DIGIarena.e15.cz

Ohnisková vzdálenost lidského oka

Je zorný úhel našeho oka a vidění totožný s obrazovým úhlem 50 mm objektivu nasazeným na kinofilmové zrcadlovce?

Některé fotografické pověry se drží již několik desetiletí. Jedna z nejrozšířenějších je ta o normální ohniskové vzdálenosti 50 mm. Co se traduje, učí a vykládá? Ve své obvyklejší podobě se uvádí, že objektiv 50 mm poskytuje na kinofilmovém formátu (24 × 36 mm) stejný obrazový úhel jako lidské oko. Smělejší tvrzení to zdůvodňuje tím, že lidské oko má čočku s ohniskovou vzdáleností také 50 mm.

Optická soustava lidského oka

Oko bývá často srovnáváno s fotografickým přístrojem. Mezi nimi je však tolik odlišností, že by to vydalo na samostatný článek. Těch již bylo ale publikováno mnoho. Zde budou uvedeny jen ty skutečnosti, které mají vztah k ohniskové vzdálenosti.

Klepněte pro větší obrázek 
Průřez lidským okem

Samotná čočka v lidském oku má ohniskovou vzdálenost přibližně 55 mm. To by zhruba odpovídalo výše uvedenému tvrzení. Jenže optickou soustavu oka tvoří několik optických členů: rohovka (1), přední komora (2), vlastní čočka (3) a sklivec (4). Celková ohnisková vzdálenost celé soustavy je přibližně 17 mm. Tato hodnota se od hodnoty kinofilmového objektivu výrazně odlišuje.

Pro zajímavost: na rozdíl od fotopřístroje zaostřuje lidské oko pomocí svalů, které mění zakřivení ploch oční čočky. Ale u chobotnic, sépií a některých ryb se prý zaostřování provádí tak, jako u objektivů fotoaparátů – posunem oční čočky vpřed a vzad.

Ke srovnání s kinofilmem: průměr oční koule je 24 mm. Jak by se dovnitř vešla čočka, vzdálená od sítnice 50 mm? A proč by se parametry lidského oka měly řídit právě velikostí kinofilmu? Vždyť i malé digitální kompakty s velikostí snímacího čipu 3 × 4 mm, i studiové přístroje s formátem 28 × 36 cm poskytují snímky se stejnou perspektivou.

Zorný úhel objektivu

Klepněte pro větší obrázek
Geometrie zorného úhlu

V katalozích objektivů bývá pro každý objektiv uváděn zpravidla zorný úhel (α) pro úhlopříčku obrazu (u). V praxi fotografy více zajímá vodorovný zorný úhel (β) pro šířku obrazu (š), někdy i svislý úhel (γ) pro výšku obrazu (v). Pro objektiv o ohniskové vzdálenosti 50 mm a formát 24 × 36 mm (úhlopříčka 43,3 mm) je úhel α = 46,8 °, úhel β = 39,6 ° a úhel γ = 27 °.

Zorný úhel lidského oka

Lidské oko má zorné pole mnohem větší, než objektiv 50 mm, zvláště ve vodorovném směru. Navíc se zorná pole obou očí sčítají, takže vidíme dokonce i kousek za sebe – uvádí se vodorovný zorný úhel až 208 °.

Klepněte pro větší obrázek
Zorné pole obou lidských očí

Modře je znázorněno zorné pole objektivu 50 mm. Lze najít aspoň přibližnou shodu?

Klepněte pro větší obrázek
Rozložení zrakové ostrosti v obrazovém poli

Na rozdíl od fotografického zobrazení je ale ostrost vnímaného obrazu velmi nerovnoměrná. Nejvíce světlocitlivých prvků je v takzvané žluté skvrně (pozice 5 na obrázku Průřez lidským okem). V celém zbývajícím poli vnímáme jen neostrý obraz. Tuto skutečnost si neuvědomujeme, protože oko zaměřuje automaticky svůj pohled na předmět, který nás zajímá.

Klepněte pro větší obrázek
Simulace vnímání skutečnosti lidským okem

Pokud by někomu připadala uvedená simulace neuvěřitelná, ať zkusí soustředit svůj pohled na jedno delší slovo z tohoto textu a bez hnutí oka přečte slova vedlejší.

Výlet do dějin zobrazování

Předchůdcem fotografie bylo po mnohá století malířství. Lze zde najít oporu pro tvrzení o normálním zorném úhlu? Také ne. Pozorným prohlížením fotografií v galeriích zjistíme, že portréty odpovídají spíše delším ohniskovým vzdálenostem (stačí si uvědomit odstup malíře od portrétované osoby a velikost osoby na plátně), krajiny, města a výjevy odpovídají spíše širokoúhlým objektivům. Najdeme zde samozřejmě i obrazy, které svojí perspektivou odpovídají „základnímu“ objektivu, ale asi tak stejně často jako v produkci fotografií.

Odpověď najdeme v dějinách fotografické techniky

Již od začátku vývoje fotografických přístrojů věnovali jejich výrobci hlavní pozornost kvalitě fotografických objektivů. Na nich a na kvalitě světlocitlivých materiálů závisela kvalita výsledných fotografií. Konstruktéři a vynálezci prvních objektivů byli většinou matematici, kteří dokázali vymyslet teorie a vzorce, podle kterých se objektivy konstruovaly. Zjistili dodnes platnou skutečnost, že každý objektiv je řadou kompromisů. Zlepšení jednoho parametru má za následek zhoršení jiných. A právě objektivy, navržené těmito vynálezci, měly ohniskovou vzdálenost zhruba odpovídající úhlopříčce požadovaného formátu. Při větším zorném poli již vady prudce rostou a je potřeba použít jinou optickou konstrukci objektivu.

Když v roce 1911 sestrojil Oskar Barnack první přístroj na kinofilm, nedělal to pro fotografy, ale pro filmaře. Jako expoziční pomůcku. Zvolil dvojnásobný formát negativu, než používali filmaři a objektiv 50 mm, který toto políčko dokázal kvalitně vykreslit. A už to tak zůstalo. I u dalších modelů přístroje Leica pro fotografy. Mimochodem: ohnisková vzdálenost 50 mm se považuje za základní i v profesionální kinematografii. Při velikosti filmového políčka 16 × 22 mm.

Co tedy je „normální“ ohnisková vzdálenost?

Po mnoho desítek let se kinofilmové fotopřístroje dodávaly s objektivy o ohniskové vzdálenosti 50 mm. Později je nahradily zoomy 28–80 mm, ještě později jejich ekvivalenty pro menší formáty digitálních snímačů.

K těmto, základním (zabudovaným, normálním, dodávaným) objektivům si fotografové pořizovali objektivy s delšími i kratšími ohniskovými vzdálenostmi (než je 50 mm).

Tato praxe se nezměnila ani po mohutném nástupu kompaktních fotografických přístrojů na kinofilm. Zde byla nejčastější a nejoblíbenější ohnisková vzdálenost 35 mm (než přišly zoomy).
Proto normální, základní ohnisková vzdálenost 50 mm. Jiný význam (matematický, geometrický, fyziologický, filozofický) v tom nehledejme.

Další článek




celkem 73 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: pěkné, ale AJR 1. 10. 2009, 21:24
Re: pěkné, ale Jan Čerbák 17. 3. 2009, 20:31
Re: Možná jsem magor... A.V. 17. 3. 2009, 15:21
Možná jsem magor... NightRunner 17. 3. 2009, 13:06
mk mumintroll 7. 3. 2009, 20:55

Další podobné články

Smartphone Photography 101 vám pomůže zlepšit váš fotografický um

Smartphone Photography 101 vám pomůže zlepšit váš fotografický um

Nezáleží na tom, kolik lidí už fotografuje mobilními telefony a kolik snímků už tak vyfotili. Stále najdete větší množství těch horších, než těch lepších. I pro ně je připraveno několik rad, které by ji mohly pomoci zlepšit se.

5 tipů jak dosáhnout lepších nočních streetfotek

5 tipů jak dosáhnout lepších nočních streetfotek

Noční fotografie je poměrně komplexní disciplínou, v níž se musíte obvykle dopředu rozhodnout, jak má výsledná fotografie vypadat a tomu také přizpůsobit svoji techniku. Oproti tomu streetfotografie je velmi podobná reportáži, kde je třeba být pohotový.

Vánoční světýlka jako zdroj osvětlení pro portréty?

Vánoční světýlka jako zdroj osvětlení pro portréty?

Vánoční osvětlení je jednou z věcí, které využíváme v roce velmi krátce – obvykle pár týdnů na přelomu roku a případně jako výzdobu různých večírků a oslav. Proč ale nezkusit pomocí malých LED světýlek vytvořit zajímavé portréty?

3 nejhorší momenty, se kterými se jako fotograf setkáte

3 nejhorší momenty, se kterými se jako fotograf setkáte

V okamžiku, kdy držíte v ruce pokročilejší fotoaparát, rázem se z vás stává „pan fotograf“, na kterého se obvykle každý obrací pro radu. Pokud ale aparát v ruce nemáte, jste obyčejným člověkem, kterému je třeba vše vysvětlit – v obou rolích se ale dostanete do mnohdy bezvýchodných situací...

Nejčastější začátečnické chyby při úpravě fotografií a jak se jim vyhnout

Nejčastější začátečnické chyby při úpravě fotografií a jak se jim vyhnout

Téměř každý fotograf upravuje své snímky v počítači. Než najde efektivní workflow s kvalitním výsledkem, může to nějaký čas trvat. V našem článku se dozvíte, kterým z nejčastějších chyb je záhodno se vyhnout.

Proč je důležité rozptýlené světlo a jak ho použít?

Proč je důležité rozptýlené světlo a jak ho použít?

Co dělá fotografii skvělou fotografií?

Co dělá fotografii skvělou fotografií?

Na fotografovu oblečení při focení portrétů záleží více než si myslíte!

Na fotografovu oblečení při focení portrétů záleží více než si myslíte!

I když to tak na první pohled vypadat nemusí, do jisté míry opravdu záleží na tom, jakou barvu má fotografovo tričko při focení portrétu. Tušíte proč by tomu tak mělo být a neměli byste se soustředit pouze oblečení toho, kdo je před objektivem?