DIGIarena.e15.cz

Opice jako vlastník autorských práv? Čtěte a hlasujte!

Je to už pár let, co se na internetu objevila první zvířecí selfíčka. Téměř okamžitě po jejich zveřejnění však vyvstala otázka autorských práv k fotografiím, které nevyfotil člověk…
Opice jako vlastník autorských práv? Čtěte a hlasujte!

Mezitím se móda „sebeportrétu“ převalila světem a stal se z ní společenský fenomén, který je též předmětem bádání sociologů, psychologů… 

Tzv. selfies se staly nedílnou součástí sebeprezentace na sociálních sítích, a to nejen v rukou teenagerů, ale i „vážných“ politiků, umělců, sportovců… V těchto případech je autorství snímku nezpochybnitelné, vždyť leckdy je na snímku zachycena i ruka třímající fotoaparát či mobil. Ale co se stane, když spoušť zmáčkne bytost jiného než lidského živočíšného druhu?

Co provedl neposedný Naruto

Autorem (a tento termín nás bude na následujících řádcích zajímat nejvíce) prvního světově proslaveného „sebeobrázku“ se roku 2011 stala opice – jak jinak, už podle druhového pojmenování je jí vlastní opičení se, aneb co vidí, to napodobí. Ovšem pozadu nezůstaly ani jiné zvířecí druhy: např. chobotnice z Aucklandu je původcem nejen vlastního autoportrétu, nýbrž za úplatek (2 dolary) vyfotografuje i vás. Koneckonců se o tom můžete přesvědčit v následujícím videu. 

Jak bylo řečeno výše, již při zveřejnění prvních opičích selfíček vyvstala otázka, kdo je vlastně majitelem autorských práv k pořízeným snímkům. Aby bylo jasno, ke vzniku slavných fotografií došlo takto: David Slater si připravil fotoaparát na stativ, z něhož chtěl fotografovat primáty pro svou později vydanou publikaci Wildlife Personalities. Opička z rodu makaků jménem Naruto se však odmítla spokojit s pouhým pózováním a vzala portrétování do vlastních rukou – přiběhla k fotoaparátu a zmáčkla spoušť.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Vlevo: Narutovo selfíčko, vpravo: selfie samičky Celebes; fotografie převzaty z Wikimedia Commons

Právě to, že spoušť zmáčkl primát, nikoli fotograf, vedlo mnohé k domněnce, včetně Wikipedie, že vlastník autorských práv k fotografiím neexistuje. Vzniklé snímky se tak volně šířily (a dále šíří) po internetu. Později byla Davidu Slaterovi přiznána autorská práva v Británii, ovšem ta nebyla akceptována celosvětově. 

Ochránci v akci: I zvířata mají duši

Do hry však aktuálně vstoupil třetí hráč, který přišel s dalším pohledem na celou problematiku. Co když držitelem práv je nikoliv „nikdo“ nebo majitel fotoaparátu, nýbrž zvíře, které zmáčklo spoušť?

S touto možností přišla organizace PETA (People for the Ethical Treatment of Animals), která proti Davidu Slaterovi podala žalobu k sanfranciskému federálnímu soudu s tím, že za vlastníka autorských práv může být považována opice, a požádala o povolení spravovat výnosy z nakládání se snímky ve prospěch opičího autora Naruta a jeho kolegů z rezervace v Indonésii.

Tuto žalobu, jejíž celé znění si můžete přečíst zde, komentoval právník společnosti PETA Jeffrey Kerr slovy: „Autorská práva jsou garantována autorům bez omezení druhu. Majitelem práv není osoba, která vlastní fotoaparát, ale bytost, která fotografii pořídila.“

Klepněte pro větší obrázek
Elphie: První sloní selfíčko vzniklo na jaře tohoto roku, taktéž je volně ke stažení na Wikimedia Commons

Pokud by PETA uspěla, byl by vytvořen nejen průlomový právní precedens, který by ustanovil zvíře jako možného majitele duševního vlastnictví, ale též by došlo k paradoxní situaci, kdy by samotnému David Slateru, jenž stále podniká právní kroky proti těm, kteří šíří opičí selfíčka bez jeho svolení (a bezplatně), mohly být účtovány poplatky za použití, prodej atp. „Narutových“ fotografií. David Slater vyjádřil politování nad tímto krokem, neboť sám sebe považuje za obhájce práv zvířat.

 

Co si o celé problematice myslíte vy? Hlasujte v anketě na začátku článku a vyjádřete svůj názor v diskuzi.

 

 

Další článek




celkem 24 komentářů

Nejnovější komentáře

To je tak neskutečně debilní článek, produkt… rad1111 6. 10. 2015, 06:33
Samozřejmě že střelná zbraň je něco jiného. … AirForce1 5. 10. 2015, 23:51
To jsou zase ptákoviny. Speciální průkaz s t… Wolf9 5. 10. 2015, 16:02
Námitky proti přisuzování autorství díla opi… Jafa 4. 10. 2015, 22:16
a proč by zrovna PETA měla disponovat těmi h… Kamil 4. 10. 2015, 16:42

Další podobné články

Fotografie týdne: Počula si ...

Fotografie týdne: Počula si ...

Podle Hanse Urs von Balthasara znamená slovo komunita etymologicky spojení dvou slov dohromady či spolu a zeď. Zeď, je to, co odděluje členy komunity od těch ostatních. Je to prostor bezpečí za hradbami, který vyžaduje jistou loajalitu, společný jazyk, hodnoty, či blízkost.

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Dorothea Langeová: Kam se poděl palec Kočující matky?

Jen několik málo fotografií se stalo opravdu ikonickými – každý je viděl a snadno si je vybaví. Mnohá tato díla mají moc promítnout se do reálného světa a ovlivnit skutečnost. Patří mezi ně i snímek Dorothey Langeové Kočující matka.

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Největší fotoaparát na světě? Opuštěný dům a obří kolodiová deska

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Film natočený čistě na iPhone získal prestižní britské ocenění

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Fotografie týdne: Z cyklu Olšanské hřbitovy

Sledovat kulturu toho, jak nakládáme s mrtvými je nesmírně zajímavé a poučné, nikoli kvůli nim samotným, ale především proto, že nám ukazuje, jak k vlastní smrti a bytí ve světě přistupujeme sami

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Fotografie týdne: Černobílé emoce, Tanec I.

Emoce patří mezi nesporně literárně nejreflektovanější, ale současně nejméně vážně branou složku, lidského myšlení či osobnosti vůbec.

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Sony zveřejnilo výsledky fotosoutěže Alpha Female

Fotografie týdne: Za oponou

Fotografie týdne: Za oponou

Hannah Arendtová ve své knize Původ totalitarismu nesmírně pečlivě analyzuje to, jak snadno člověk upadne do schémat veřejného mínění, aniž by byl schopen a ochoten napřít svůj kritický úsudek, jenž by mohl vést k tomu, že některá obecně tradovaná interpretační pojetí překročí nebo problematizuje.