DIGIarena.e15.cz

Příběh jedné fotografie: „Macocha – Kassiopea“

Již dlouhou dobu pracuji na správě zpřístupněných jeskyní. Kromě odborné činnosti je také mou náplní práce fotografovat vše, co jakkoli souvisí s krasovými jevy.
Příběh jedné fotografie: „Macocha – Kassiopea“

Světoznámou propast Macochu fotografoval velmi kvalitně již profesor Karel Absolon. Zdařilý je také jeho snímek „Pohled ze dna Macochy proti nebi v roce 1905“ publikovaný v prvním díle jeho knihy „Moravský kras“. Propast je fotografována ze dna tak, že stěny propasti na záběru vytvářejí uzavřený celek obepínající oblohu.

Klepněte pro větší obrázek
Petr Zajíček: Macocha - Kassiopea

Už více než před 10 lety jsem se zabýval myšlenkou, vyfotografovat Macochu ze stejného místa, ale v noci, aby skalnatý gigant uzavíral hvězdy. Zároveň jsem chtěl stěny propasti nasvítit blesky. Měl jsem k dispozici dostatečně širokoúhlý objektiv, avšak přestože jsem použil film o citlivosti dokonce 1600 ASA, pokusy skončily nezdarem. Důvodem neúspěchu byly slabé blesky (sm.č. 45) málo světelný objektiv a také hvězdy nevyšly podle očekávání. Důležitá je totiž velká jasnost oblohy bez měsíčního svitu, nejlépe v mrazivých dnech.

Teprve po roce 1999, kdy se mi podařilo vyfotografovat polární záře i s hvězdami na Špicberkách, začal jsem znovu v myšlenkách snímek připravovat.

V únorových dnech tohoto roku byla příznivá situace. Počasí bylo stálé, jasné a mrazivé, Měsíc byl v novu. Navíc již delší dobu pracuji se dvěma blesky sm. č. 60 s drifitovými akumulátory, které rychle dobijí blesk i při plném výkonu. Teď bylo ještě důležité, aby Macocha vykrajovala dobrý výsek oblohy s jasnými hvězdami. Měl jsem štěstí: hvězdnému nebi, které se mi otevíralo ze světa podzemí, vévodilo krásné souhvězdí Kassiopea.

Záběr jsem pořizoval třemi ohnisky: 16 mm rybí oko, 20mm a 28 mm. Nejlepší kompozice byla nakonec na osmadvacítku, kde byl poměr obloha x skály optimálně vyvážený. Celý proces pořízení záběru trval několik hodin, protože jsem měnil intenzitu nasvětlení, délku expozice i clony. Pořízeni jednoho záběru probíhalo takto: v úplné tmě jsem stiskl spoušť, zaaretoval drátěnou spoušť a pádil níže přes kameny asi 20 metrů od foťáku (který byl samozřejmě na stativu). V obou rukou jsem držel výbojky blesků, drifity jsem měl přes rameno. Co nejrychleji jsem soufázně odpaloval blesky tak, abych do 40 sekund nasvětlil stěny propasti a rychle zpět k foťáku odaretovat spoušť. Delší čas expozice už by dělal z hvězd čárky i v malém zvětšení.
Dopadlo to tak, jak je vidět na snímku. Snad by šel záběr ještě více vyšperkovat, je však pravděpodobně prvním svého druhu v historii Macochy.

Technické údaje k fotografii:

Fotoaparát: Nikon FM 2
Objektiv: Sigma 1,8/28
Stativ: Manfrotto Triminor
Expozice: clona 2,8, čas cca 40 sekund, kovová drátěná spoušť Hama s aretací
Film: Fujichrome Provia 400F
Světla: 2x blesk Metz 60 CT 1 s drifitovými články. Ručně odpálen každý 6 x na různé části stěn Macochy.
Dolní můstek propasti – dobře rozeznatelný, je vzdálen cca 100 metrů od fotoaparátu

Více fotografií Petra Zajíčka najdete v posledním čísle časopisu DIGI.

Na této stránce může být příběh právě vaší fotografie. Otiskovat budeme pouze ty nejzajímavější snímky a příběhy.

Podmínky pro uveřejnění
formát fotografie: .JPEG
rozměr fotografie: minimálně 800 × 600 pixelů
formát textu: .rtf

Podrobnější informace si přečtěte zde.     

Další článek




celkem 7 komentářů

Nejnovější komentáře

Díky všem Petr Zajíček 24. 11. 2004, 08:34
text ano, fotka spatna kombajn 23. 11. 2004, 15:28
Re: Nuda tamara 23. 11. 2004, 15:03
Nuda Vít 23. 11. 2004, 14:53
Re: docela o nicem jaska 23. 11. 2004, 13:23

Další podobné články

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Fotografe týdne: Utopený dům – o vodě, která skrývá tajemství i dává život

Voda je něčím, co umožňuje život. Především národy, které žijí na poušti nebo v její blízkosti, mají niternou zkušenost s tím, co voda pro přežití znamená. Když zaprší, tak se zazelená a rozkvete poušť, téměř ze dne na den se změní k nepoznání.

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Fotografie týdne: před pikolou – o schovávání se, útěku a mimikrách

Biblická kniha Jonáš vypráví známý příběh o muži, který se snaží utéct před svým posláním. Utíká formálně před Bohem, který ho poslal do Ninive, ale jak z dalšího textu čtenář snadno pozná, utíká především sám před sebou

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Víte, jak vypadá lidská kůže v průběhu let bez jakýchkoli retuší?

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Foto týdne: Passenger – o tom, proč jsou vlaky tak romantické a přitažlivé

Vlak je podivuhodně romantický způsob dopravy, byť otázkou je, co za jeho půvabem stojí. Jistě je třeba nechat, že cestování v něm je obvykle pohodlnější, že není ani pomalejší, že v něm lze přepravit i větší věc nebo třeba psa či kolo.

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Fotografie týdne: vybočení – o odvaze, dívat se na věci jinak a vybočit z řady

Thomas Kuhn si ve své knize Struktura vědeckých revolucí povšimnul zajímavé věci. Žijeme v jistém paradigmatickém uvěznění. To, jaké právě převládá myšlenkové klima, je zcela určující pro to, co nás zajímá.

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Fotografie týdne: za oknem – jak těžké může být propíchnout bublinu snů

Často mezi skutečností a představou může být velký rozdíl. Bruno Ferrero v jedné své povídce popisuje dialog dvou rybek. První se ptá druhé: „Co je to to moře, o kterém všichni hovoří?“ „To je přece to, v čem plaveme.“ ...

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

Vybuchující sopka z dronu – jak to asi dopadne

7 tipů pro fotografování v nepříznivých podmínkách

7 tipů pro fotografování v nepříznivých podmínkách

Fotografovat za špatných povětrnostních podmínek chce hlavně pevného ducha. S tím vám těchto 7 tipů příliš nepomůže. Pomohou a poradí vám ale v tom, jak si udržet svou techniku „v suchu“.