Tvorbu fotografa publikujícího pod přezdívkou pepexdx znám už několik let. Z počátku mi jeho fotografie toho moc neříkaly, protože nevybočovaly z tvorby ostatních amatérských portrétních fotografů. Ale pepexdx postupem času fotograficky rostl a já jsem na jeho fotografie koukal častěji a častěji. Jozef Danyi, což je pepeho občanské jméno, se velice zlepšil a podle mého názoru dospěl k silně individuálnímu pojetí portrétní a sportovní fotografie. Divákovi nepředkládá prosté zachycení reality, ale celý příběh portrétované osoby.
Jsi pro mne záhadnou postavou. Prozraď něco o sobě. Vím o tobě akorát, že žiješ na severu Moravy a dobře fotíš...
Záhadnej? To jen tak vypadá. Ano, pocházím ze severu Moravy, přesněji 55 km severně od Olomouce. Co se týká focení, tak si o sobě myslím, že jsem z těch, co se stále učí. Ale děkuji za kompliment.
Proč pepexdx?
Protože, to jsem „já“ pepexdx.
Chceš tedy zůstat v „anonymitě“? Proč?
Jde o to, že za mne mají mluvit mé fotografie. A proto nemám potřebu být nějakým způsobem medializován a na konec – mně osobně tato anonymita vyhovuje.
Čím je pro tebe fotografování?
Fotografování je pro mne hodně velký relax od každodenního pracovního shonu a prostor pro realizaci mých představ.
Jaké byly tvoje začátky?
Na základce jsem měl nějaký SSSR hledáčkový foťák i filmový středoformát z NDR. Pak jsem nějaký čas vůbec nefotografoval. Na útvaru jsem fotil, čím se dalo. Zde mě začaly bavit hlavně portréty lidí. Tady jsem také získal první zkušenosti s fotokomorou. Pak nastala podnikatelská realita. Výrazně mi ubylo času na focení a kinofilmovou klasiku vystřídaly digitály. Závěr znáš – nyní prezentuji fotky na webových galeriích.
Každý foto-server je zvláštní komunita. Zjišťování, jak komunity serverů fungují, bylo pro mne ze začátku dost překvapivé, ale dnes se tomu zasměji. Je jen málo serverů, které nejsou o kamarádíčkování, ale o fotografii. Proto raději vkládám stejné fotografie na víc webů, abych si udělal vlastní měřítko. Čím víc kritiků, tím líp pro mne. Lépe se uvidí, která z mých fotografií je vlastně dobrá.
Co rád fotografuješ? V tvém profilu jsou k nalezení portréty modelek, obrázky z běžného života i sportovní fotografie.
Rád fotografuji lidi a vše s nimi spjaté. Člověk, jako fotografický element, je pro mne velice rozmanitá „záležitost“. Je to tvárný, dynamický a mnoha slovy rozmanitý cíl. V exteriéru stačí moment, kdy se například paprsek světla posune o pár centimetru, sníží se nebo zvýší jeho intenzita, a mám hned „tucet“ rozmanitých výsledků. Fotky se buď povedou nebo ne, ale pro mne je tento jedinečný moment důvodem, proč mě vlastně focení baví.
Ano, jsou i chvíle, kdy nastane zjištění, že zachycený moment mohl být tím „nej“, ale snímek se mi nezdařil. Vím, že tato scéna se už nevrátí a tato chvilka opravdu hodně zamrzí, ale přece neumíráme a jde se dál. Třeba ten moment zase někdy přijde. Proto jsou pro mne objekty zájmu lidé, postavy a vlastně vše, co navenek čiší životem.
Fotografie ze série "Čekání na déšť" mne dostaly. Prozraď jak tyto fotografie vznikly.
Původně se měla fotit jenom série „Bezpečnost práce“ – fotografie modelek v montérkách a pracovních přilbách včetně doplňků. Konečné zpracování fotek jsem plánoval v černobílé úpravě s velice nekompromisním kontrastem. Před odjezdem jsem se stavil v prodejně s pracovními pomůckami, vyzvedl potřebné rekvizity a nezávazně přibalil dvě igelitové pláštěnky a k tomu ještě modré igelitové rukávníky (série „Lovemina“) a bílé rukavice (série „Ewwa Mullerová“). To vše jen tak, kdyby mě náhodou něco napadlo.
Po zaplacení jsem vyrazil. Těsně před Olomoucí, když jsem míjel pole s odrostlou kukuřicí, přišel nápad. Přesně jsem nevěděl, jak se bude fotit, ale ty pláštěnky tam prostě byly. Montérková série už byla hotova a zbyla chvilka času. Druhá baterie byla ještě na půlce, kukuřičné pole kousek od nás, takže se šlo fotit. A výsledek už znáte.
Tvoje tvorba nese výrazný rukopis. Podle mne jsi jedním z fotografů, podle kterých se ostatní učí nejen jak fotit, ale hlavně jak tvořit. Jak jsi se učil ty? Máš nějaké fotografické vzdělání nebo jsi samouk?
Fotografické vzdělání nemám žádné, takže jsem samouk. Jsem fotograf, který se stále učí a hledá nové možnosti, jak zdokonalit svoji tvorbu. Zde bych jen doplnil, že ve většině případů objevuji již objevené. Ale i tyto ne-objevy jsou pro mne krokem dál jak se zlepšovat.
Kdo je tvým vzorem? Máš nějakou oblíbenou fotografii?
Mám-li být upřímný, vzor nemám a nehledám. Důležité pro mne je, že se mi konkrétní fotografie opravdu líbí a mám z ní příjemný pocit.
Jak pracuješ s modelkami a rekvizitami? Máš hotový snímek v hlavě ještě než vezmeš do ruky foťák nebo tvoříš až na místě ve spolupráci s modelkou?
Téma fotografie vzniká v den, kdy se setkám s modelkou. Fotím především v exteriéru, takže hodně improvizuji co se lokace i rekvizit týká. Nějaká představa, co bych chtěl fotit, se rodí již před příjezdem na místo, ale zda se uskuteční či nikoli, si nikdy nejsem jist. Proto, pro jistotu vozím v kufru auta vždy něco navíc. Něco nepotřebného a ono se pak uvidí, zda to zužitkuji, viz třeba obyčejné pláštěnky. Vše je samozřejmě myšleno s nadsázkou. Většinou působím na Olomoucku, kde vznikla velká část mých fotek. Tuto lokaci mám zmapovanou, takže vím, kde se asi bude fotit. Myslím, že spolupráce s modelkami je v pohodě.
Modelky na tvých fotografiích jsou často v neobvyklých a někdy i obtížných pózách. Musí je fotograf tvého formátu hodně přesvědčovat?
Nemusí.
Čeho si na modelce jako fotograf ceníš nejvíc? Tváře, těla nebo zkušeností s pózováním?
Čeho si vážím nejvíce? Toho, že ona ví, že chce fotit a že já vím, že ji chci vyfotit co nejlépe. Pokud tohle nastane, pak už není o čem hovořit. Mimo jiné bych zde podotkl, že holkám při focení vždy říkám: „Já jen cvakám.“
Kde získáváš modelky?
Většinou přes webový portál fotopatracka.cz. Hodím nabídku do fóra fotografování pro modelky. Je fakt, že v tomto případě moje anonymita lehce pracuje v můj neprospěch. Ale jak říkám, mé fotografie musí o mě vypovídat vše. Komu se líbí, tak to neřeší a přihlásí se. A pokud se domluvíme jde se fotit.
Máš nějakou radu pro začátečníky, kteří by chtěli oslovit modelky a fotografovat portréty? Co jsou podle tebe největší chyby, kterých se mohou dopustit?
Těžko někomu radit, jaký způsob zvolit, jak oslovit nebo nadchnout modelky, aby se hlásily samy. To opravdu asi nikomu neporadím. Prostě jsou fotografové a Fotografové a já jsem snad někde mezi nimi. Takže má rada je – buďte nejlepší a potom ještě lepší a časem, pokud vytrváte a vše zúročíte, bude patřit mezi fotografy, kteří jsou ceněni.
Ale nazpět k otázce. Moje rada pro začátečníky. Začněte fotit někoho, koho znáte, kdo bude mít trpělivost snášet vaše úlety a pokusy. Po čase se určitě otrkáte a získáte nějaké to sebevědomí k zlákání skutečné modelky před váš fotoaparát. Pak už to je na vás. Prezentujte svou tvorbu na webech, a pokud máte možnost, tak i na papíře. To je víc ceněno, aspoň dle mého názoru.
U sportovní fotografie je to asi jinak. Tam se číhá na vhodný okamžik. Máš nějaký tip pro čtenáře DIGIareny?
Dávat tip, jak vyfotit tu nej fotografii, je složité. Je to všechno o momentu, kdy cvaknete. Musí být správný, ale je to i trošku o štěstí. Chce to předvídat, co se asi bude dít. Samozřejmě musíte mít představu, jak tuto fotografii zpracujete a jak ji budete prezentovat navenek.
U mých sportovních fotografii bych snad jen mohl říct, že se je snažím dostat do jiné prezentované roviny. Aby to nebyl jenom pěkně zachycený moment v klasickém reportážním podání, ale něco víc. To, jestli se mi to daří, už musí posoudit divák.
Jakou foto techniku používáš?
Používám především fullframe zrcadlovku Canon EOS 1Ds mark I a pevné sklo Canon 85/F1,2L USM II. Samozřejmě k tomu dvě 4GB CF karty. Pak mám ještě stativ, ale ten nepoužívám skoro vůbec.
Jako doplněk mám středoformát 6 × 6 Pentacon six TL a sklo MC Biometar 80/F2,8 Carl Zeiss Jena.
Jak fotografie upravuješ? Jdeš v Photoshopu přímo za svým cílem nebo hledáš cestu na jejímž konci fotografie vypadá nejlépe?
V prvopočátku ještě vůbec nevím, jak bude konečná úprava fotografie vypadat, ale určitě vím, že by měla vypadat co nejlépe. Samozřejmě, že ne vždy se zadaří, ale je třeba zkoušet a hledat nové způsoby, jak co nejlépe prezentovat svou tvorbu.
Jsou fotografie, které lehce upravím v RAW konvertoru a převedu do BW nebo barevně upravím v color pluginu a je hotovo. Jiné fotografie zpracovávám tak dlouho, dokud nenajdu tu správnou tonalitu, úpravu nebo i ořez. A jsou i fotografie, u kterých prostě zkouším a zkouším, než najdu to pravé. Většinou své fotografie upravuji v Gimpu a Adobe Photoshop Elements.
Černobíle nebo barevně? Používáš to i to. V čem je podle tebe síla černobílé fotky a v čem vede barva?
Každá fotografie má své kouzlo, buď v barvě nebo v černobílém zpracování. Takže zkouším obojí. Snažím se najít tu správnou úpravu, aby dodala fotografii podmanivou emoční sílu. Černobílá fotografie je klasika. Klasika která tu byla, je a věřím že bude. Neruší pestrostí barev, ale především upoutává svou jednoduchostí na daný motiv. V některých případech mého pojetí je BW doprovázeno extremním kontrastem, který má za důsledek zvýšení dynamičnosti v odehrávajícím se ději.
Barva je pro mne takový úlet, kdy fotografie, které svým charakterem nebo zpracováním neprošly sítem pro BW úpravy, a bylo by škoda, kdyby skončily v šuplíku. Tak jsem začal experimentovat v barvě a některým zřejmě to prospělo.
Máš nějaké úspěchy v fotografických soutěžích?
Nejsem zrovna soutěživý typ, ale nějaký malý úspěch by se našel. V prvním kole soutěže Fotograf roku 2009, v kategorii černobílá fotografie, jsem získal 9. místo za fotografii „Čekání na déšť I“.
A co výstavy? Byly nějaké?
Aktuálně mám jednu autorskou výstavu v Kongresovém centru v Praze v rámci akce „Rok české a slovenské nekomerční fotografie“. Od 9. 3. 2009 do 20. 4. 2009 zde můžete spatřit jedenáct mých fotografii, z toho je devět prodejných. Jedná se o charitativní záležitost. Z případného prodeje fotografií bude celý výtěžek připsán ve prospěch TyfloCentra Praha (specializované centrum služeb pro nevidomé a slabozraké občany) www.rcsnf.cz.
Fotografie Jozefa Danyi najdete na jeho osobních webových stránkách, fotogalerii DIGIareny a na fotogaleriích epohoto.sk, e-umeni.cz, fotopatracka.cz, photoextract.com, phohoserver.eu, photomediaworld.com a fotografovani.cz.