DIGIarena.e15.cz

Peříčko na Fotografii týdne

"V hospodářské místnosti na dlažbě leželo peříčko. S postupujícím večerem při klesání slunce, se jeden paprsek dostal do škvírky a dopadl přesně na peříčko. Ty tečky jsou vzorek na dlažbě," prozrazuje Zdeněk Dvořák pod náhledem snímku, nazvaného Peříčko.
Peříčko na Fotografii týdne

Na náhled také stojí za to kliknout, neboť čím větší snímek, tím lépe si ho vychutnáte. Foto týdne tentokrát znovu pochází ze stájí Makra a všichni vyznavači kapek, zvířecích pohledů a detailních výřezů z okvětních lístků slaměnek by si měli projít dosavadní tvorbu tohoto autora. Kompozičně velmi jednoduché kousky jsou plné svěžích barev, najdete zde různá témata a u všech je samozřejmá dokonalá ostrost. Proto znovu doporučuji nešetřit časem a mrknout na originál. Hebké chmýří i ostré okraje květních plátků mají v sobě cosi magického, a pokud na magii nevěříte, oceníte alespoň čistotu kompozice.

Obrázek z pomíjivého ptačího světa: ještě chvíli a všechno se utopí ve tmě

Klepněte pro větší obrázek
Peříčko, Foto: Zdeněk Dvořák

Samozřejmě existují - jako na všechno - i na tento záběr rozdílné reakce. Možná máte radši monumentální horské horizonty, nebo naopak jsou vaší doménou orosené kvítky a jste přesvědčeni, že Zdeněk Dvorák má ve své sbírce i lepší kousky. Někdo by rád, kdyby bylo pírko bělejší, a někdo jen obdivně zírá, netušíc, že sliní do klávesnice. Naše redakční rada se však shodla: máme jasnou Fotku týdne.

A proč právě Peříčko? Kvalitní makro nezavítá mezi nejlepší fotky každý den. Mimoto nám nedávno skončilo léto a život se zase noří do starých hektických kolejí. Peříčko však působí křehkým, něžným a nesmírně statickým dojmem, zanechávajícím v našem nitru pocit, že se nesmíme prudce pohnout, nesmíme vydechnout, jinak ta jemňoučká krása zmizí kdesi v propadlišti temnoty. Zatím však čas ještě stále stojí a na peříčko dopadá prchavá kapka večerního slunce, která ho koupe v zářivé loužičce.

Fotografické umění je jako stvořené pro zachycování již nikdy nenapodobitelných okamžiků. Dílo Zdeňka Dvořáka jeden z nich zobrazuje. I když to bylo jistě již stokrát řečeno, nikdy není na škodu na chvíli zastavit svůj hektický denní rytmus, plácnout sebou na dlaždičky a chvíli fascinovaně sledovat dírou ve zdi pohyb slunce po obloze. Na pár okamžiků padnou paprsky na pírko - a pak se všechno utopí ve stínech podvečera. A člověk si leží s fotoaparátem a je mu blaze, protože se zastavil čas a on nikam nemusí...

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Fotografie týdne: nuda – o diferenci mezi nudou a zahálkou

Život v zahálce je vnímaný jako nekvalitní, vnitřně nedobrý. Žít v zahálce je vzdání se toho, co bychom mohli označit jako aktivní lidství. Dokonce ani odpočinek, který jsme si zvykli přejmenovat na volný čas, není možné trávit zahálkou.

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Fotografie týdne: Tři králové – o rozdílu mezi já a my

Tři králové (či tři mágové) putují za králem z východu. Chtějí ho uvidět, obětovat mu zlato, kadidlo a myrhu. Na cestu se vydávají všichni společně. Musí si důvěřovat a být si oporou. Bez toho by byli ztraceni.

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Fotografie týdne: Z druhej strany – o strachu a hledání svobody

Píseň Karla Kryla – Král a klaun zachycuje příběh krále, který dělá to, co mu právo dovoluje – vstupuje do války, pálí vesnice a dobývá města. Klaun vedle něj nejede na koni, ale na mezkovi, nemá meč, ale loutnu a přesto se rozhoduje něco dělat.

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Fotografie týdne: kde je krtek – o tom, že důležité věci mohou zůstávat schované

Vánoční příběh o narození Ježíše je příběhem udávajícím se pod zemí, plný překvapení a paradoxů. Josef mohl Marii nechat zabít a místo toho si bere nemanželského syna. Vydává se s těhotnou ženou do Betléma na sčítání lidu.

Fotografie týdne: dílo rukou – o práci člověka a díle jeho rukou

Fotografie týdne: dílo rukou – o práci člověka a díle jeho rukou

Hannah Arendtová ve své knize Vita Activa rozlišuje dva druhy práce či činností. Ten první lze označit za práci člověka, celého jeho těla, času a bytí. Jde o práci, jejímž jediným cílem je obživa, práci, kterou vykonáváme z nutnosti.

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.