DIGIarena.e15.cz

O naschválničcích kolem nás

Asi každý, kdo se zabýváme fotografováním, se občas stáváme terčem útoků tajuplných bytostí, které bych souhrnně nazval naschválníčci.

…naschválníček, vytrvalý průvodce všech fotosmolařů, který neomylně nastrkuje mezi náš objektiv a vyhlédnutý záběr cokoliv, co dokáže snímek zkazit.

To, že schovávají ty části vybavení, které právě nejvíc potřebujeme, je společné pro jakoukoliv (i nefotografickou) činnost. Kolují notoricky známé příběhy o fotografech, kteří několik desítek kilometrů od domova zjistili, že baterie odpočívá v nabíječce na konferenčním stolku pod oknem a na jejím místě ve fotoaparátu výsměšně zeje prázdné místo. Já sám jsem byl svědkem opačného případu, kdy si autorka z Plzně do Jablonného v Orlických horách přivezla nejen nabíječku, ale i náhradní baterii - leč fotoaparát nechala doma. Podobnou situaci zažil snad každý, jejich obšírnější popisování by bylo jako nosit sovy do Atén. Existují však i daleko sofistikovanější projevy naschválíčků, už tak říkajíc oborově typické…

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
max. velikost | max. velikost
1. Válka růží... 2. Už jen malá kousek za zrcadlem...

Zamířím objektiv. Vyčkám na ten jediný, naprosto neopakovatelný okamžik, kdy se na zlomek vteřiny zastaví i vesmír. Zatajím dech a ještě jednou, naposledy, zkontroluji bezvadnou kompozici. Začnu stlačovat předem namáčknutou spoušť a… A v tom posledním zlomečku vteřiny, kdy už ani nejrychlejší nervové impulsy nejsou schopny zadržet ukazováček, který tiskne to tlačítko níž…kde se vzali, tu se vzali - naschválníčci.

…Jak jinak, než jejich působením vysvětlit třeba včerejší zážitek z tradiční českolipské Neckyády…Našel jsem si šikovné místo na samém okraji řeky Ploučnice. Pečlivě jsem zvolil dobrý výhled skrze větve na malou peřej. Davy lidí jsem nechal vlevo i vpravo a svah s hustým křovím za mnou byl slušnou zárukou, že mě nikdo neshodí do vody. Nerušenou vyhlídkou na místo, které slibovalo zajímavé záběry, jsem se ale těšil jen do chvíle, než se objevilo první plavidlo. Seděl jsem sice přímo u vody - to ano, ale… o krok dále – už ve vodě - byly tři velké kameny, po kterých zčistajasna začal poskakovat pětiletý klučík.

Na slušnou prosbu, aby si šel hrát jinam, mi odpověděl pohledem, který by jakákoliv televizní stanice - stojící o udržení licence - mohla vysílat až po dvaadvacáté hodině. Jediným výsledkem mé prosby bylo, že klučík ještě úporněji dbal na to, aby byl mezi mnou a plavidly. Přiznávám, že jsem si na kratičkou chvíli pohrával s lákavou představou. Lehce postrčit a přidržet u dna to milé a jindy jistě rozkošné dítě. Rodičům evidentně nescházel, když ho tam nechávali pobíhat. Ale velice rychle mi došlo, že co je mi souzeno, neošálím. Když tam nebude on, najde se něco jiného, co mi bude při fotografování překážet.

Jiný příklad: Přestože na každou veřejnou akci přijdu s předstihem a najdu si příhodné místo v první řadě, už tři minuty po začátku přede mnou stojí dva téměř dvoumetroví vazouni s mobily v rukou. Navíc ještě dobrý tucet nezvedených, nudících dětí, které neomylně nakráčí do každého záběru, který si přes široká záda těch vazounů, přece jen najdu.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
max. velikost | max. velikost
1. Hlásný trouba... 2. Veselý výšlap Sisyfův 

A do třetice: Představte si malebnou silničku, kde poslední historicky doložený povoz byl kočár s císařem Josefem II. při inspekčním putování po Čechách. Chodíte k ní často, znáte nejlepší pohledy na ni a jen čekáte na tu pravou chvíli. Po dlouhé době je konečně správné světlo, mrak nad cestou má zrovna ten jediný možný vhodný tvar a navíc - hejno hus, co sem zalétlo úplnou náhodou ze svých odlehlých tras, si vyloženě žádá, aby bylo zvěčněno. Rozložíte stativ. Upevníte přístroj. Zkontrolujete vertikály a horizontály. Dvakrát rychle přeměříte světlo. Dál vše probíhá tak jak jsem popsal ve třetím odstavci … Na tu zapomenutou cestu, těsně před vás, najede zájezdový autobus s německými důchodci. Než jim vysvětlíte správnou trasu k jejich cíli, jsou pryč nejen husy a mrak, ale i vaše vize fotografie na titulní straně National Geographic.

Asi nemá cenu, abych pokračoval dalšími popisy toho, co naschálníčci dovedou. Každý z vás se s nimi už jistě setkal a předpokládám, že byste sami mohli dlouho vyprávět mnohem poutavěji a obsažněji než já.

Spoluzakladatel fotoagentury MAGNUM, slavný fotograf Robert Capa, kdysi pronesl známou a pravdivou větu v tomto smyslu: „Pokud není vaše fotografie dost dobrá, nebyl jste dost blízko“. Jenže pokud si na vás zasednou naschválníčci, vleze někdo (něco) mezi vás a fotografovaný objekt i když se budete pokoušet o makrozáběr pupínků na nose své oblíbené modelky za pomoci rybího oka. Nepodléhejme omylu, že toto se týká pouze fotografování lidí a mezi lidmi. A že já, s převahou snímků plotů, zdí a oken, znám tento problém jen vzdáleně a víceméně z doslechu. Těch různých breberek, pavučinek, lístků a stvolů travin, co jsem nasbíral, přestože na místě jistě nic takového nebylo… Občas jsem doma při pohledu na monitor velice překvapený, jak rafinovaní umí naschálníčci být.

Klepněte pro větší obrázek
max. velikost
Blahořečení za dar zraku 

P.S.

Nedávno mi jeden z kolegů prezentoval názor, který prý sám jen zaslechl a ještě nestačil vyzkoušet. Naschválníčky od vaší fotobrašny údajně spolehlivě zažene to, že do ní necháte vyšpinit kočku. Před tímto důrazně varuji. Kočku jsem do své brašny vyšpinit nenechal, náš kocour to kdysi udělal sám. Přišel jsem o oblíbený objektiv a puch, který mě následující měsíce doprovázel, odpuzoval snad mouchy, ale pro naschválníčky byl něco jako neodolatelný feromon pro nadržené můry a jejich činnost v mé přítomnosti ještě zintenzívněla.

V únoru jsem na mém blogu popisoval Velké spiknutí výrobců kabelů, kterými spojujeme své optické přátele s počítači. Ale my prožíváme problémy, které i při nejlepší vůli nejdou přičíst na vrub vadným kabelům. Dnes už je mi jasné, že jejich zdrojem jsou právě naschválníčci.

Další článek




celkem 90 komentářů

Nejnovější komentáře

Františku Jiří Jurečka 8. 8. 2009, 21:04
:-) Tomáš Vimmr 24. 7. 2009, 16:43
Re: proč bych JÁ měl na někoho brát ohled ?!… Robert 13. 7. 2009, 09:24
jojo Martin 12. 7. 2009, 10:43
Re: dobré Richter (novy) 11. 7. 2009, 12:03

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Ačkoli se nás výrobci fotoaparátů neustále snaží napínat a přicházejí s nejrůznějšími novinkami a zlepšováky, prakticky každý fotograf sledující dění na trhu má představu o tom, co nás v následujících letech čeká. Co takhle výhled na delší dobu?

Jak vytvořit unikátní bokeh?

Jak vytvořit unikátní bokeh?

Pojem bokeh už jste pravděpodobně někdy slyšeli a pokud ne, tak vězte, že se jedná o „estetickou kvalitu té části snímku, která leží mimo rovinu ostrosti“ – v praxi se tedy jedná o části fotografie, které jsou mimo hloubku ostrosti a o to, jak „elegantně“ jsou rozostřené.

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Určitě si každý z nás vzpomene, jak jsme byli jako děti ohromeni tajemnými fotkami, na kterých jsou zachyceni duchové nebo jiné paranormální jevy. U mnoha z nich není jasné, jak vznikly, přesto se je podařilo vyfotit znovu.

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!