DIGIarena.e15.cz

Nenápadný Ateliér tvůrčí fotografie v Ostravě

V Ostravě se na místní univerzitě vyučuje Tvůrčí fotografie. Překvapuje vás to? Není divu, ateliér zde totiž funguje teprve dva roky.

Ostravská univerzita (OU) je v pořadí třetí vysoká škola, která na Moravě nabízí obor fotografie. Kromě Zlínské univerzity Tomáše Bati nesoucí v názvu jasně stanovený směr reklamní fotografie, je to ještě opavský institut.

Ten se, stejně jako ateliér v Ostravě, zaměřuje na tvůrčí fotografii. Obě školy přitom leží docela nedaleko od sebe. Jeden zásadní rozdíl mezi nimi bychom ale našli. Zatímco v Opavě studují pouze tzv. dálkaři, jejichž výuka se koná jednou za několik měsíců, a to navíc v plenéru, studenti fotografie v Ostravě musí docházet na denní studium, a to do ateliéru, kde již mají vybudované zázemí.

Klepněte pro větší obrázek
Žofia Žatková, bez názvu 2012

Je zřejmé, že ateliér Tvůrčí fotografie v Ostravě se teprve rozjíždí. Mezi ostatními školami působí velmi nenápadně a nalézt bližší informace o tomto oboru na webových stránkách univerzity se jeví jako nelehký úkol. Také fotografické práce studentů byste na stránkách hledali marně. Fakulta umění, do které ateliér Tvůrčí fotografie spadá, upřednostňuje evidentně před tímto novým médiem spíš klasičtější obory, jako jsou malba nebo výuka na hudební nástroje.

Otevřené vztahy v ateliéru

Ostravská univerzita vznikla 28. září 1991 z Pedagogické fakulty. Jako první byly na univerzitě téhož roku založeny, kromě už zaběhlé Pedagogické fakulty, také Filozofická fakulta a Přírodovědecká fakulta. Dnes má OU v těchto oborech vybudovanou pevnou základnu, která ji zajistila jisté renomé.

Fakulta umění (FU) byla založena v roce 2007 a zpočátku byla zaměřena na hudební a výtvarné umění jako takové. Ateliér fotografie se k nim přiřadil až v akademickém roce 2010/2011 a dnes spolu s Ateliérem intermediálního umění, ateliérem Nových médií a Ateliérem animované tvorby tvoří Katedru intermédií. Abychom ale dokončily profil OU, v nedávné době tu vznikla také Fakulta sociálních studií a Lékařská fakulta. Nás už však bude zajímat pouze obor fotografie.

Klepněte pro větší obrázek
Tereza Foldynová, z cyklu Muck, 2011

Ateliér Tvůrčí fotografie na FU OU vede Michal Kalhous. Znalcům fotografie jeho jméno netřeba představovat, Michal Kalhous působí na české fotografické scéně jako aktivní umělec, jenž se ve své tvorbě zaměřuje na velkoformátovou černobílou fotografii. „Svůj“ ateliér vede na bázi otevřeného a partnerského vztahu, nebrání se ani kritickým diskurzím, které studentům pomáhají tříbit si svůj umělecký názor, ale stejně tak vyžaduje od studentů dokonalé zvládnutí fotografického obrazu.

Témata ateliéru jsou přitom velmi obsáhlá. „Při studiu je kladen důraz na otevřenost myšlenkovým alternativám a zprostředkování všech dostupných vlivů, ne jen ze světa umění, přírody, či filozofie, ale třeba i z výroby, vědy, různých společenských komunit, virtuálních světů, mediálních a informačních struktur,“ uvádí na stránkách fakulty Michal Kalhous.

Klepněte pro větší obrázek
Katarína Svetlíková, bez názvu, 2011
 

Lukáš Bártl (pedagog ateliéru Tvůrčí fotografie): „Specializované studium u nás není ve smyslu například reklamní tvorby, naopak. Základní myšlenkou je maximální otevřenost k rozvoji tvůrčí osobnosti a to klidně i s přesahy do jiných médií (fotografie a malba, video...). Tuto myšlenku podporuje i forma výuky, kdy jsou ‚klasické‘ ateliérové hodiny a teoretické předměty doplňovány přednáškami či workshopy externistů v nejširším spektru osobností, které domácí prostředí nabízí.“

 

Nedílnou součástí absolvování studia jsou taktéž znalosti dějin umění a fotografie. Teoretické hodiny s Lukášem Bártlem jsou navíc doplněny o návštěvy uměleckých sbírek a výstav, jenž nemusí nutně souviset s médiem fotografie. Studenti se při takových akcích příležitostně setkávají s různými výtvarníky, kurátory či teoretiky, se kterými mohou následně instalaci kriticky zhodnotit. V minulém roce se studentům naskytla příležitost představit i jejich práce, a to Ústí nad Labem v rámci výstavy „Obraz, ve kterém žijeme“, na které sešly všechny fotografické ateliéry v ČR spolu s ateliérem VŠVU v Bratislavě.

Klepněte pro větší obrázek
Natalia Urbusová, The Haunted Eden, 2011

Nástrojem studenta není jenom fotoaparát

Mohlo by se zdát, že ateliér je postaven spíše na klasické fotografii. K tomuto názoru nás trošku svádí působiště školy, protože Ostrava je s analogovou černobílou a dokumentární fotografií tak trochu spjata. Pedagog Michal Kalhous svým stylem tvorby této domněnce pouze napomáhá. Jak je to tedy s klasickou fotografií v případě OU?

V ateliéru se analogová fotografie vyučuje, ale spíš jako jedna z variant pořizování fotografií. Studenti mají k dispozici temnou komoru, kde mohou zpracovávat své práce a škola jim navíc zprostředkovává každoročně workshop s Terezou Kabůrkovou, odbornicí analogové fotografie. „Pakliže někdo ze studentů dělá černobílou fotografii, snažíme se, aby si práce zvětšoval sám, ale pochopitelně ne každý to dělá. Přeci jen, dosáhnout určité kvality práce je v případě temné komory dost náročné časově, ale hlavně finančně,“ říká podagog Lukáš Bártl na otázku analogové fotografie v ateliéru Tvůrčí fotografie.

 

Mariana Drápalová (studentka druhého ročníku ateliéru Tvůrčí fotografie): „Ateliér mi dal neskutečně mnoho. Naučila jsem se přemýšlet o fotografii komplexněji a tvořit fotografické soubory. Do té doby jsem se ničemu nevěnovala intenzivně a pokud se pár fotografií shodlo tématicky, byla to spíše náhoda.

Pan Kalhous (vedoucí ateliéru) nám velmi často domlouvá fotografické workshopy a přednášky. Často jsme během těchto příležitostí potkali i slavné české fotografy. Vzpomenu si například na Bohdana Holomíčka, Evžena Sobka, Jindřicha Štreita či Ditu Pepe. S některými jsem měla možnost i spolupracovat. Tohle se mi na naší škole líbí a věřím, že ne každému se toto poštěstí.“

Klepněte pro větší obrázek
Mariana Drápalová, bez názvu
 

Záměrem studijního oboru Tvůrčí fotografie je vybavit fotografa schopnostmi tak, aby nebyl omezován technickými prostředky, to znamená, že se studenti učí používat jak analogové fotoaparáty, tak také digitální. Dokonce ani fotografie jako taková není limitem, překročit do jiného intermediální oboru je od profesorů dokonce vítané. „Studium fotografie je chápáno jako otevření se možnostem, které vznikají na hranicích s ostatními medii, žánry a obory,“ uvádí Michal Kalhous.

Klepněte pro větší obrázek
Mariana Drápalová, z cyklu Autoportréty, 2011

Možnost navazujícího studia

Obor Tvůrčí fotografie na OU je vyučovaný pouze v tříletém bakalářském programu. Přijímací řízení probíhá ve dvou kolech. Průběh řízení v ostravském ateliéru se příliš neliší od řízení na jiných školách, výhoda může být, že v Ostravě probíhá první kolo o něco později, zpravidla začátkem března.

Uchazeči do stanoveného termínu musí zaslat na adresu školy vyhotovené práce, které zahrnují vlastní portfolio s autoportrétem a maketu kalendáře nebo soubor deseti pohlednic k významným dnům v roce. Do dalšího kola postupují uchazeči, jejichž hodnocení získalo více než deset bodů. Ve druhém kole se už zhotovují práce na zadané téma přímo na místě, to probíhá ve třech dnech. Závěrem je ústní pohovor, který prověří uchazečovi znalosti z kulturní a umělecké oblasti. Do prvního ročníku pak nastupuje 8–10 vybraných uchazečů.

Klepněte pro větší obrázek
Terezie Foldynová, bez názvu, 2011

Absolventi bakalářského oboru fotografie mají možnost v Ostravě pokračovat dále do magisterského ročníku v rámci katedry ve studiu Intermediálních umění. V tomto oboru už však fotografie přechází nadobro do virtuálního světa, ve kterém musí student umět pracovat stejně tak dobře s digitáním fotoaparátem jako s počítačem. A není to jenom fotografie, co se v tomto ateliéru vyučuje, vedle toho stojí na stejné rovině například videoart, performace nebo net art. Ateliér Intermediálního umění vede aktivní umělec Jiří Sorůvka.

O akreditaci magisterského programu oboru Tvůrčí fotografie se bude univerzita v dohledné době pokoušet. Dějiny ostravského ateliéru fotografie se teprve začínají psát, škoda jen, že je před světem zatím spíše uzavřen. A spolu s ním zůstávají skryti také studenti a jejich tvorba.

Klepněte pro větší obrázek
Matouš Burda, z cyklu 2214, 2011
 

Terezie Foldynová (studentka druhého ročníku ateliéru Tvůrčí fotografie): „Jsem v ateliéru Michala Kalhouse druhým rokem. Dříve jsem to zkoušela na ITF v Opavě, ale teď jsem ráda, že můžu studovat fotografii právě na FU Ostravské univerzity. Tento typ studia je pro mne naprosto ideální, především pak konceptuální přístupy našich pedagogů (a to i externích).

Michal Kalhous se snaží své studenty přimět ke kritickému uvažování, ke studiu teoretických prací nejen z oblasti výtvarného umění, ale i filozofie či ekologie. Získáváme tak větší rozhled a hlubší vztah k dalším vědním oborům a to je podle mne velmi důležité a určující pro náš další vývoj. Osobně jsem se ve svém pohledu za ty dva roky hodně posunula, přestože stále zůstávám u svých starých témat. Michal Kalhous se snaží ukázat mi jiné, další možné pohledy na věc a často je to pro mne dost přínosné.

Velmi si vážím přísnosti našich pedagogů a jejich neústupnosti, což je pro mladé začínající umělce velmi důležité. Myslím, že jediné, co bych mohla vytknout je jakási ‚ospalost‘ studentů, kterou přisuzuji chybějícímu tlaku, což je možná pro začínající ateliér příznačné – málo studentů, kteří by mohli tento tlak vyvinout.“

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Terezie Foldynová, z cyklu Qua Vadis
Další článek



Související články


celkem 5 komentářů

Nejnovější komentáře

To je zajimava situace, kdy si na sve prijdo… Bobo 5. 8. 2012, 17:12
Ani sem si nevšim, že ho někdo vyhodil. No n… Daemonius 5. 8. 2012, 13:55
To těžko, ty tak hloupý nejseš jak vypadáš :… Petr Šigut 5. 8. 2012, 11:07
Přiznám se, byl jsem to já s mým bráchou! Martin Kozak 5. 8. 2012, 10:45
Odpoví mi konečně někdo proč a kdo vyhodil R… Petr Šigut 5. 8. 2012, 10:13

Další podobné články

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotíte na koncertech? Dejte si pozor na rozjařené hudebníky!

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne