DIGIarena.e15.cz

Nový Zéland a Tatry jak je neznáte

V knihovně Karla Dvořáčka ve Vyškově můžete navštívit dvě výstavy fotografií. Jedna z nich sice končí již v pondělí, druhá až v polovině srpna. Ačkoliv jsou tematicky odlišné, mají něco společného. Je to hlavně sugestivnost a zádumčivá atmosféra fotografovaných míst.
Nový Zéland a Tatry  jak je neznáte

V přízemí rekonstruované, sto deset let staré, knihovny byla v nedávné době zřízena malá galerie, v níž vystavují především mladí autoři a členové fotoklubu Orion. Od 1.do 24.7. 2006 hostí galerie výstavu fotografií Pavly Rečkové (1981). Tato začínající fotografka má za sebou zatím jen několik málo výstav, ale vzhledem k jejímu nadání se jejich počet jistě brzy rozroste. Fotografie Pavly Rečkové se vyznačují velmi zajímavou atmosférou, kterou dokreslují zvláštní odstíny barev, jemné světlo a hra s detaily.

Klepněte pro větší obrázek

Kolekce dvanácti fotografií vystavovaná v těchto dnech v Knihovně Karla Dvořáčka ve Vyškově je průřezem její tvorby na cestách po Novém Zélandě. Nenajdete zde však ani jednu dokumentární fotografii. To, co autorka vytvořila, lze nazvat jakýmsi osobním deníkem, do nějž zaznamenávala své pocity a postřehy ze světa daleko od domova.

Ze snímků dýchá její zaujetí místem, někdy okouzlení, jindy strach a občas divák nemá nejmenší tušení, co si autorka pod daným výjevem představovala. Nezbývá, než přemýšlet, odhadovat, fantazírovat. Každý si ve fotografiích Pavly Rečkové najde něco, co jej zaujme. Každý v nich může číst podle své vlastní fantazie.

Zničené Tatry
Druhá zmiňovaná výstava probíhá v prvním poschodí knihovny. Nese název Zničené Tatry a je to kolekce šestadvaceti barevných fotografií formátu A4 a A3, které vznikly několik týdnů po ničivé vichřici ve Vysokých Tatrách v listopadu 2004. Tehdy se Slovenskem prohnala silná větrná bouře. Vítr, který v nárazech dosahoval rychlosti až 173 km/h, srovnal se zemí rozsáhlé lesní porosty. Celkem byla ve Vysokých Tatrách zdevastována plocha o rozloze asi 250 km2.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Měsíc poté, ve dnech 15. – 18. prosince 2004, se do Tater vydal externista Brno magazínu ing. Radomír Michut. Fotografie, které zde pořídil, mají sice ráz dokumentární, autor však neklade důraz jen na sdělení a popis situace. Krása přírody Tater (byť zdevastovaných), hrůzné scenérie stromů polámaných jako sirky, rozdrcené kmeny, torza čnící k černému nebi, lesní chaty stojící osaměle uprostřed zkázy, vývraty posypané jemným sněhem i výhružně se mračící nebe nad horami – to vše dává výstavě nový rozměr.

Klepněte pro větší obrázek

Snímkům nelze upřít ani zvláštní sugestivnost. Při pohledu na ně vyvstane divákovi na mysli představa jakési postapokalyptické krajiny a vtíravá myšlenka, že i devastace může být svým způsobem krásná...

Výstava Zničené Tatry probíhá od 4.7. do 11.8. v Knihovně Karla Dvořáčka ve Vyškově.

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?