DIGIarena.e15.cz

Odlesk budoucnosti na Fotografii týdne

Obrovské kovové „zásobníky na slunce“ převyšují snad i mrakodrapy. Abychom spatřili světlo, musíme se pořádně zaklonit.
Odlesk budoucnosti na Fotografii týdne

Možná nebude naše Fotografie týdne zas tak daleko od pravdy, až skutečně nastane rok 2084. Autor snímku tuto dobu nazval Futurania – spojuje zde anglický výraz pro budoucnost, „future“, s výrazem „urania“. A to je zase jiný svět, svět těžebních dolů, potu a špíny a lidských emocí mezi těžkou technikou. Tvůrce Fotografie týdne se skrývá pod pseudonymem v__m a pokud si prohlédnete jeho galerii, budete možná překvapeni. Tento člověk je schopen velmi obratně zachytit dynamiku daného prostoru.

Je jasné, že si je tohoto vědom, a proto vyhledává místa, která jsou pro fotografovo oko výzvou. V hutích i uranových dolech experimentuje s liniemi, fotografuje kouř i jiskry a občas ukazuje i lidi, kteří zde dosud pracují. Některé snímky trochu připomínají tvorbu Václava Jiráska, který předvedl koncem minulého roku v Brně svou fascinující výstavu Industria. Autor v__m ukazuje na fotkách z opuštěných dolů něco podobného: zbytky lidství, závan živého člověka, který už se zřejmě nevrátí, protože budova, ve které léta pracoval, podlehla demolici a byla srovnána se zemí.

Klepněte pro větší obrázek
Futurania 2084; foto: v__m

„Futurania 2084“ pravděpodobně také pochází z tohoto prostředí, i když některé snímky autora jsou mírnější a „civilnější“. Dramatický náboj má ale většina z nich. Je převážně způsoben deformací obrazu či jinak podtrženou dynamikou. Fotografie týdne podle slov autora prošla pouze drobnou úpravou barevnosti. Otázka, jak to bylo se sluníčkem, které vypadá trochu nepřirozeně, zůstala nezodpovězena, ale nejspíš bychom měli být rádi, že jej tam máme, protože se možná autorova chmurná vize splní a v nazelenalém světě budoucna bude skutečně slunce na příděl.

Šmouhaté slunce ale zajímavě koresponduje s hrubými flekatými barely, které se vzpínají k nebesům stejně jako dnešní mrakodrapy. Je to znepokojující. Z kompozičního hlediska ovšem výborné. Autor umí velmi šikovně upoutat pozornost díky hře linií, nezvyklosti úhlů a – samozřejmě – jeho oblíbenému zkreslení ohniskem, které zde sice není tak patrné, ale rozhodně nechybí.

Jediné, co poněkud bije do očí, jsou mraky v horním levém rohu. Podle zákonitosti této fotografie mělo být jediným zdrojem světla (a jediným bodem, k němuž se malý člověk, uvězněný mezi obry, vzpíná) slunce. Místo toho je naše pozornost nečekaně odlákána do rohu a dramatično fotky je zahnáno též do kouta: svět se přece nezdá tak beznadějný, když jsou na obloze mráčky! Ani to sluníčko není náhle tak radioaktivní. Levý roh maličko pohřbívá vizi o nehostinné budoucnosti. Ale na druhou stranu, všechny fotografie nemůžou být podle našeho očekávání. Stejně jako nebude ona budoucnost. Počkejme si tedy těch magických 77 let a uvidíme..

Další článek




celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

Jak se to má se sluncem v__m 7. 7. 2007, 12:41
Re: Fotogalerie petr březina 6. 7. 2007, 12:59
Fotogalerie Marek K. 6. 7. 2007, 08:50

Další podobné články

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Fotografie týdne: o ztracených domovech

Snímek o ztracených domovech ukazuje jeden takový tvůrčí pokus, který je ale nedokončený, neúplný, rozdělaný. Ukazuje rozestavěný dům, který už asi nikdo nepostaví; psa, který se dívá kolem sebe a neví, kam patří.

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Fotografie týdne: V dešti – o poetice, kráse a modelování světa

Déšť je přírodní jev se zvláštní poetikou. Pokud na poušti začne pršet, tak velice rychle rozkvete a zazelená se. Celé to působí téměř jako zázrak – vyprahlá kamenitá poušť se během několika chvil přemění na krásné místo.

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Fotografie týdne: Dukovany: O posunu od jak k proč

Říká se, že dobrá architektura by měla určitým způsobem citlivě pracovat s okolní krajinou. Santini na Vysočině vycházel z barokní představy, že ji lze přeměnit. Jeho stavby s krajinou nelícovaly, neztrácely se, ale dotvářely ji.

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Fotografie týdne: mimikry – O schovávání se, hraní a přetvářce

Rozdíl mezi tím, jaké věci jsou ve skutečnosti, a jak se nám jeví, může vést k radikální skepsi a odmítnutí smyslového vnímání světa, neboť se na něj nelze spolehnout, nebo k přesvědčení, že mezi skutečností – a tím, jak ji vidíme – existuje shoda.

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Fotografie týdne: o účelu věcí, postmoderně a klavírech ve snech

Podle klasické aristotelovské teorie existuje ve věcech jistý parametr, který říká, k čemu daný objekt slouží, jaký je jeho smysl v kontextu celého vesmíru. Lze tedy říci, jaká je role člověka ve vesmíru, stejně jako dobrého jídla, hudebního nástroje...

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Fotografie týdne: O vlastní roli, vtažení do příběhu a divadlu života

Pokud bychom na ulici ve městě potkali herce, který bude hrát svoji divadelní roli, tak – bez ohledu na její obsah – na první pohled zpozorujeme, že je na takovém člověku něco divného.

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Fotografie týdne: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá

Jaký je rozdíl mezi domem a domovem? Zatímco některé jazyky tuto diferenci vůbec neprovádí, v češtině je mezi nimi zásadní rozdíl. Dům je stavbou, má čistě materiální povahu, domov je ale něco zcela jiného...

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Fotografie týdne: při zdi – o tom, jak těžké je být skromný a bořit vnitřní zdi

Skromnost je podivuhodná ctnost, která (snad ještě více nežli jiné) může být problematicky chápaná. První nesprávný výklad může být učiněn z pohledu malého sebevědomí, nepřijetí sebe sama, komplexů či lenosti.