DIGIarena.e15.cz

Po stopách evoluce na fotografii týdne

Evoluce je poměrně frekventované slovo, které poukazuje na progresivní vývoj nějakého jsoucna. Dnes je evoluce stále více pojem marketingu či psychologie.

Posuzovat Darwinovo dílo je mimořádně obtížné a kontroverzní a v zásadě jen málo kdy, přinese tato snaha něco nového. Dříve se mluvilo především o evoluci v kontextu biologie, tak jak ji představil ve svém slavném díle Darwin. 

Jen těžko se můžeme přenést do doby, kdy kniha vznikala, do myšlenkového a kulturního klimatu této doby. Myslím, že je na něm vidět především nesporný pozorovací talent autora, který tušil, co chce pozorovat a dokázal ze svých výsledků vytvořit zajímavé a překvapující závěry. Asi podobně, jako u Ernsta Macha, nešlo v prvé řadě o to, aby přinesl teorii, která bude na věky přijata a obdivována, ale aby vzbudil zájem svých kolegů o toto téma. To, že je donutí věci znovu promýšlet, hledat nové perspektivy a souvislosti, má často daleko větší význam, nežli samotné dílo.

Klepněte pro větší obrázek
evoluce; foto shimmell

Dnes je evoluce skloňována v nejrůznějších kontextech a je zajímavé, že obvykle v pozitivním slova smyslu. Když mluvíme o tom, že daný program prošel evolučními změnami, máme na mysli to, že se přetvořil tak, aby těm, kdož ho budou používat, byl k většímu užitku. Často se mluví také o evoluci osobnosti, čím že se má na mysli často to, že daná osoba získala moudrost nebo se nějak jinak celkově zkvalitnila.

Dnešní fotografie týdne ukazuje evoluci, podle stop, zdá se, že lidskou. Kroky směřují kupředu a spolu s tímto směrem vývoje přecházejí od primitivnější stavby chodidla ke složitější. Snímek s prozaickým názvem evoluce, je tak ukázkou pokroku, který každý může ve svém bytí učinit.

Snímek zaujme dobrou kompozicí i poměrně precizním provedením, kterému nechybí nápad ani určitá dávka minimalismu, který snímek Paklíka činí zřejmým, jasným a dobře čitelným. Gratuluji autorovi k vítěznému snímku a dovoluji si pozvat na ukázku některých dalších zajímavých snímků uplynulého týdne.

Klepněte pro větší obrázek
Zkratka; foto Mikoudelka

Mikoudelka nabízí, již téměř tradiční, snímek v černobílém provedení, kterému je vlastní dynamika a dobrý nápad. Osoba tlačící kolo v lese, hledají zkratku a toužící po tom, aby došla do svého cíle co nejdříve a nejpohodlněji. Tak by se dal v kostce shrnout obsah snímku Zkratka.

Klepněte pro větší obrázek
Bibianka a Dávid; foto decibel

Umění bývá často redukováno na téměř mrtvou entitu – památky, literatura, film, fotografie, obrazy, sochy, koláže,... Snímek s názvem Bibianka a Dávid je ukázkou toho, jak lze umění zpracovávat a vytvářet také lidským tělem v baletní inscenaci, kde řeči postav herců dotvářejí literární a hudební obsah a dávají mu zcela jinou interpretační rovinu.

Klepněte pro větší obrázek
Bárka; foto fotrhol

Život může člověku často připadat jako cesta na loďce, kterou zmítají vlny, s nimiž nelze bojovat, kterým je možné se jen velmi obtížně jakkoli vzepřít. Dílo s názvem Bárka od fotrhola se právě tento pocit snaží zachytit. Loďce ale autor připojil plachtu, jako symbol šance člověka s vnější nepřízní bojovat.

Klepněte pro větší obrázek
Do Nikam...; foto Ťulka

O tom, že ne vždy musí být cesta našeho života či evoluce zřejmá není třeba pochybovat. Snímek Do Nikam... ukazuje, že ač ne vždy vidíme kam jdeme, máme šanci jít kupředu. A to navzdory známému bulharskému přísloví, že kdo neví kam jde, dojde někam jinam. Ale ani to nemusí být vždy na škodu, nemyslíte?
 

Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Gratuluju všem vybraným! ;-) eMeT 9. 2. 2011, 08:39

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.