DIGIarena.e15.cz

Pinkavovi hrdinové v Rudolfinu

Koncem května byla v prestižní pražské galerii Rudolfinum zahájena profilová výstava renomovaného, v zahraničí uznávaného fotografa Ivana Pinkavy. Doménou třiačtyřicetiletého autora původem z Náchoda jsou portréty a akty. Do Rudolfina umístil podle vlastní koncepce více než 130 vlastních fotografií, které jako celek nazval Heroes. Rozsahem největší Pinkavova výstava shrnuje autorovu dvacetiletou tvorbu.
Pinkavovi hrdinové v Rudolfinu

K hlavním rysům Pinkavových děl patří paralelismus, vrstvení citátů (znalost latiny je výhodou k hlubšímu porozumění autorových sdělení) a odkazů na evropskou kulturu, mytologii a křesťanství. S tím souvisí samozřejmě vina, smrt (Beránek boží, konec věků...) a věčnost (Ecco, La Luce!).

Klepněte pro větší obrázek
Ivan Pinkava: Beránek boží, konec věků

Modelem stojí přátelé
Velkou část výstavy zabírají snímky fiktivní dynastie – Pinkava vychází z magie rodové příbuznosti, z teorie, že lidé vzešli z jednoho lůna či kmene, a to z kmene Satyrů. Tuto fascinující podívanou navlečenou do mystického barokního hávu sjednocují zdánlivě netečná a nepřítomná oční víčka, znázorňující ztěžklou pohrouženost bytostí do sebe sama. Další podstatnou složkou je v kolekci Pinkavův cyklus stylizovaných fotografií osobností světové literatury ”Portréty pro...”, při kterých stáli modelem autorovi přátelé. Neméně obsáhlý je fotografický celek aktů členů alternativního divadla souboru Teatr Novogo Fronta.

Klepněte pro větší obrázek
Ivan Pinkava: Hlava mladého muže

Dualita jako pracovní metoda
Fotograf se netají svým principem práce – principem duality, kde polarizují protiklady muž-žena, hřích-nevinnost, dobro-zlo. Do ostrého protikladu Pinkava staví nezahalené, „čisté“ dospělé osoby i děti, které symbolizují novorozeneckou nevinnost, a na druhou stranu portréty zjizvených či pořezaných lidí asociující utrpení Krista. V obou případech dominují na fotosnímcích uhranuté pohledy očí osob.

Klepněte pro větší obrázek
Ivan Pinkava: Ó, sladká krvi

Portréty anonymů i známých osobností
Přestože většina fotografií zobrazuje anonymní postavy, najde se mezi nimi několik veřejnosti známých osobností, ať už je to básník J. H. Krchovský, teoretička fotografie Anna Fárová nebo konceptuální umělec Václav Stratil. Unikátem je nejstarší vystavená fotografie z roku 1985 dnes již zesnulého režiséra Petra Lébla, která má v Rudolfinu svoji premiéru před zraky diváků. Oblíbenými Pinkavovými modely jsou mimo jiné také sourozenci (Ábel a Kain, Bratr a sestra) nebo identická dvojčata (Tomáš a David Medkovi).

Klepněte pro větší obrázek
Ivan Pinkava: Bratr a sestra

Hlavní úlohu má světlo
Pinkavovy stylizované portréty připomínají malované obrazy. Ve všech figurálních fotografiích autor využívá minimální množství prostředků, přičemž hlavní složkou je tonalita a hra se světlem, a to nejen na výhradně černobílých snímcích, ale i pomocí bodových světel v jednotlivých chodbách mezi sály galerie. Tyto efekty ještě zvýrazňují formální dokonalost snímků.

Klepněte pro větší obrázek
Ivan Pinkava: Pieta

Co se smí lidem říci o lidech?
Autorův pohled na svět a člověka uvádí motto výstavy, citát spisovatele Gustawa Herlinga-Grudzinského: ”Existuje určitá nepřekročitelná mez toho, co se lidem smí říci o lidech”. Každý z návštěvníků galerie má možnost vlastní interpretace. V případě Ivana Pinkavy je opravdu mnohovrstevná.
Těm návštěvníkům, kteří chtějí mít část Pinkavovy výstavy stále na očích i po jejím ukončení v Rudolfinu 22. srpna, je k dispozici luxusní doprovodný katalog, jehož autorem je filozof Martin C. Putna.


 

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Vitec Group koupila Lowepro a Joby za 10,3 milionu USD

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Jaká je budoucnost fotografie v následujících 50 letech?

Ačkoli se nás výrobci fotoaparátů neustále snaží napínat a přicházejí s nejrůznějšími novinkami a zlepšováky, prakticky každý fotograf sledující dění na trhu má představu o tom, co nás v následujících letech čeká. Co takhle výhled na delší dobu?

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Slavné duchařské fotografie a jejich nová podoba

Určitě si každý z nás vzpomene, jak jsme byli jako děti ohromeni tajemnými fotkami, na kterých jsou zachyceni duchové nebo jiné paranormální jevy. U mnoha z nich není jasné, jak vznikly, přesto se je podařilo vyfotit znovu.

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Pozor na fotografování aktů v blízkosti kulturních památek!

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.