DIGIarena.e15.cz

Německá společnost, stojící za objektivy Meyer optik Görlitz je v insolvenci


SpookY  |  30. 10. 2018 09:29

Milá redakce, asi by se "novinky" měly přejmenovat "souhrn z minulého měsíce". Tahle zpráva je stará víc jak dva týdny

Každopádně je to škoda. Ne, že by mi bylo líto samotné společnosti Net SE, evidentně si ukousli mnoho soust najednou a udusili se tím. Stejně tak ceny jsou příšerně předražené, protože tyhle staré objektivy mají polovinu čoček než současná skla a jsou bez elektroniky (byť chápu, že je to malosériová výroba, která je nákladnější).

Škoda je toho, že se mohla zvýšit dostupnost starých skel, která mají charakter a která se dneska prakticky nedají sehnat, nebo jen za vysoké částky a často ve špatném stavu. Ruku na srdce... kolik fotografů by vyměnilo svoji 24-70ky za legendární CZJ Biotar 75/1.5? ... prakticky není k sehnání, na eBayi se cena už šplhá na 40 tisíc... ruský KMZ Helios 40, inspirovaný tímto Biotarem se dokonce začal znovu vyrábět a dokonce i MOG pod názvem Somnium začal vyrábět (nelicenční) kopii Heliosu 40... kruh se uzavírá - kdysi Rusové zkopírovali CZJ Biotar 58/2 a vyrobili KMZ/MMZ/JOV Helios 44 a dneska Němci z MOG kopírují Helios 40.

Sám mám v šuplíku asi dvacet různých starých manuálů (ruských, německých i japonských) pořízených v součtu za cenu asi dvou moderních objektivů a každý je originální. Ne špičkovou ostrostí, ne špičkovým kontrastem na plnou díru, ne sterilní absencí vad a ostrostí až do kraje, ale naopak svým jedinečným charakterem a tím, že se určité optické vady stávají za správných okolností vítanými vlastnostmi.

Tyhle stará skla nejsou pro každého... pochopit to může jen někdo, kdo sundá moderní superostrý objektiv s automatickým ostřením a hlaďoučkým bokehem, místo něj nasadí přes redukci padesát let starý CZJ, zaostří ručně a z foťáku mu vyleze něco, co zatím na moderních sklech neviděl a do čeho se zamiluje na první pohled - swirl bokeh, soap bubble bokeh, světelné závoje a odlesky, silný prostorový 3D efekt, kdy focený motiv z obrazu prakticky leze ven...

Někde tam se láme u fotografa přechod na nejvyšší level - začátečníci řeší "nejlepší foťák", amatéři "nejlepší objektivy", profesionálové "nejlepší systémy", skuteční mistři řeší "světlo"... a to co se světlem dělají stará skla, to u moderních skel neuvidíte.

Stará skla nejsou na moderní akční focení, vyžadují zpomalit a přemýšlet... jsou na focení pro radost.

Odpovědět  |   | 
fotič  |  30. 10. 2018 10:55

Tyhle efekty, nebo aspoň většinu z nich, zvládne Photoshop. Takže proč shánět další, navíc manuální a díky vzácnému výskytu silně předražené sklo, když to samé udělá, za předpokladu, že máte dostatečně výkonný HW a kvalitní SW i fotoeditor? Takže stačí pořídit si dostatečně výkonný počítač s kvalitní grafickou kartou, Photoshop, naučit se s obojím zacházet a pak je v podstatě jedno, čím fotíte. Foťák dodá obrysy, editor to ostatní.

Odpovědět  |   | 
RUM  |  30. 10. 2018 19:45

Naco fotak?! Kdyz se da vsechno takz namalovat ze...

Nebo jinak, ona se da jist take polivka z prasku a presto radeji zustanu pekne dlouze tazeneho vyvaru.

Odpovědět  |   | 
SpookY  |  30. 10. 2018 23:05

S vámi se shodnu na jediném - že skončila éra DSLR a budoucnost patří CSC. Jinak píšete většinou zcela neuvěřitelné hlouposti, které jsou buď v rozporu s fyzikálními zákony (donekonečna omílané tvrzení, že snímač mFT zvládá totéž co FF), nebo s realitou (viz. uvedený Photoshop).

Jelikož se i pracovně zabývám softwarovým zpracováním obrazových dat, tak vás ujišťuji, že optiku softwarem v postprocesu opravdu nenahradíte. Sice se časem díky rozvoji technologií dostaneme do stavu, kdy 3D modelace dokáže udělat v počítači fotorealistickou scénu i s umělým světlem, ale to už nebude mít se skutečnou fotografií nic moc společného.

Odpovědět  |   | 
fotič  |  01. 11. 2018 11:17

Nejde o snímač, jako takový, ale o to, jak s výstupy z jednotlivých světlocitlivých buněk zachází HW aSW. Protože primárním výstupem z každé buňky, bez ohledu na velikost snímače, je VŽDY určitá úroveň DC napětí. A pokud nejsou dostatečně kvalitní a přesné A/D převodníky a dostatečně výkonný procesor, který výstupní data zpracovává, je úplně jedno, jak je snímač velký. A to je jadérko věci: čím větší je snímač a čím víc má mpx, tím větší je spotřeba a tím víc se vyprodukuje odpadního tepla, které má přímý a neblahý vliv na vlastnosti čipu. Protože fotocitlivé buňky jsou citlivé i na infračervenou část spektra, čili na teplo a zahříváním čipu vzniká tepelné zkreslení. A to je tím větší, čím je čip rozměrnější. Dalším problémem je objektiv. Čím větší je plocha, na kterou se obraz promítá, tím obtížnější je vytvoření optické konstrukce, která dokáže dokonale kreslit od středu až po okraje a při tom nevinětuje. Takže mám dvě složky, které jdou proti sobě a jejich průsečík leží právě někde mezi MFT a APS-C. A pokud jde o rozlišení: Když uložím obraz v defaultním nastavení foťáku, čili v s RGB a JPGu, je v podstatě jedno, jestli mám 16 nebo 20 mpx čip, vždy to bude patlanina s ochuzeným barevným spektrem, ale jen s pár kB obsahu, což je pro většinu ,,fotografů" to nejdůležitější. (hlavně, aby se to rychle načítalo a ukládalo a na kartu se toho vešlo co nejvíc, ostatní doplichtí fotolab).

Odpovědět  |   | 
L.  |  01. 11. 2018 12:12

> čím větší je snímač (...), tím větší je spotřeba a tím víc se vyprodukuje odpadního tepla

Ale také tím větší plocha, kterou se čip chladí. Takže se ti celá konstrukce sesypala jako domeček z karet. Jak by řekl klasik: "Tá dy tá dy dááááá!".

Odpovědět  |   | 
krakonoš  |  02. 11. 2018 09:09

Tohle je blbost roku, která může vypadnout jen z totálního technického analfabeta, jako jsi ty! Elektronika je v čipu uzavřena a je ttrojrozměrná, zatímco chladicí plocha je dvourozměrná a navíc z vnitřku těla se teplo odvádí, kvůli světlotěsnosti a nemožnosti použití aktivního chlazení velice obtížně. Takže, aby byl chladicí účinek stejný, musí chladicí plocha růst s druhou mocninou plochy čipu, čli jestliže MFT čip má chladicí plochu X mm2 potřebuje FF čip pro stejný účinek chladicí plochu ne 2X, ale 4X a absence zrcátka znamená, že čip musí být aktivní stále a rozměr chladicí plochy, který šlo u DSLR ošvindlovat, u CSC ošvindlovat nejde. A totéž platí pro kapacitu baterie a zatížení procesoru, což je další zdroj tepla.

Odpovědět  |   | 
L.  |  02. 11. 2018 10:43

Krakonoši, nedebatuj o věcech, kterým nerozumíš. Je hrozně vidět, že akorát plácáš poučky, co sis někde přečetl, ale nejsi se nad nimi schopen zamyslet a použít je ve správném kontextu, protože problematiku ve skutečnosti nechápeš.

Když zvětším plochu čipu, zvětšuji ho ve dvou rozměrech. Hlavní chladící plocha se taky zvětši ve dvou rozměrech a vzhledem k jeho placatosti není chlazení po stranách významné. Žádný problém s chlazením větších čipů není. Je zajímavé, že tě z tvých bludů nevyléčí ani prosté pozorovaný fakt, že větší čipy na tom jsou reálně s šumem lépe a to zhruba lineárně s plochou čipu [po odečtení pokroku technologie samotné].

Baterie se zahřívá hlavně při nabíjení a je v těle dostatečně bokem, aby nepředstavovala problém.

No a procesor za zahřívá ne podle velikosti čipu, ale podle počtu obrazových bodů, které musí zpracovávat.

Takže i tady jsi vedle jak ta jedle.

Odpovědět  |   | 
T  |  05. 11. 2018 19:03

ano FF potřebuje 4x větší chladič než 2x menší MFT a bude to asi tím, že MFT je 2x menší jen úhlopříčně, zatímco plochou je logicky 4x menší

Odpovědět  |   | 
RUM  |  01. 11. 2018 14:30

Cim vetsi je snimac, resp. bunka... tim vetsi je odstup signal-sum. Tim mene je vysledek citlivy na procesni zkresleni A/D prevodnikem to zaprve.

Odpovědět  |   | 
krakonoš  |  02. 11. 2018 09:14

To je sice pravda, ale jen částečně. Odstup signál/šum je také závislý, a to mnohem víc, na proudu, který buňkou protéká, jenže čím menší je proud, tím menší jsou rozdíly napětí při změně intenzity osvětlení, takže celek je vždy kompromisem mezi optimálním, čili co nejmenším proudem, a optimálním čili co největším rozdílem napětí při změně intenzity osvětlení. Jenže když chceme velký rozdíl napětí, musíme buď upravit konstrukci snímače tak, aby fototranzistory měly co největší zesílení, nebo zvýšit protékající proud, čímž ale velmi podstatně zvýšíme i šum. Takže opět platí, že nevhodně navržený snímač s velkými buňkami může šumět víc, než optimálně navržený snímač s malými buňkami.

Odpovědět  |   | 
RUM  |  02. 11. 2018 13:31

To je mi zase slatanina. a) Snimani je v prvni rade realizovano fotodiodou. Tato vygeneruje naboj, ktery je nasledne zpracovan. Je-li bunka vetsi, pak zachyti vice fotonu= vygeneruje vetsi naboj. Cili za danych svetelnych podminek je odstup signal-sum vetsi a cip je tedy ciltivejsi.

b) Ano stare cipy muzou mit horsi technologii a novejsi mensi cipy je muzou prekonat. Nicmene soudoby FF bude vzdy o 2EV dal, nez soudoby m4/3

c) Pro stejny uhel zaberu a svetelnost bude mit FF vetsi numerickou aperturu nez 4/3... jak znamo maximalni rozliseni je dano prave velikosti aperturtury ;) Proto budou male snimace vzdy v nevyhode. Toliko fyzika

Odpovědět  |   | 
fotič  |  03. 11. 2018 09:25

Je vidět, že o konstrukci čipu nic nevíš. Fotodioda, nebo fototranzistor je pro tebe asi stejné, jako hodinky a holinky, oboje se natahuje. Takže obecně se světlocitlivé prvky dělí do dvou základních skupin, na aktivní, čili ty, které mění světlo na elektrický proud, (fotovoltaika) a pasivní, čili ty, které mění osvětlením jen svůj elektrický odpor a tudíž mohou pracovat jen tehdy, když jsou externě napájené. k těm druhým patří, dnes už pravěké, cesiové fotonky, fotoodpory, fotodiody a fototranzistory. Fotodioda má jednu zásadní nevýhodu a sice tu, že u ní nelze měnit citlivost, u fototranzistoru ano, (změnou velikosti odporu v emitoru). Stačí si nastudovat základy zapojení s tranzistory, ale to přece od pouze fotografa nemůžu chtít, že?!? Takže pokud chceš měnit ISO, je to s použitím fototranzistoru mnohem jednodušší; zmenšíš velikost odporu v emitoru, což se dá realizovat pomocí dalšího, klasického tranzistoru změnou napětí na jeho bázi, a tím se zvětší zisk fototranzistoru. S diodou toto dělat nejde. A pokud jde o odpadní teplo, to je generováno výkonem, čili součinem napětí a proudu, takže jde o kvadratickou závislost, což ti potvrdí každý, kdo má co do činění s chlazením výkonových zesilovačů. A že u CSC, kde je čip pod proudem neustále, je odpadního tepla mnohem víc, protože výkon je také funkcí času, dokáže pochopit i absolvent pomocné školy. Takže CS znamená, oproti DSLR: 1/ vyšší nároky na chlazení, 2/ z toho plynoucí vyšší nároky na kapacitu baterie, 3/ vyšší nároky na výkon procesoru, který musí dokázat obsloužit kromě čipu v těle i EVF a kvalitní EVF vyžaduje velký výpočetní výkon, (Oly M1/II má procesory dva) a to všechno znamená, že v odpadní teplo se přemění mnohem větětší výkon, než u DSLR klasiky. Ostatně problémy s přehříváním měly i první kousky od Sony.

Odpovědět  |   | 
RUM  |  03. 11. 2018 10:57

At uz active pixel sensor, nebo passive pixel sensor. Oboje je zalozeno na fotodiode. Presvedcit se muzete treba tady: https://www.researchgate.net/publication/268189518_Com... ... Rozdil samozrejme je v tom, kde se nachazi zesilovaci transistor.

Ano samozrejme aktivni zesileni primo v oblasti bunky cipu generuje teplo. Ale principem zustava... vetsi bunka = vice zachycenych fotonu = mensi nutnost zesilovani = mene tepla= mene sumu.

Koneckoncu, ono je to cele pozorovatelne na fotografiich FF vs m4/3 a to uzna kazdy clovek co ma zdrave oci a beznou inteligenci.

P.S.: Ze budete prave vy tak uznale vypravet o vyhodach DSLR bych netusil :D

Odpovědět  |   | 
T  |  05. 11. 2018 19:05

s fotičem/krakonošem se přít o velikostech snímače ztratilo smysl asi tak před rokem

Odpovědět  |   | 
RUM  |  06. 11. 2018 09:32

Rekl bych, ze daleko driv, ale zase jeho vytrvalost v liceni bludu je obdivuhodna. Kolikrat neni pokladano za pravdu, co pravdou je, ale to co se za pravdu vytrvaleji prohleasuje. Z tohoto uhlu pohledu mi prijde prospesne ty jeho zvasty cas od casu porovnat se skutecnosti... Beru to jako sport z nudy :)

Odpovědět  |   | 
fotič  |  07. 11. 2018 12:22

Pomalu se blížíme k době, kdy velikost snímače nebude mít na kvalitu fotky žádný vliv, protože koncový výsledek bude dán použitým editačním SW a tím, kdo a jak s ním bude zacházet. Takže proč bych se pinožil za obrovským a drahým čipem, kupoval drahá skla a vláčel ssebou kravsky obrovskou a těžkou výstroj, když stejného výsledku dosáhnu s menším, lehčím a levnějším příslušenstvím po několika minutách editace? (A neříkej, že to nejde, řekni, že to neumíš!) Když z MFT dostanu naprosto perfektní fotku A1, nevidím nejmenší důvod, proč jít do něčeho většího; jako amatérovi, fotícímu pro zábavu mi ta A1 bohatě postačí a živit se fotografováním jako profík? Znám mnoho jednodušších způsobů, jak vydělat slušný peníz.

Odpovědět  |   | 
L.  |  07. 11. 2018 14:38

A proč s sebou tahat kravsky obrovské a těžké MFT, když stejnou fotku dostanu ze svého mobilu? (A neříkej, že to nejde, řekni, že to neumíš!)

Odpovědět  |   | 
T  |  07. 11. 2018 16:53

lépe bych to nenapsal

Odpovědět  |   | 
fotič  |  07. 11. 2018 12:15

To nejsou výhody, ale fakta. Za výhody to rozhodně nepovažuji, pro mne byla mirrortechnologie mrtvá v okamžiku, kdy jsem koncem 90. let uviděl první digitální foťák. A mezi fotodiodou a fototranzistorem je velmi podstatný rozdíl a sice v konstrukci. Obě součástky mají sice dva vývody, ale každá, tedy i fotodioda, má v sobě POUZE JEDEN PN přechod, zatím co každý tranzistor má dva, ať už jde o strukturu PNP, nebo NPN. výsledkem jsou úplně jiné voltampérové charakteristiky. Takže prosím, neplésti si hodinky a holinky, i když se obé natahuje.

Odpovědět  |   | 
RUM  |  07. 11. 2018 15:09

Jak smutne

Odpovědět  |   | 
L.  |  01. 11. 2018 07:08

Abych začal na pozitivní notu: Ty "levely fotografů" máš zhruba správně. Sice mi level "profesionál" přijde trochu nadbytečný, ale budiž.

Kde jsi ale úplně mimo je tvoje interpretace, co to znamená "práce se světlem". Ne, opravdu to není řešení, který objektiv má fancy bokeh. To je stále řešení objektivů, tedy podle tvé stupnice level "amatér". Že by se vlastnosti objektivu daly plně nahradit Photoshopem, jak píše Krakonoš, je samozřejmě nesmysl, ale určitá souvislost tady je. Je to obojí taková třešnička na dortu. "Koupil jsem si objektiv s fancy bokehem" je zhruba na úrovni "koupil jsem si sadu fancy presetů do Photoshopu". Určitý smysl to má, když tě to baví "good for you", ale gró fotografie je jinde.

Práce se světlem znamená řešení světla jako takového. Tedy jeho charakter, jak vytváří stín a světlo na scéně, jak kreslí po modelech. S trochou zjednodušení se dá říct, že čím pokročilejší fotograf, tím méně času na place používá foťák.

Ne, že bych tě nechápal. Já taky používám třeba DXkovou pětatřicítku na fullframe. Měl jsem na jedno focení půjčenou i Sigmu Art, ale byla taková sterilní, bez charakteru. Ten trochu lomo vzhled z té FXkové pětatřicítky mě prostě baví. Nicméně jak jsem psal výše, je to třešnička na dortu, gró je jinde.

Máš před sebou ještě dlouhou cestu.

Odpovědět  |   | 
Petr Luňák  |  31. 10. 2018 20:03

dobře jim tak však aberují jako prase

Odpovědět  |   | 


Posílat příspěvky e-mailem na adresu: Přihlásit k odběru