DIGIarena.e15.cz

Portugalský soumrak na Fotografii týdne

Kategorie Cestování slaví oslnivý comeback. Potápějící se loď na počátku ledna byla tou první vlaštovkou, která i přes nepříznivé prognózy předchází očekávanému jaru. Po řádce chladných a monochromatických kousků je tu opět záplava barev a po tichu, stínech a napětí přišla řada na teplo, klid a vědomí, že máme spoustu času.
Portugalský soumrak na Fotografii týdne

Zářivá a vitální žlutooranžová a klidná fialková modř jsou barvy, které ze snímku autora, skrývajícího se pod přezdívkou trumtamberk, dělají fotografický klenot. Nejsou to však jen navzájem se doplňující odstíny, za co získává tento výtvor body od nadšených čtenářů. Snímek se vyznačuje zajímavou kompozicí - modrofialovou hmotnou „změť“ protínají výrazné křivky a svítící body pouličního osvětlení, jako by si autor jejich polohu přesně naplánoval.

Klepněte pro větší obrázek
Menší vilkou v této oblasti určitě nepohrdnete... aneb nefalšované večerní Porto.

V popředí vidíme detailně kamenné stěny či měkký zelený porost, zatímco siluety domů v dálce se téměř slévají se šedozeleným obzorem. Díky tomuto rozložení výrazných odstínů a struktur v popředí, které postupně ubíhají dozadu a ztrácí tvar i barvu, získává záběr večerného Porta výraznou hloubku, prostor i atmosféru. Plasticitu a barevnost snímku v pravém dolním rohu pak vyvažuje levá část, hladká a nekomplikovaná vodní plocha a tříbarevné nebe s nevýraznými obláčky. Bonusem je výborná ostrost, které autor dosáhl i přesto, že volil dlouhý čas expozice. O to více vynikly zářivé oranžové pruhy automobilových světel na silničce,zakusující se v nepravidelných serpentinách do skalního masívu. Je

dosti možné, že tato fotografie týdne opět zapřede debatu na téma Je “sendvič“ fotka?, ale proč se bránit novým experimentům. Zvláště když jsou tak pěkně poskládané tou nejšťavnatější částí nahoru, okořeněné svěžími barvami a perspektivní zkratkou a leží před námi naservírovány na bílém ubrousku. Trumtamberk má ve své sbírce ještě jednu fotografii z této oblasti, která však vzbuzuje úplně jiné pocity. Úplně poprvé se však zaryl do povědomí snímkem, v němž hlavní roli hraje bílá židle v bílém rámečku. Tento autor má jasný výtvarný potenciál, i když odpůrci sendvičů o tom budou polemizovat, ale já se znovu zahledím na fialovozlaté portugalské břehy a udělím tomu, kdo je takto zachytil, velkou jedničku s hvězdičkou. Za rohem máme jaro, a ještě se ukáže, kdo s koho...

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Fotografie týdne: i uklízení může být zábava

Prvním krokem, který se v příručkách pro osobní rozvoj či článcích doporučuje, je udělat si pořádek – v sobě, kolem sebe, ve vztazích i v domácnosti. Pořádek je to, co vznikne aplikaci řádu.

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Fotografie týdne: Praha hlavní nádraží

Josef Fanta na konci devatenáctého století realizoval budovu secesního nádraží, kterou zná asi každý. Ať již ji vnímá jako místo příjezdu do svého domova, nebo naopak místo, kam směřuje za prací, jako začátek cest nebo jejich vyústění, tak se mu v podstatě nelze vyhnout

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Fotografie týdne: Vlnka – o šatech, ozdobách a odhalování

Jednou ze zajímavých etnologických činností je sledování pohřebních rituálů různých kultur, podle toho, z jakého prostředí vycházejí, jaké jsou jejich další obřady, co danou společností preferovaný či akcentovaný způsob života přináší za specifika.

Fotografie týdne: Stromm

Fotografie týdne: Stromm

Snímek o tom, jak do stromů promítáme sami sebe v touze se převyšovat a přerůst, přetrvat svou existenci. Tak nějak automaticky, bez námahy. Stromy mají pro člověka od pradávna mystický charakter, a to nejen ve smyslu lidového objímání stromů nebo vycházení do přírody.

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

Fotografie týdne: Konec nákladového nádraží Žižkov

„Něco končí a něco jiného začíná“. Tato lidová úvaha je hojně rozšířená a má sloužit jako jakési pohlazení, zdroj naděje pro někoho, kdo se setká s koncem, který nechtěl. Jde o tvrzení, které v sobě mísí naději a jistý idealismus.

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Fotografie týdne: jak běží čas metrem – o čase a bezčasí tančících v mysli fotografa

Co je to čas? Dokud se mne na to nikdo nezeptá vím to, ale jakmile mám odpovědět, uniká mi to. Tak nějak by bylo možné parafrázovat slavný výrok, jehož autorem je Aurelius Augustinus.

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Fotografie týdne: Budiž světlo – o světle, světu, slovu a stvoření

Podle Jana Patočky mají slova svět a světlo společný etymologický, ale také především myšlenkový, kořen. Svět je to, co je osvětlené, co se nám zjevuje, co můžeme poznat.

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Fotografie týdne: Brázdy – O plánech, setí a hledění budoucnosti

Pole je symbolem úrody a jisté emancipace člověka. Tím, že k nomádskému způsobu života přidal stavění obydlí a současně začal obdělávat půdu, tak vytvářel první kulturní strukturu a první města.