DIGIarena.e15.cz

Peříčko na Fotografii týdne

"V hospodářské místnosti na dlažbě leželo peříčko. S postupujícím večerem při klesání slunce, se jeden paprsek dostal do škvírky a dopadl přesně na peříčko. Ty tečky jsou vzorek na dlažbě," prozrazuje Zdeněk Dvořák pod náhledem snímku, nazvaného Peříčko.
Peříčko na Fotografii týdne

Na náhled také stojí za to kliknout, neboť čím větší snímek, tím lépe si ho vychutnáte. Foto týdne tentokrát znovu pochází ze stájí Makra a všichni vyznavači kapek, zvířecích pohledů a detailních výřezů z okvětních lístků slaměnek by si měli projít dosavadní tvorbu tohoto autora. Kompozičně velmi jednoduché kousky jsou plné svěžích barev, najdete zde různá témata a u všech je samozřejmá dokonalá ostrost. Proto znovu doporučuji nešetřit časem a mrknout na originál. Hebké chmýří i ostré okraje květních plátků mají v sobě cosi magického, a pokud na magii nevěříte, oceníte alespoň čistotu kompozice.

Obrázek z pomíjivého ptačího světa: ještě chvíli a všechno se utopí ve tmě

Klepněte pro větší obrázek
Peříčko, Foto: Zdeněk Dvořák

Samozřejmě existují - jako na všechno - i na tento záběr rozdílné reakce. Možná máte radši monumentální horské horizonty, nebo naopak jsou vaší doménou orosené kvítky a jste přesvědčeni, že Zdeněk Dvorák má ve své sbírce i lepší kousky. Někdo by rád, kdyby bylo pírko bělejší, a někdo jen obdivně zírá, netušíc, že sliní do klávesnice. Naše redakční rada se však shodla: máme jasnou Fotku týdne.

A proč právě Peříčko? Kvalitní makro nezavítá mezi nejlepší fotky každý den. Mimoto nám nedávno skončilo léto a život se zase noří do starých hektických kolejí. Peříčko však působí křehkým, něžným a nesmírně statickým dojmem, zanechávajícím v našem nitru pocit, že se nesmíme prudce pohnout, nesmíme vydechnout, jinak ta jemňoučká krása zmizí kdesi v propadlišti temnoty. Zatím však čas ještě stále stojí a na peříčko dopadá prchavá kapka večerního slunce, která ho koupe v zářivé loužičce.

Fotografické umění je jako stvořené pro zachycování již nikdy nenapodobitelných okamžiků. Dílo Zdeňka Dvořáka jeden z nich zobrazuje. I když to bylo jistě již stokrát řečeno, nikdy není na škodu na chvíli zastavit svůj hektický denní rytmus, plácnout sebou na dlaždičky a chvíli fascinovaně sledovat dírou ve zdi pohyb slunce po obloze. Na pár okamžiků padnou paprsky na pírko - a pak se všechno utopí ve stínech podvečera. A člověk si leží s fotoaparátem a je mu blaze, protože se zastavil čas a on nikam nemusí...

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.