je nejlepší. V tuto chvíli jsem pouze jedním z mnoha diváků a jediné, co by mě zajímalo, je názor vás, čtenářů. Je pro vás lepší účastnit se soutěží „odborných“, kde se vašich děl zmocní porota (ať je jakákoliv), nebo se raději poddáte soutěži „spotřebitelské“, v níž jde především o to, kdo má víc kamarádů, spřízněných klikačů a kdo dokáže poskytnout prvoplánově líbivější dílko?