DIGIarena.e15.cz

Odlesk budoucnosti na Fotografii týdne

Obrovské kovové „zásobníky na slunce“ převyšují snad i mrakodrapy. Abychom spatřili světlo, musíme se pořádně zaklonit.
Odlesk budoucnosti na Fotografii týdne

Možná nebude naše Fotografie týdne zas tak daleko od pravdy, až skutečně nastane rok 2084. Autor snímku tuto dobu nazval Futurania – spojuje zde anglický výraz pro budoucnost, „future“, s výrazem „urania“. A to je zase jiný svět, svět těžebních dolů, potu a špíny a lidských emocí mezi těžkou technikou. Tvůrce Fotografie týdne se skrývá pod pseudonymem v__m a pokud si prohlédnete jeho galerii, budete možná překvapeni. Tento člověk je schopen velmi obratně zachytit dynamiku daného prostoru.

Je jasné, že si je tohoto vědom, a proto vyhledává místa, která jsou pro fotografovo oko výzvou. V hutích i uranových dolech experimentuje s liniemi, fotografuje kouř i jiskry a občas ukazuje i lidi, kteří zde dosud pracují. Některé snímky trochu připomínají tvorbu Václava Jiráska, který předvedl koncem minulého roku v Brně svou fascinující výstavu Industria. Autor v__m ukazuje na fotkách z opuštěných dolů něco podobného: zbytky lidství, závan živého člověka, který už se zřejmě nevrátí, protože budova, ve které léta pracoval, podlehla demolici a byla srovnána se zemí.

Klepněte pro větší obrázek
Futurania 2084; foto: v__m

„Futurania 2084“ pravděpodobně také pochází z tohoto prostředí, i když některé snímky autora jsou mírnější a „civilnější“. Dramatický náboj má ale většina z nich. Je převážně způsoben deformací obrazu či jinak podtrženou dynamikou. Fotografie týdne podle slov autora prošla pouze drobnou úpravou barevnosti. Otázka, jak to bylo se sluníčkem, které vypadá trochu nepřirozeně, zůstala nezodpovězena, ale nejspíš bychom měli být rádi, že jej tam máme, protože se možná autorova chmurná vize splní a v nazelenalém světě budoucna bude skutečně slunce na příděl.

Šmouhaté slunce ale zajímavě koresponduje s hrubými flekatými barely, které se vzpínají k nebesům stejně jako dnešní mrakodrapy. Je to znepokojující. Z kompozičního hlediska ovšem výborné. Autor umí velmi šikovně upoutat pozornost díky hře linií, nezvyklosti úhlů a – samozřejmě – jeho oblíbenému zkreslení ohniskem, které zde sice není tak patrné, ale rozhodně nechybí.

Jediné, co poněkud bije do očí, jsou mraky v horním levém rohu. Podle zákonitosti této fotografie mělo být jediným zdrojem světla (a jediným bodem, k němuž se malý člověk, uvězněný mezi obry, vzpíná) slunce. Místo toho je naše pozornost nečekaně odlákána do rohu a dramatično fotky je zahnáno též do kouta: svět se přece nezdá tak beznadějný, když jsou na obloze mráčky! Ani to sluníčko není náhle tak radioaktivní. Levý roh maličko pohřbívá vizi o nehostinné budoucnosti. Ale na druhou stranu, všechny fotografie nemůžou být podle našeho očekávání. Stejně jako nebude ona budoucnost. Počkejme si tedy těch magických 77 let a uvidíme..

Další článek




celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

Jak se to má se sluncem v__m 7. 7. 2007, 12:41
Re: Fotogalerie petr březina 6. 7. 2007, 12:59
Fotogalerie Marek K. 6. 7. 2007, 08:50

Další podobné články

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Když se o někom řekne, že je to prostý člověk, nemusí to znamenat, že by byl analfabetem nebo nevzdělancem. Ostatně také babička Boženy Němcové, alespoň jako literární postava, byla na jedné straně archetypem prostoty a na druhé moudrosti.

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

...našlapuj lehce, neboť kráčíš po mých snech, je citátem anglického básníka Samuela Butlera. Otevírá přitom dvě důležité otázky – proč sníme a co s těmi sny mají dělat druzí. Na první otázku by bylo možné odpovědět psychologicky.

Fotografie týdne: Industriality II

Fotografie týdne: Industriality II

Továrna není jen místo, kde se něco vyrábí, ale sociální fenomén. Joshua B. Freeman ve své knize Behemoth ukazuje, jak továrna a struktura společnosti spolu těsně souvisejí. Postavit velkou a úspěšnou továrnu totiž předpokládá mít v ní koho zaměstnat

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Peter Jervis ve svých knihách pracuje s pojmem epizodická zkušenost. Jde o nějaký nejmenší atomický celek poznání, který nám umožní o světě něco vypovědět. Epizodickou zkušeností může být čas potřebný pro rozpoznání kolegy z práce nebo třeba poznání melodie oblíbené písně.

Fotografie týdne: Frankfurt am Main / Germany

Fotografie týdne: Frankfurt am Main / Germany

Brno si již od dvacátých let minulého století přálo svůj vlastní mrakodrap. Jakoby výšková budova pro obyvatele představovala něco kouzelného či zázračného, stavbu, kterou město, s komplexem (a půvabem) předměstí Vídně mít musí.

Fotografie týdne: lustrování

Fotografie týdne: lustrování

Člověk je nesporně bytostí časovou – každá buňka v našem těle má svůj čas, který vydrží, naše myšlení je nekonečně spojené s časovostí bytí. Přemýšlíme, co stihneme, co po nás zůstane, toužíme po nesmrtelností, kterou rozličným způsobem naplňujeme.

Fotografie týdne: Poslední oblouček – o zážitku, zkušenosti, plnosti okamžiku

Fotografie týdne: Poslední oblouček – o zážitku, zkušenosti, plnosti okamžiku

Historicismus, respektive snaha přenášet historické struktury, kulisy a reálie do doby, do které nepatří, může nabývat různých podob a mít různé kořeny, mezi kterými je třeba rozlišovat.

Fotografie týdne: Slnečné a tienisté

Fotografie týdne: Slnečné a tienisté

Jednou ze základních myšlenek buddhismu, který je pro současný západní kulturní okruh stále přitažlivější je nehodnocení. To neznamená utonutí v bezbřehém relativismu (který je v mnoha ohledech obtížně konzistentně udržitelný), ale do jisté míry ztrátu zájmu o okolí.