DIGIarena.e15.cz

Pavel i Paganini ve Fotce týdne

Fotografie týdne tentokrát opět zabrousila do hudební branže. Vítězný snímek zachycuje interpreta s jeho nástrojem, který hraje výraznou roli v celé kompozici. Po Fotce týdne 1/2005 Trombónista od Štěpána Páťala si za svou reportáž nazvanou Pa(vel)ganini II. odnáší titul Martin Pospíšil.
Pavel i Paganini ve Fotce týdne

Jak již název napovídá, znázorňuje fotografie momentku z vystoupení předního českého houslového virtuoza Pavla Šporcla, konkrétně z benefičního koncertu v Emauzích pro domov sv. Karla Boromejského. 

Na rozdíl od svého předchůdce trombónisty je Pa(vel)ganini II. zachycený barevně. Tomuto přístupu nelze nic vytknout, fotografie sladěná do béžovo–oranžových barev působí velmi příjemně. Spornější je volba pohledu na smyčec Pavla Šporcla. Tam, kde u Páťalova trombónisty vytváří nástroj zajímavé kompoziční orámování, může u Pospíšila působit až rušivě. Přesto redaktoři časopisu DIGIfoto ocenili zachycení pohybu Šporclových rukou a jeho napjatého výrazu ve tváři.

Klepněte pro větší obrázek
Martin Pospíšil: Pa(vel)ganini II.
Po kliknutí na fotografii se můžete zapojit do diskuse

Kromě oceněné a okomentované fotografie zaslal Martin Pospíšil, stálý přispěvatel naší galerie, ještě další dva snímky z benefice Pavla Šporcla. Pa(vel)ganini II. je ale bezesporu tím nejlepším, nejdynamičtějším. 

Martinu Pospíšilovi k ocenění Fotografie týdne gratulujeme a zasíláme mu aktuální DIGIfoto 1/2005.

Další článek



Další podobné články

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Fotografie týdne: como te gusta el blues perezoso

Z hodin na Fakultě informatiky si vzpomínám na rýmovačku vyučujícího programování: „Kdo má dobrý vkus, programuje v C++, kdo má vkus slabší, tomu Cčko stačí.“ Tato jednoduchá veršovánka ukazuje, jak problematické je to s vkusem.

Fotografie týdne: Cesta domov

Fotografie týdne: Cesta domov

Karel Václav Rais ve své známé básni tématizuje cestu k domu následovně: „Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je krásnější než všecky jiné. … A kdybych ve světě smutně se míval, na téhle cestičce vždy bych si zpíval.“ Jde o báseň, která je pozoruhodná nejméně dvěma momenty, které autor nemohl v době jejího napsání rozhodně zamýšlet

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Fotografie týdne: Šťastie je ako sklo

Je moderní říkat, že ničeho, co člověk v životě udělal, nelituje. Otázkou, je, zda je takový postoj možný a především, co daná věta vlastně znamená. Předně je třeba říci, že asi není nikdo, kdo by se vždy rozhodl tak, aby z perspektivy své přítomnosti nyní mohl říci, že všechna jeho rozhodnutí byla správná.

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Fotografie týdne: Warm-up – o barvách a nejen jejich teplotě

Jazykové pojmenování barev je zajímavým fenoménem. Podle jedné z teorií se do jazyka barvy přidávají postupně. Každý jazyk potřebuje mít diferenci mezi bílou a černou, později přidá červenou, pak zelenou a žlutou a šestá barva je modrá.

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Fotografie týdne – o tom, že místo nemusí být vždy zeměpisné určení

Otázka „Kde jsi?“ se na první pohled může zdát banální. Asi každý čtenář těchto řádků ví, kde se právě nachází, že sedí v kavárně, doma či v tramvaji. Jenže zde začíná první potíž. Být někde je vztažené k subjektu a jeho vztahu k okolí.

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Fotografie týdne – o zármutku nad zánikem

Pnutí mezi vztahem jednice a společnosti je v dějinách přítomno zcela od počátku. Kdo je důležitější? Koho upřednostnit? Kdo nese zodpovědnost? To jsou jen některé otázky, které nás při takto postaveném dilematu mohou napadnout

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Fotografie týdne: Nadhled – s ním jde všechno snadněji

Nejdůležitější ctností pro život ve společenství lidí je nadhled. Co si pod ním představit? Předně je třeba říci, že mít nadhled neznamená být nezúčastněný nebo apatický. Nadhled není ignorací nebo nezájmem.

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Když se o někom řekne, že je to prostý člověk, nemusí to znamenat, že by byl analfabetem nebo nevzdělancem. Ostatně také babička Boženy Němcové, alespoň jako literární postava, byla na jedné straně archetypem prostoty a na druhé moudrosti.