DIGIarena.e15.cz

Oskar Schindler: Od filmu k realitě (reportáž)

Schindlerův seznam. Film s neobyčejně poutavým příběhem i zpracováním, oceněný mnoha Oskary. Jeho děj, obzvláště konec, mě natolik zaujal, že jsem se rozhodla vydat se po stopách Oskara Schindlera a jeho fabriky.

Bývalá továrna leží v části obce Brněnec jménem Moravská Chrastová a lze ji spatřit z každého projíždějícího vlaku. Vzhledem k tomu, že je Brněnec vzdálený přibližně hodinu cesty z Brna, byl plán na jednu z únorových sobot jasný.

Takhle to nemuselo dopadnout!

Vlak staví téměř před vstupní bránou bývalé továrny. Při fotografování exteriéru najednou slyším: „Takhle to nemuselo dopadnout!“, říká kolemjdoucí, nejspíš místní obyvatel. „Budovy zbourali, ukradli nosné trámy a vše, co se dalo zpeněžit a nechali to tak!“, dodává neznámý muž s cigaretou. 

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Dveře od brány jsou vylomené. Cedule „Zákaz vstupu“ mě nepřesvědčuje, a já se rozhoduji vstoupit do již nebezpečného, demolicí zničeného areálu plného nevyvezených trosek a chemikálií.

Klepněte pro větší obrázek

Areál v troskách

Vcelku zůstalo jen několik budov, které se vnějšími vlivy samovolně rozpadají. Podlaží některých z nich již nepatří mezi bezpečné na průzkum. Ale i přesto vypadají, že dnes ještě vydrží. Snažím se tímto pocitem alespoň uklidnit, jinak by mi strach nedovolil po nich chodit. Do budovy ležící napravo od brány se však vstoupit neodvažuji. Stropy jsou mokré a rozpadají se natolik, že každou chvíli vidím upadnout větší úlomek stavební hmoty do vytvořené hromádky suti na podlaze.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Při procházení areálem dávám pozor, abych nespadla do některé z kanálových děr. Poklopy jsou jistě rozebrané sběrači kovů, jako na ostatních opuštěných místech. Hrozí šlápnutí na hřebík a v některých částech areálu je nutno prodírat se sutinami při snaze dostat se do některé z budov.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Zachovalá správní budova

Naproti bráně se nachází správní budova s kancelářemi, z nichž jedna patřila i řediteli. Většina místností je zabarikádovaná nábytkem a jiným nepořádkem, do některých se nedá vstoupit bez použití násilí. Od toho tu ale nejsem. Přišla jsem zdokumentovat kdysi významný areál, ne cokoliv ničit. Ve správní budově se ve dvou různých místnostech nacházely dva trezory. U jednoho chybí dvířka, po druhém zbyla vybouraná díra ve zdi.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Vycházím schody do prvního patra a všímám si dřevěného okraje zábradlí lemující schodiště, kovová část k mému nevelkému údivu opět chybí. Než opustím správní budovu, zavítám do velitelského krytu, uloženého ve sklepních prostorách a pokračuji dál.

V halách se již nic nevyrobí ...

Z množství výrobních hal zbylo jen několik vysokých zdí. Na jedné z nich se nedá přehlédnout polička s poskládanými dekami. Vnitřek těchto hal je kompletně zbourán.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Prodírám se množstvím nevyvezených cihel a jiné suti. Míjím dvě naproti sobě stojící, oproti předchozím zachovalé, stavby.

Klepněte pro větší obrázek
Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
foto: Muzeum Svitavy | současný stav

Nachází se v nich další haly a půda. Z půdy je dobrý výhled na zbouraný areál.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Na zemi zde leží zbytky dřevěných stolků s otvory po šicích strojích, spousta nití, látek, prospektů firmy Vítka a.s. V prvním patře jedné z nich jsou k nalezení zbytky větších průmyslových strojů s kovovou etiketou obsahující informace o roce a místě výroby. V další hale si nelze nevšimnout knihy úrazů, při jejímž čtení je těžké vžít se do bolesti prošitého ukazováčku nebo zapíchnutého „nopáku“ do paty.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Nyní zamířím do opuštěného stavení na konci areálu. Vycházím schody nahoru. Narazím na podkrovní pracovnu. Hned vedle se nachází další, menší půda. První co mi padne do oka je barel s otevřeným víkem a vysypaným žlutým práškem. Ostatní částí tohoto stavení také obsahují různé barely, některé nesou označení etiketami „ZDRAVÍ ŠKODLIVÝ“.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Přicházím k další, tentokrát k původní bráně, která sloužila již za doby Oskara Schindlera.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
foto: Muzeum Svitavy | současný stav

Za rezavou bránou se nachází zachovalý halový komplex s přilehlými budovami.

Klepněte pro větší obrázek

V období druhé světové války byl v těchto budovách koncentrační tábor. Stavení vlevo od brány sloužilo jako administrativní budova, v níž bylo i oddělení kresličů a technické dokumentace. Naposledy zde byla knihovna, laboratoř a nejspíš závodní lékař. Usuzuji podle nalezené cedule s ordinačními hodinami.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Vedle stojí bývalá přádelna, v níž byla během války ubytována část „zaměstnanců". Posledně sloužila jako barvírna s přilehlým skladem chemických látek.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
 

Přepadá mě smutný pocit z prohlídky místa s pozoruhodnou historií, které díky nesprávným rukou dopadlo tak tragicky. Přece jen by si zasloužilo alespoň odklidit chemikálie a tuny sutin, kterými je zasypáno. Dočetla jsem se, že by tu město v budoucnu chtělo vybudovat muzeum s prohlídkovou trasou. Držím palce, ať se to podaří. Jsem laik, ne architekt, ale domnívám se, že pokud se místo v blízké době bude nadále poddávat přírodním vlivům, zřítí se vše, co se ještě zachránit dá. Pokud už dnes není pozdě …

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Další kapitola




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Podpora svobody tisku aneb kdo získal letošní cenu UNESCO/GUILLERMO CANO

Podpora svobody tisku aneb kdo získal letošní cenu UNESCO/GUILLERMO CANO

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Když se o někom řekne, že je to prostý člověk, nemusí to znamenat, že by byl analfabetem nebo nevzdělancem. Ostatně také babička Boženy Němcové, alespoň jako literární postava, byla na jedné straně archetypem prostoty a na druhé moudrosti.

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

...našlapuj lehce, neboť kráčíš po mých snech, je citátem anglického básníka Samuela Butlera. Otevírá přitom dvě důležité otázky – proč sníme a co s těmi sny mají dělat druzí. Na první otázku by bylo možné odpovědět psychologicky.

Takto vypadá 24 hodin zachycených v gigantickém timelapse Londýna

Takto vypadá 24 hodin zachycených v gigantickém timelapse Londýna

Fotografie týdne: Industriality II

Fotografie týdne: Industriality II

Továrna není jen místo, kde se něco vyrábí, ale sociální fenomén. Joshua B. Freeman ve své knize Behemoth ukazuje, jak továrna a struktura společnosti spolu těsně souvisejí. Postavit velkou a úspěšnou továrnu totiž předpokládá mít v ní koho zaměstnat

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Peter Jervis ve svých knihách pracuje s pojmem epizodická zkušenost. Jde o nějaký nejmenší atomický celek poznání, který nám umožní o světě něco vypovědět. Epizodickou zkušeností může být čas potřebný pro rozpoznání kolegy z práce nebo třeba poznání melodie oblíbené písně.

V LA mají muzeum selfie, jejich focení má na svědomí již více jak 127 životů

V LA mají muzeum selfie, jejich focení má na svědomí již více jak 127 životů

Různá muzea proti pořizování různých fotografují bojují různými způsoby. Ne však muzeum selfie, které se nachází v americkém Los Angeles. To k tomu totiž přímo nabádá, mějte se ale na pozoru před „selfitis“...

Společnost Netflix převedla na plátno historii značky Kodachrome

Společnost Netflix převedla na plátno historii značky Kodachrome