DIGIarena.e15.cz

Neobyčejná krajinka coby Fotografie týdne

"To je krajinka." Tvůrce fotografie, která se dnes zařadila mezi ty "nej", pojal pojmenování svého dílka vskutku minimalisticky. Bodové ohodnocení se však vyšplhalo až k maximu. Vítejte ve světě, kde se mraky zdají hmotnější než člověk sám.
Neobyčejná krajinka coby Fotografie týdne

Když se naposled mezi fotografiemi týdne objevil snímek s tématikou krajiny, zvedla se mezi čtenáři webu vlna nevole. Moc barevné! Moc jednotvárné! Nevidím nic zvláštního! Tak akorát do kalendáře... Dnes tu máme příspěvek ze stejné kategorie, přesto však z poněkud odlišného soudku.
Dost bylo syté zeleně. Ke klimatu posledních dní stejně nejlépe ladí suchá zhnědlá tráva. Tento snímek má ke kalendářovce stejně blízko jako trabant k zrcadlovce. A jako bonus je do krajiny včleněna lidská postava.

Podobné schizofrenní několikavrstevnaté náznaky najdeme i v dalších záběrech neskutečna, pocházejících z rukou autora zvaného Adamitro. Ukazuje nám znepokojivé barvy, nejasné vize, fotomontáž obalenou sny - ale fotografuje také obyčejně krásné meze pod klenbou nebes. A takový je život - okouzlující, nepochopitelný, tajemný a děsivý.

Nad tímto snímkem lze jak nadšeně výskat, tak i zmateně kroutit hlavou. Co je na něm tak skvělého? Možná atmosféra tajemna, kterou vyzařuje. Možná za to může prostorovost kompozice. Iluze, že spolu s neznámým mužem hledíme do dáli a obdivujeme majestát přírody, v níž vše vzniká i zaniká. Snad jsou na vině mohutná oblaka, kupící se nad horizontem, a zvláštní záře na obloze, která jakoby nám ukazovala naši cestu vpřed.

Dnes krajinka poněkud netradičně: městský člověk ohromen silou přírody.

Klepněte pro větší obrázek
krajinka2, Foto: Adamitro

Jako u každého snímku, který byl zbaven barvy, i zde vystupuje do popředí struktura. U barevné fotografie se nám o prostorovost postará rozložení barev - v popředí obvykle najdeme teplejší barvy a sytější odstíny, než v dáli, kde se všechno zdá ponořeno v namodralém mlhavém oparu. Černobílá fotografie nemůže ohromovat barvami - a tak na to jde jinak.

Fakt, že tento záběr je v dolní části laděn mírně dohněda, na zmíněné skutečnosti nic nemění a pouze lehce přispívá k neobvyklosti výsledku. A tak se tráva skutečně tváří suše a pichlavě a na nadýchaná oblaka máme chuť si sáhnout. A v dálce je všechno menší a menší, domy, silnice i auta se stávají nepodstatnými. Jak poznamenal jeden z ohromených čtenářů, "mraky nás vtahují do monitoru". Tam vede cesta. Do jiného světa, kde už nic nebude jako dřív. Vydáte se po ní ?

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Podvečer

Fotografie týdne: Podvečer

Podvečer je časem mimořádně romantickým – končí denní shon, lidé se vracejí ze svých prací a jsou současně dost čerství a silní na to, aby se mohli ponořit do podvečera s druhými. Aby objevovali krásu, sdíleli se s druhými, aby byly vtaženi do víru žití, než je čas povolá na lože.

Fotografie týdne: Blackberry

Fotografie týdne: Blackberry

Aristoteles ve své Metafyzice hledá nejobecnější principy, něco, na co se lze ve světě spolehnout, i když nás smysly šálí. Tento přístup budování ontologie na základě substance či esence se pak stal přirozeným programem filozofie v podstatě až do současnosti.

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Fotografie týdne: Rozhlédnu se po kraji, co mi na zob chystají

Dekonstrukce reality je jedním z dominantních směrů filosofie druhé poloviny 20. století. Reaguje na analytickou filosofii a na pragmatismus, což jsou dva klíčové prameny, které dávají právě dekonstrukci významné myšlenkové pozadí.

Fotografie týdne: Dáma v okně aneb co lze vyčíst ze stínů...

Fotografie týdne: Dáma v okně aneb co lze vyčíst ze stínů...

Od samotného začátku filozofie existoval spor o to, jak je možné, že něco poznáváme, respektive, jaký je vztah mezi poznávaným a poznávajícím. Člověk v naivním pohledu může propadnout dvěma extrémům, které jsou ale dlouhodobě obtížně udržitelné.

Fotografie týdne: V šachu...

Fotografie týdne: V šachu...

Šachy jsou jednou z nejpozoruhodnějších her, které člověk kdy vymyslel. Dlouhou dobu platily za jistý etalon lidského intelektu, hráli je chytří lidé, se strategickým a analytickým myšlením, dobrou pamětí a schopností se dlouho soustředit.

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.