DIGIarena.e15.cz

Pinkavovi hrdinové v Rudolfinu

Koncem května byla v prestižní pražské galerii Rudolfinum zahájena profilová výstava renomovaného, v zahraničí uznávaného fotografa Ivana Pinkavy. Doménou třiačtyřicetiletého autora původem z Náchoda jsou portréty a akty. Do Rudolfina umístil podle vlastní koncepce více než 130 vlastních fotografií, které jako celek nazval Heroes. Rozsahem největší Pinkavova výstava shrnuje autorovu dvacetiletou tvorbu.
Pinkavovi hrdinové v Rudolfinu

K hlavním rysům Pinkavových děl patří paralelismus, vrstvení citátů (znalost latiny je výhodou k hlubšímu porozumění autorových sdělení) a odkazů na evropskou kulturu, mytologii a křesťanství. S tím souvisí samozřejmě vina, smrt (Beránek boží, konec věků...) a věčnost (Ecco, La Luce!).

Klepněte pro větší obrázek
Ivan Pinkava: Beránek boží, konec věků

Modelem stojí přátelé
Velkou část výstavy zabírají snímky fiktivní dynastie – Pinkava vychází z magie rodové příbuznosti, z teorie, že lidé vzešli z jednoho lůna či kmene, a to z kmene Satyrů. Tuto fascinující podívanou navlečenou do mystického barokního hávu sjednocují zdánlivě netečná a nepřítomná oční víčka, znázorňující ztěžklou pohrouženost bytostí do sebe sama. Další podstatnou složkou je v kolekci Pinkavův cyklus stylizovaných fotografií osobností světové literatury ”Portréty pro...”, při kterých stáli modelem autorovi přátelé. Neméně obsáhlý je fotografický celek aktů členů alternativního divadla souboru Teatr Novogo Fronta.

Klepněte pro větší obrázek
Ivan Pinkava: Hlava mladého muže

Dualita jako pracovní metoda
Fotograf se netají svým principem práce – principem duality, kde polarizují protiklady muž-žena, hřích-nevinnost, dobro-zlo. Do ostrého protikladu Pinkava staví nezahalené, „čisté“ dospělé osoby i děti, které symbolizují novorozeneckou nevinnost, a na druhou stranu portréty zjizvených či pořezaných lidí asociující utrpení Krista. V obou případech dominují na fotosnímcích uhranuté pohledy očí osob.

Klepněte pro větší obrázek
Ivan Pinkava: Ó, sladká krvi

Portréty anonymů i známých osobností
Přestože většina fotografií zobrazuje anonymní postavy, najde se mezi nimi několik veřejnosti známých osobností, ať už je to básník J. H. Krchovský, teoretička fotografie Anna Fárová nebo konceptuální umělec Václav Stratil. Unikátem je nejstarší vystavená fotografie z roku 1985 dnes již zesnulého režiséra Petra Lébla, která má v Rudolfinu svoji premiéru před zraky diváků. Oblíbenými Pinkavovými modely jsou mimo jiné také sourozenci (Ábel a Kain, Bratr a sestra) nebo identická dvojčata (Tomáš a David Medkovi).

Klepněte pro větší obrázek
Ivan Pinkava: Bratr a sestra

Hlavní úlohu má světlo
Pinkavovy stylizované portréty připomínají malované obrazy. Ve všech figurálních fotografiích autor využívá minimální množství prostředků, přičemž hlavní složkou je tonalita a hra se světlem, a to nejen na výhradně černobílých snímcích, ale i pomocí bodových světel v jednotlivých chodbách mezi sály galerie. Tyto efekty ještě zvýrazňují formální dokonalost snímků.

Klepněte pro větší obrázek
Ivan Pinkava: Pieta

Co se smí lidem říci o lidech?
Autorův pohled na svět a člověka uvádí motto výstavy, citát spisovatele Gustawa Herlinga-Grudzinského: ”Existuje určitá nepřekročitelná mez toho, co se lidem smí říci o lidech”. Každý z návštěvníků galerie má možnost vlastní interpretace. V případě Ivana Pinkavy je opravdu mnohovrstevná.
Těm návštěvníkům, kteří chtějí mít část Pinkavovy výstavy stále na očích i po jejím ukončení v Rudolfinu 22. srpna, je k dispozici luxusní doprovodný katalog, jehož autorem je filozof Martin C. Putna.


 

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Fotografie týdne: Prostý muž a tažná kráva

Když se o někom řekne, že je to prostý člověk, nemusí to znamenat, že by byl analfabetem nebo nevzdělancem. Ostatně také babička Boženy Němcové, alespoň jako literární postava, byla na jedné straně archetypem prostoty a na druhé moudrosti.

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

Fotografie týdne: Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy...

...našlapuj lehce, neboť kráčíš po mých snech, je citátem anglického básníka Samuela Butlera. Otevírá přitom dvě důležité otázky – proč sníme a co s těmi sny mají dělat druzí. Na první otázku by bylo možné odpovědět psychologicky.

Takto vypadá 24 hodin zachycených v gigantickém timelapse Londýna

Takto vypadá 24 hodin zachycených v gigantickém timelapse Londýna

Fotografie týdne: Industriality II

Fotografie týdne: Industriality II

Továrna není jen místo, kde se něco vyrábí, ale sociální fenomén. Joshua B. Freeman ve své knize Behemoth ukazuje, jak továrna a struktura společnosti spolu těsně souvisejí. Postavit velkou a úspěšnou továrnu totiž předpokládá mít v ní koho zaměstnat

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Fotografie týdne: Černobílé blues ....

Peter Jervis ve svých knihách pracuje s pojmem epizodická zkušenost. Jde o nějaký nejmenší atomický celek poznání, který nám umožní o světě něco vypovědět. Epizodickou zkušeností může být čas potřebný pro rozpoznání kolegy z práce nebo třeba poznání melodie oblíbené písně.

V LA mají muzeum selfie, jejich focení má na svědomí již více jak 127 životů

V LA mají muzeum selfie, jejich focení má na svědomí již více jak 127 životů

Různá muzea proti pořizování různých fotografují bojují různými způsoby. Ne však muzeum selfie, které se nachází v americkém Los Angeles. To k tomu totiž přímo nabádá, mějte se ale na pozoru před „selfitis“...

Společnost Netflix převedla na plátno historii značky Kodachrome

Společnost Netflix převedla na plátno historii značky Kodachrome

Sony World Photography Awards 2018 – vítězové ve znamení neotřelých snímků

Sony World Photography Awards 2018 – vítězové ve znamení neotřelých snímků

Celosvětová fotografická soutěž Sony World Photography Awards se poprvé konala v roce 2008 a za uplynulou dobu se z ní stalo uznávané fotografické klání s celosvětovou účastí a renomé.