DIGIarena.e15.cz

Objevte v Cibulkovi svoji vlastní symboliku

Na výstavě současného rakouského fotografa Heinze Cibulky, která probíhá v prostorách Domu umění v Brně, vás překvapí široké množství možností vlastního výkladu. Každý si v jeho fotografiích může najít něco, co se mu bude líbit, co mu něco připomene, za co se na Cibulku naštve, či něco, z čeho zrozpačití.
Objevte v Cibulkovi svoji vlastní symboliku

Celkový pocit z výstavy je o to roztříštěnější, že se jedná o retrospektivu, do které spadají roky 1970 – 2005. To je poměrně rozsáhlé období, což je patrné i na vývoji, jakým Cibulka za tyto roky prošel. Nejmarkantnější změna nastala v devadesátých letech, kdy začal Heinz Cibulka pracovat s počítačem, čímž se z jeho fotografií stávají fotomontáže sestavené z několika snímků, působící jednak hypnoticky a jednak uspěchaně jako naše doba. S fotografiemi z doby starší je pojí hlavní společná otázka, kterou Cibulka ve svých dílech řeší – jak působí více snímků dohromady.

U novějších fotografií odpovídá Cibulka na tuto otázku montáží v počítači, u těch starších záměrnou instalací vždy čtyř snímků vedle sebe. Již v sedmdesátých a osmdesátých letech tak Cibulka jakoby směřoval k tomu, co mu o desetiletí později umožnil v plné míře rozvinout počítač. Dalším pojítkem mezi staršími a novějšími díly jsou náměty, které si rakouský fotograf vybírá. Cibulka téměř vždy do čtveřice snímků či do pozdějších téměř až surrealistických montáží zakomponoval lidskou postavu, s oblibou i výtvory lidí, výplody současné společnosti, a nezřídka objekty vzbuzující nějaké asociace.

 

Ilustračním příkladem takovýchto asociačních snímků může být jedna ze sestav čtyř snímků ze Smíšené série (1982-1987). Na těchto fotografiích zachytil Cibulka mrtvého starého muže, střeva z prasete na zabijačce, kupku uschlého sena a dalekohled. Pokud by byly tyto snímky prezentovány samostatně, asi stěží by vzbudily v divákovi myšlenky na nějaké symbolické významy, mnohem více bychom mohli očekávat odpor, či zhnusení nad fotografováním něčeho tak nelibého, jako jsou vepřová střeva. V kombinaci, ve které uvádí snímky Heinz Cibulka, dostávají nový význam – symboliku zmaru odehrávající se v rostlinné říši, v říši živočišné i u člověka. Dalekohled, který je obrácen směrem ke hvězdám může být chápán jako prvek vnášející do zmaru optimistický význam – duše žijí dále ve vesmíru na jiných planetách, věřící lidé by zde mohli nalézt odkaz na boha.

Celé výstavě však vévodí obrovská fotografická plátna vzniklá již s pomocí počítače – Báseň dějin I-II (2000). Už název sám napovídá, že odkazů zde bude na dvou dílech smícháno více, než je návštěvník při jedné prohlídce schopen zaregistrovat – připoutaný Prométheus, Gustav Klimt, vídeňská secese a kapka expresionismu, kresby, domy, noty, lidé s fotografií, lidé tančící…A jedna tvář, u které budete přemýšlet, jestli je to opravdu Franz Kafka do té doby, než vás napadne, že vlastně není důležité, kdo to ve skutečnosti je. Jako by chtěl Cibulka spíše říci – až vám před očima proběhne váš život, ať je na co se dívat.

Výstavu Heinz Cibulka máte možnost shlédnout v Domě umění na Malinovského náměstí v Brně. Každou středu je do výstavních prostor vstup zdarma. Bližší informace o otevírací době i o Cibulkově výstavě naleznete na webové adrese: http://www.dumb.cz

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Píchavé dobrodružství s nepálskými sběrači medu

Píchavé dobrodružství s nepálskými sběrači medu

Být profesionálním fotografem či filmařem může někdy vyžadovat odvahu hodnou výkonu adrenalinových sportů. Zvlášť, když máte zdokumentovat jedny z posledních sběračů medu nepálských včel

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Podívejte se na fascinující fotosérii inspirovanou starými Slovany

Podívejte se na fascinující fotosérii inspirovanou starými Slovany

Češi uspěli v celosvětové soutěži 365 Days of Summer

Češi uspěli v celosvětové soutěži 365 Days of Summer

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Déšť je přírodní jev se zvláštní poetikou. Pokud na poušti začne pršet, tak velice rychle rozkvete a zazelená se. Celé to působí téměř jako zázrak – vyprahlá kamenitá poušť se během několika chvil přemění na krásné místo.

EyeEm Awards 2017 jdou do finiše. Podívejte se na výběr 20 úchvatných fotografií

EyeEm Awards 2017 jdou do finiše. Podívejte se na výběr 20 úchvatných fotografií

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Říká se, že dobrá architektura by měla určitým způsobem citlivě pracovat s okolní krajinou. Santini na Vysočině vycházel z barokní představy, že ji lze přeměnit. Jeho stavby s krajinou nelícovaly, neztrácely se, ale dotvářely ji.

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Rozdíl mezi tím, jaké věci jsou ve skutečnosti, a jak se nám jeví, může vést k radikální skepsi a odmítnutí smyslového vnímání světa, neboť se na něj nelze spolehnout, nebo k přesvědčení, že mezi skutečností – a tím, jak ji vidíme – existuje shoda.