DIGIarena.e15.cz

Podobá se vysoké škole, ale není to VŠ – Hellichovka

Poté, co jsme představili šestici předních vysokých uměleckých škol, na kterých lze fotka studovat, se dostáváme k Vyšší odborné škole grafické a střední průmyslové škole v Praze.

Hellichovka, jak se této škole neoficiálně říká, patří k jedním z předních grafických škol v ČR a není tudíž divu, že na ní přijíždí studovat mladí lidé i z jiných měst České republiky.

Zatímco náctiletí studují na Hellichovce střední školu ukončenou klasicky maturitou, starší ročníky sem dochází na tříleté vyšší odborné studium, ze kterého vyjdou jako diplomovaní specialisté neboli DiS.

Klepněte pro větší obrázek
Kateřina Dvořáková, VOŠG, z cyklu Fiktivní krajina

Studenti VOŠG a SPŠ se zúčastňují pravidelně prestižních výstav a mezinárodních soutěží a často bývají i velmi úspěšní. Naposled jste mohli jejich tvorbu zahlédnout v Miláně, Barceloně, Madridu, Paříži, Brémách a Halmstadu.

Bohatá historie školy

Historie Hellichovky spadá až do roku 1920. Tehdy začínala jako státní odborná škola grafická zaměřená na knihařství, fotografii a reprodukční techniku. Od začátku škola disponovala kvalitním pedagogickým sborem, ať už to byl grafik Vratislav Hugo Brunner nebo knihvazač Ludvík Bradáč, v roce 1932 zde dokonce vyučovali reklamní fotografii Jaromír Funke a Josef Ehm. Další skvělí fotografové se tu ale taktéž rodili, pro představu to byl třeba Josef Sudek, Dagmara Hochová anebo Václav Chochola, který však studia nedokončil.

Státní odborná škola grafická v Praze postupem let měnila tvář. V roce 1949 došlo k rozdělení školy na Vyšší školu uměleckého průmyslu, pozdější Výtvarnou školu Václava Hollara, a Průmyslovou školu grafickou, která dostala budovu v dnešní Hellichově ulici. V roce 1957 vyšli první maturanti, ale až o necelých dvacet let později se ustálila skladba výtvarných oborů na užitnou fotografii, výtvarnictví a konzervátoři a restaurátorství. Mezitím tu vznikali další a další budoucí hvězdy fotografie: Jan Pohribný, Gábina Fárová, Ester Havlová, Aleš Kuneš atd.

Klepněte pro větší obrázek
Adam Lukas, VOŠG, z cyklu Fiktivní krajina

V roce 1994 bylo založeno na škole pomaturitní studium. Ačkoliv Hellichovka zůstává dodnes střední a vyšší odbornou školou, strukturou se začíná stále více podobat škole vysoké. Už od letošního září bude nově pro přijaté studenty vyšší odborné školy platit systém, který funguje na principu sbírání kreditů a volbě povinných a volitelných předmětů. Rozsah 180 kreditů, které student během vyššího odborného studia získá, je srovnatelný s bakalářskými studijními programy vysokých škol.

Hellichovka může být příprava na vysokou školu

Grafický design a realizace tiskovin na vyšší odborné škole má šest zaměření: propagační grafika, knižní grafika, fotografická tvorba a média, tisková produkce, vydavatelská produkce a restaurování uměleckořemeslných děl z papíru a pergamenu. Vedoucí ateliéru fotografie je Helena Márová, mezi další pedagogy patří například Lucie Mlynářová nebo Viktor Kopasz, kteří se aktivně v umělecké oblasti pohybují.

Důraz je na VOŠG kladen na perfektní zvládnutí fotografického řemesla, ale pracuje se tu i s novými médii a intermedii. Nejsou opomíjeny ani ostatní důležité předměty jako dějiny kultury a cizí jazyk.Po absolutoriu se studenti mohou uplatnit v širokém spektru vizuálních profesí od samostatně pracujícího fotografa, přes pracovníka reklamních agenturách až po editora v redakcích magazínů a novin. Někteří studenti pokračují studovat dále na vysoké umělecké škole.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Jiří Felcman, VOŠG, z cyklu Fiktivní krajina
 

Mgr. Libuše Jarcovjáková (vedoucí fotografického oddělení 1994–2009, v současnosti externí pedagog fotografických předmětů na VOŠG): „Během čtyřletého studia se studenti seznámí s celým spektrem fotografické tvorby od studiové, produktové a reklamní fotografie, přes fotografii architektury, reportáž a dokumentární tvorbu. Většina výuky probíhá digitálně, ale studenti si vyzkouší i klasické analogové technologie (práce v komoře) a velkoformátovou studiovou fotografii.

Studenti pracují nasamostatných fotografických projektech, vytvářejí vlastní fotografické knihy (součástí studia je i grafický design a typografie). Cílem pedagogů je rozvíjet nejen technické a řemeslné dovednosti studentů, ale i kultivovat jejich výtvarný projev a pomáhat jim tříbit vlastní názory a autorský rukopis.

Fotografické oddělení dlouhodobě spolupracuje s partnerskými školami, především v Madridu, Amsterdamu a švédském Halmstadu. V průběhu let jsme realizovali řadu společných projektů, výstav a výměnných pobytů. Studenti často pokračují ve studiu fotografie na vysokých školách (FAMU, VŠUP, AVU, UJEP, ITF), ale výjimkou není ani to, že se uplatňují v praxi i bez dalšího vzdělání.“

Klepněte pro větší obrázek
Libuše Jarcovjáková, 2005, Madrid
 

Střední průmyslová škola nabízí obory čtyři: Polygrafie, užitná fotografie, grafický design a konzervátorství a restaurátorství. Středoškoláci si oproti studentům vyšší odborné školy musí projít povinnými předměty jako je český jazyk, matematika, chemie nebo ekonomie nutných k vykonání maturitní zkoušky. Na škole jsou navíc zastoupeny výtvarné předměty nutné k prohloubení uměleckého talentu žáka.

Dále se už výuka liší obor od oboru, na užitné fotografii jsou zastoupeny samozřejmě především předměty zaměřené na fotku a to jak digitální, tak i analogickou, nechybí ale ani předměty zaměřené na grafické programy a dějiny výtvarnictví a fotografie. Po vykonání maturitní zkoušky jsou absolventi vybaveni pro práci v kulturních ústavech, redakcích nebo samostatné profesionální práci, mnozí ale pokračují na některé z vysokých škol, např. FAMU, VŠUP nebo ITF.

Klepněte pro větší obrázek
Nora Rajnochová, SPŠG, z cyklu Nalezené zátiší

Přijímací řízení a kurzy

Studenti základních škol, kteří se na Hellichovku hlásí, musí už umět relativně dobře fotku ovládat. To ostatně dokazují už při přijímacím řízení, na němž předkládají svou dosavadní fotografickou volnou tvorbu, sérii fotografií na zadané téma a výtvarné práce typu kresba, koláž nebo malba. Součástí zkoušky bývá rovněž test prověřující všeobecný kulturní a historický přehled uchazeče a prověrka znalostí českého jazyka.

Přijímací řízení na Vyšší odbornou školu grafickou je strukturou velmi podobný, od uchazeče, který už má vykonanou maturitní zkoušku, se však vyžadují mnohem lepší znalosti a výkony. Opět je zde povinnost doložit tři domácí práce, jak na zadané, tak i volné téma, které se dokládají nejpozději do poloviny června. Samotná přijímací zkouška začíná o několik dní později a zahrnuje: čtyři výtvarné úlohy, test kulturně-historický, individuální pohovor a hodnocení domácích prací. Do ročníku je poté vybráno 11 uchazečů.

Všichni uchazeči, jak na VOŠG, tak na SPŠG mají možnost zúčastnit se přípravného kurzu a konzultací s pedagogy, kteří na Hellichovce vyučují.

Hellichova škola může být ale zajímavá i pro lidi, kteří už ze studentských let vyrostli anebo z nějakého důvodu dlouhodobě studovat nechtějí, nabízí totiž pro širokou veřejnost rekvalifikační kurzy. Mezi nimi bychom našli různá kreativní a grafická zaměření, pro fotografy by mohl být zajímavý kurz digitální fotografie a počítačové zpracování obrazu. Všechny kurzy už jsou na rozdíl od studia placené.

Kontakt

  • Vyšší odborná škola grafická a Střední průmyslová škola grafická
  • Hellichova 22
  • 118 00 Praha 1
  • Web: www.graficka-praha.cz

Mojmír Bureš – (student VOŠG v roce 2009–12): „Fotografie a samotné studium na této škole podle mě dosahuje, díky skvělým kantorům(Lucii Mlynářové, Libuši Jarcovjákové, Jiřímu Císlerovi a dalším), maximálně vysoké úrovně. Kontakt s nimi je velice intenzivní, individuální, až osobní.

Student během studia poznává současné umělce i z pole výtvarného a vizuálního umění, které se mu tak postupně dostává pod kůži. Návštěvy různých výstav a diskuze jsou vždy obohacovány o zkušenosti a důležité poznámky vedoucích. Vždy jsme byly nuceni přemýšlet a číst z toho, co vidíme, co chceme zpracovat a následně zaznamenat. Škola není vyloženě technicky orientovaná, ale každý student musí zvládnout určité technické postupy ke zpracování svých klauzurních prací.

Podstatná pro nás byla vždy koncepce, forma až na druhem místě. Myslím, že studium by mělo utvořit a ucelit pohled studenta, aby se tak naučil komunikovat a plně využívat svoji vizuální řeč. Práce Libuše Jarcovjákové si moc cením. Každému studentovi předává velký kus sebe, předává mu své vědomosti, zkušenosti i energii.

O čem je studium?

V prvním ročníku se student musí seznámit s technikou, zvětšováním, principy tisku, ale může si vyzkoušet například i sítotisk a spoustu dalších způsobů adjustace. Studium je velice obsáhlé a zahrnuje velké množství dalších oborů.

Rozeznání, specifikace a čtení ve fotografii je na škole zcela zásadní znalost, kterou je student nucen absorbovat po celou dobu studia. Vytváření jednotného souboru a dotahování věcí do konce – student si vyzkouší vytvořit publikaci, od samotného fotografování, přes předtiskovou přípravu, zpracování knihy až po samotnou prezentaci a obhajobu vlastní práce.“

Klepněte pro větší obrázek
Klepněte pro větší obrázek
Mojmír Bureš, Úvaha o elegantním životě, 2×
 

 

Další článek



Související články


celkem 4 komentáře

Nejnovější komentáře

Děkuji za informaci Lenne. Hellichovka si op… Andrea 28. 11. 2012, 22:39
Vážení dámy a pánové... píšu recenzi na SPŠ… Lenn 28. 11. 2012, 22:00
Díky, opraveno. TS Tomáš Slavíček 12. 8. 2012, 12:20
Viktor Kopasz nie "Viktor Kopasze" <a rel… Jan Janovie 12. 8. 2012, 10:22

Další podobné články

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

Fotografie týdne: Halooo aneb co jsme schopni udělat, abychom neslyšeli

„Hlas volajícího na poušti.“ Tento biblický obraz Jana Křtitele se pravidelně opakuje v lidové mluvě a pořekadlech, ve výtvarném umění i literatuře. Jde o paradoxní větu, vždyť proč by někdo volal na poušti, na místě, kde ho nikdo nemůže slyšet?

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát

Slepý fotograf Ian Treherne se své práce nehodlá vzdát