DIGIarena.e15.cz

Otevřená zpověď svatebního fotografa

Následující příspěvek je trochu netradiční. Odhaluje pozadí tvorby jednoho z českých svatebních fotografů a shodou okolností současně i člověka, který píše pro tento web.

Poznámka: Nebývá zvykem, aby magazín přinášel rozhovor s „osobností“, která se angažuje v jeho vlastní redakci. Následující řádky proto mohou působit trochu paranoidně — jedná se totiž o interview s šéfredaktorem tohoto webu, o které byl před časem požádán ze strany spřízněného časopisu DIGIfoto, nikoliv jako publicista, ale jako fotograf se zaměřením na svatební fotografii.

Jak jste se dostal k focení svateb?

Ta cesta byla velmi prostá – focení bylo mým velkým koníčkem už od dětství. Když se moje vlastní máma podruhé vdávala, poprosila mě tehdy, jestli bych její svatbu nenafotil, což jsem samozřejmě rád udělal. Byla to tehdy jednorázová akce, při které se mi podařilo současně suplovat ještě práci kameramana. Kamera stála v obřadní síni na stativu, já k ní občas přiběhl, abych změnil kompozici, a mezitím fotil. Tím hlavním impulsem, který mě pak k focení svateb přivedl nadobro, byl vyhazov ze zaměstnání během ekonomické krize. Foťák ležel doma na polici, protože jsem se tou dobou zabýval umělečtější fotografií, takže jsem se logicky chopil jediné šance, která zůstávala, a začal fotit svatby. Zjistil jsem při tom, že ačkoliv je to činnost poměrně náročná, je to jedno z nejpříjemnějších zaměstnání, jaké může člověk zastávat. Nyní už sice podnikám ve zcela jiném oboru, ale ke svatbám se občas stále velmi rád vracím.

Klepněte pro větší obrázek 
Fotografie: Jan Homola

Dá se podle vás tímto specifickým fotografickým řemeslem živit?

Určitě dá, i když to není můj případ – osobně beru focení svateb stále jako koníček, kterým si přivydělávám na fotografickou techniku. V odpovědi na vaši otázku záleží samozřejmě na tom, jak se podaří fotografovi uchytit. Konkurence je dnes veliká také proto, že se z fotografie stalo hobby pro široké masy a digitální zrcadlovku, která je pro svatební focení nezbytná, má nyní kdekdo. Tradiční tržní mechanismus poptávky a nabídky pak na základě vašeho úspěchu a pověsti mezi zákazníky vede ke stanovení rozumné cenové hladiny, za kterou si můžete dovolit vaše služby nabízet. Znám fotografy, kteří vám slíbí tisíc snímků na DVD a za osm hodin na svatbě si naúčtují pouhé tři tisíce korun, ale taky takové, kteří nabídnou velmi hodnotné portfolio menšího počtu fotografií a jejich šestihodinové angažmá vyjde klienta na patnáct až dvacet tisíc. Sám se snažím jít spíše cestou kvality než kvantity. Výsledkem je to, že mám v průběhu roku řádově desítky zájemců na každý termín, přičemž uspokojit mohu pochopitelně vždy jen jeden pár. Objednávky se uzavírají i více než rok předem. Pokud se tím tedy jednou rozhodnu živit, pak to pravděpodobně půjde.

Klepněte pro větší obrázek 
Fotografie: Jan Homola

Své služby nabízí spousta fotografů, co je podle vás nejdůležitější pro to, aby si novomanželé vybrali právě vás?

Jestli chcete brát focení svateb vážně a přitom si vydělat, musíte nabídnout opravdu výjimečnou tvorbu, která je výsledkem nejen perfektního zvládnutí techniky, ale také kreativity a svéráznosti, díky níž můžete vyniknout nad ostatní. Za tu dobu, po kterou se focení svateb věnuji, jsem si všiml jednoho zajímavého úkazu – čeští novomanželé jsou povětšinou velmi nenároční, pokud jde o kvalitativní úroveň snímků. I proto jsem nejraději za náročné klienty, kteří správně chápou moje krédo – důvodem, proč vůbec do svatebního fotografa investujete, by měly být kvalitní a jedinečné fotografie. Nezáleží na formě, ale na obsahu. Výsledným produktem mohou být vyvolané snímky o libovolném rozměru, fotky na DVD, videoprezentace, fotokniha… prakticky cokoliv si usmyslíte, ovšem naprostým základem, od něhož se to vše odvíjí, jsou dobré fotografie.

Klepněte pro větší obrázek 
Fotografie: Jan Homola

Na co si dát ve svatební den největší pozor?

Důležité je dobře se připravit, znát harmonogram svatebního dne, vědět, kdy a kde máte být, a být tam v dostatečném předstihu, abyste si stihli připravit techniku podle aktuálních světelných podmínek. Pokud máte na něco vyloženě dávat pozor, tak na to, aby vám neunikl žádný detail ani okamžik, který si novomanželé zákonitě budou chtít fotografiemi připomenout. Proto, i když jsem výše uvedl, že se snažím upřednostnit kvalitu nad kvantitou, během svatebního dne obvykle pořídím až tisíc fotografií, z nichž poté sestavuji sérii sta nejlepších snímků pro vyvolání. Zákazníci ale samozřejmě dostanou fotky všechny, takže až se potěší pohledem na můj vlastní výběr, mohou na DVD brouzdat stovkami obrázků a hledat, zda jsem zachytil nejen polibek, ale taky tetičku z desátého kolene.

Klepněte pro větší obrázek 
Fotografie: Jan Homola

Vycházíte výhradně z přání a celkových představ zákazníka, nebo se snažíte do výsledku vnést i svůj pohled?

Vycházím především z toho, že mne můj zákazník oslovil na základě mých fotografií, a tedy předpokládám, že si mne vybral proto, že se mu líbí můj styl. Doposud jsem se nikdy nesetkal s tím, že by mne klienti do čehokoliv tlačili. Stejně tak ale uznávám pravidlo, že můj zákazník je můj pán, a udělám maximum pro to, abych vyšel vstříc všem jeho představám. Flexibilita digitální techniky v kombinaci s jasnou domluvou a včasným projednáním všech požadavků jsou zárukou oboustranné spokojenosti.

Klepněte pro větší obrázek 
Fotografie: Jan Homola

Jakou roli podle vás hraje použitá technika?

Velkou i nepatrnou, záleží na úhlu pohledu. Nejde o to, čím fotíte, ale jak svoji techniku ovládáte. Jednou jsem proto dokonce přišel o klienta – vše vypadalo, že je tradičně na dobré cestě, ale pak se ukázalo, že pán je zatvrzelým příznivcem jisté značky fotoaparátů, navíc začal požadovat, aby jeho svatba byla zaznamenána na fullframe zrcadlovku. Ačkoliv jsem mu nabídl, že plnoformátová zrcadlovka požadované značky nebude problém, nerozdýchal moji prostou narážku na to, zda míní své svatební fotografie vyvolávat v rozměru dálničního billboardu, a že pokud jde o techniku, myslím si, že bych to zvládl i s dírkovou komorou. Byla to samozřejmě s úsměvem míněná nadsázka, ale stejně úsměvné mi přijde lpění na technice, které u některých fotografů hraničí s posedlostí. Pokud ve věci techniky na něčem doopravdy záleží, je to její spolehlivost – i proto si s sebou na svatbu vždy beru dvě zrcadlovky a dostatek náhradního příslušenství. Není totiž nic horšího, než když vám v ten nejvypjatější okamžik fotoaparát vypoví poslušnost. Svatební den je jen jeden a svatební fotograf je tím, kdo ručí za to, že si ho budou mít novomanželé čím připomenout. Technika je jen pomůckou k dosažení tohoto cíle.

Kdo je Jan Homola?

Jan Homola se narodil na jižní Moravě, kde žije dosud, pokud jej zrovna pracovní povinnosti neodvelí do světa. O různé typy „umění“ se zajímal už odmalička, přičemž až do dospělosti se zabýval kresbou a malbou. K fotografování přešel až v posledních letech. Po velmi experimentálním období se zálibou v ženském aktu a tvorbě na hranici surrealismu dospěl k fotografování svateb, které vnímá jako příjemnou pracovní relaxaci. Na poli fotografie cíleně nesbírá ocenění a nepořádá výstavy, nicméně velice si váží dvou inspirativních setkání – s režisérem Jamesem Cameronem a fotografem Robertem Vanem, z jehož rukou měl tu čest převzít cenu ve výběru tří nejlepších aktů roku 2010.

První fotografické pokusy Jan Homola absolvoval dokumentováním zvířat v brněnské zoo ve věku šesti let za pomoci plastového automatického kompaktu. V současnosti používá digitální zrcadlovky a příslušenství značky Canon (EOS 50D, EOS 600D, blesk Speedlight 580EX II), nejčastěji s objektivy Canon EF-S 17–55 mm F2,8 a Canon EF 50 mm F1,4. Neopustil ani klasickou fotografii, při které mu aktuálně výborně slouží celokovový Olympus OM-2n s objektivem Zuiko 85 mm F2.

Další fotografie autora najdete na webu www.janhomola.cz.

Článek byl publikován v časopisu DIGIfoto 9/2011.

Další článek




celkem 36 komentářů

Nejnovější komentáře

Myslim si, ze video, ktere je delsi nez 15mi… anjel 24. 1. 2012, 14:35
Věřte mi, že veřejný lynč mě za to nečeká :-… Honza Homola 8. 1. 2012, 21:31
Neberu vám váš názor. V takovémto případě mi… Honza Homola 8. 1. 2012, 21:30
Vypomínám si, kdysi jsem vyjížděl autem z ná… Yarda 8. 1. 2012, 08:25
Profesionalni fotografove nemaji radi fotky … Patrik Chrz 7. 1. 2012, 16:24

Další podobné články

Kristýna Dražanová: Akt jako cesta do fotografčina nitra [rozhovor]

Kristýna Dražanová: Akt jako cesta do fotografčina nitra [rozhovor]

Postavit se „tak jak nás stvořil Pánbů“ před objektiv fotoaparátu, to chce odvahu. Docílit zajímavého obrazu „s duší“, to chce nápad a fantazii. Pokud obé propojíte, nezůstane vaše tvorba bez povšimnutí, tak jako snímky Kristýny Dražanové.

Martin Stranka: Umění a lidská tvořivost by neměly mít žádné hranice [rozhovor]

Martin Stranka: Umění a lidská tvořivost by neměly mít žádné hranice [rozhovor]

O vášni k fotografii, touze po sebevyjádření, obrazech, které se rodí v lidské mysli, ale také o té prozaičtější stránce života profesionálního uměleckého fotografa jsme si povídali s Martinem Strankou.

Nejtěžší na českém trhu – časopis FOTO má ojedinělý design

Nejtěžší na českém trhu – časopis FOTO má ojedinělý design

Ačkoliv o konkurenčních projektech z logických důvodů nepíšeme. Tentokrát uděláme výjimku, protože opravdu stojí za to. Časopis FOTO se po čtyřech letech dočkal zcela nového ojedinělého designu.

5 nejzajímavějších českých instagramistů – DJ Wich

5 nejzajímavějších českých instagramistů – DJ Wich

Co se vyhledávání kvalitního obsahu týče, nepatří Instagram zrovna mezi ty nejpřehlednější. Mnohý velice snadno zapadne. Podíváme se na pět těch nejzajímavějších instagramistů tuzemské scény.

Bára Prášilová: Náhoda přeje připraveným (rozhovor)

Bára Prášilová: Náhoda přeje připraveným (rozhovor)

Jeden pátek jsem volala Báře Prášilové kvůli rozhovoru. Nechtěně jsem se přeřekla a místo k nominaci v soutěži jsem jí gratulovala přímo k získání ceny. Den poté Bára ocenění Fotograf roku skutečně získala.

První fotografií bylo Turínské plátno

První fotografií bylo Turínské plátno

„Snad ještě nikdy v životě jsem si nepřipadal jako taková hvězda.“ Tak komentoval Joel Peter Witkin své dojmy z výstavy, kterou mu v projektu Dekadence Now! uspořádal Dům umění města Brna v roce 2010

Pojďme na chvíli s profesionálem do divočiny!

Pojďme na chvíli s profesionálem do divočiny!

Co má v batohu skutečný profesionální fotograf divoké přírody? Jaké používá triky a vybavení? Na to nám dnes odpoví britský fotograf Will Burrard-Lucas.

Flexaretem proti času – rozhovor s Romanem Francem

Flexaretem proti času – rozhovor s Romanem Francem

Chcete začít fotografovat pro noviny, dělat portrétní zakázky nebo pracovat jako divadelní fotograf a tvrdíte, že bez pořádné digitální výbavy to není možné? Možné je vše, stačí mít svůj cíl.