DIGIarena.e15.cz

Odcizený svět ve fotografiích Jiřího Křenka

Není pochyb o tom, že dnes třicetiletý Jiří Křenek si v současné české fotografii vydobyl své místo. K tomu mu jistě dopomohla řádka ocenění jak v Česku, jako například Czech Press Photo či 2. místo při udělování Cen Jaromíra Funkeho 2004 (v závěsu za Ditou Pepe), tak i v zahraničí. Tam vešel ve známost zejména svými snímky motoristických událostí.
Odcizený svět ve fotografiích Jiřího Křenka

Na loňském Mezinárodním automobilovém festivalu v Paříži vyhrál Jiří Křenek (1974) soutěž o nejlepší fotografii roku v oblasti automobilového sportu. Ceny mu otevírají cestu dál, ovšem – stále platí: doma nejsi prorokem, a tak podle Křenkových slov je o něm a jeho tvorbě paradoxně větší povědomí v cizině než v České republice.

Klepněte pro větší obrázek
Vítězná fotografie Jiřího Křenka na pařížském automobilovém festivalu - odraz na přilbě závodníka

Ve Francii vyhrál a tak nyní, ve spolupráci s pražským Palácem Langhans-Centrem Fotoškoda, započala v Českém centru v Paříži Křenkova výstava téměř padesátky velkoformátových fotografií. Ta jej však neprezentuje předně jako pohotového fotografa Formule 1, snímky z této oblasti jsou zde totiž jen ve sporadickém množství. Výstava představuje návštěvníkům tři doposud vzniklé Křenkovy dokumentární cykly - Hypermarkety, Městečka a Mobily. Jiří Křenek je považuje jako svou „volnou tvorbu“, variace na výdobytky moderní společnosti. Předně ukazuje působení těchto faktorů na mezilidské vztahy.

Fotografický cyklus Hypermarkety (diplomová práce na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě) má vystihnout autorovu nechuť ke konzumnímu způsobu života naší společnosti. Snímky pořizoval v extrémních podmínkách davového šílenství nakupujících, většinou na parkovištích, před vstupy do obchodních domů, výjimečně se mu podařilo zachytit také situaci uvnitř obchodu (kde je zakázáno fotografovat). Využití zeleného směrového blesku v tomto cyklu napomáhá vytvořit z lidských bytostí mnohdy stresované kreatury.

Klepněte pro větší obrázek
Jiří Křenek: ilustrační fotografie z cyklu Hypermarkety

Cyklus Městečka, který mohl vzniknout na základě Grantu hlavního města Prahy při Czech Press Photu, ironizuje nový životní styl zbohatlých rodin, které si plní svůj „kalifornský sen“. Poukazuje zčásti na život v tzv. satelitních městečcích, a zejména na šokující, ve všech ohledech kýčovitou „moderní“ architekturu.

Posledně vzniklý cyklus Mobily, který Křenek pořídil na svých zahraničních cestách za závody Formule 1, dává nahlédnout do obličejů lidí, kteří se ve své samotě skrývají za telefon, ale tváří v tvář si již s dotyčným na druhém konci nemají co říct. Absurditu celé skutečnosti podtrhává využití převážně modrého směrového blesku, který vystihuje chlad a odcizenost dnešní společnosti.

Klepněte pro větší obrázek
Jiří Křenek: ilustrační fotografie z cyklu Mobily

Jako protipól k těmto dokumentárním cyklům vznikají Křenkovy fotografie závodů Formule 1, ve kterých zachytává rychlost a zároveň exotičnost tohoto sportu.

Výstava ve Francii skončí 2. dubna, posléze bude v pozměněné podobě reprízována také českým divákům. Ve dnech 14. května až 5. června bude totiž převedena do obchodní galerie pražského paláce Flóra. Zatímco v Paříži byly na vernisáži promítnuty i krátké videofilmy o Křenkově tvorbě, není doposud jisté, jestli technické podmínky umožní stejný akt provést také v Praze. Pražská výstava bude také více orientovaná na automobilové fotografie Jiřího Křenka, které lépe vycházejí vstříc dynamickému prostoru paláce Flóra.

Klepněte pro větší obrázekČím fotí Jiří Křenek: Své dokumentární cykly pořídil Jiří Křenek na analogový Nikon F5, při použití širokoúhlého 28 mm objektivu a směrových blesků. Značku Nikon nevyměnil ani při automobilových závodech, pouze z analogu přešel na digitál.

 

 

 

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?